Nemocniční záclony jako hrozba: po dvou týdnech je na většině z nich MRSA, ukázala studie

Stačí dva týdny od výměny, a na většině závěsů se vyskytují kolonie rezistentní bakterie MRSA, ukázala studie. Foto: Pexels

Mají zajistit soukromí, zároveň se však snadno mohou stát předmětem, který ohrožuje zdraví i životy pacientů. Řeč je o nemocničních záclonách, které mají lidem na lůžku poskytnout alespoň trochu soukromí. Jak ale ukázala nová studie publikovaná v časopise American Journal of Infection Control, pokud se záclony pravidelně neperou či nemění, stávají se hnízdištěm nebezpečných rezistentních bakterií včetně MRSA.

 

Až příště budete v nemocnici, dvakrát se rozmyslete, jestli je skutečně nutné sahat na nemocniční záclonu kolem postele. Studie provedená na jednotce popálenin a rekonstrukční chirurgie v Centru zdravotních služeb v kanadském Winnipegu totiž ukázala, že po dvou týdnech byly bakterie MRSA rezistentní na methicilin nalezeny na skoro 88 procentech závěsů – a to dokonce přesto, že infekci zlatým stafylokokem nikdo v pokoji neměl. MRSA je přitom bakterie, která znamená velké riziko zvláště pro ty, kdo mají oslabený imunitní systém.

Malý výzkum sledoval kontaminaci deseti čerstvě vypraných záclon – čtyř v čtyřlůžkových pokojích, čtyř v dvoulůžkových pokojích a dva v kontrolní v zóně bez pacientů. Výzkumníci přitom testovali výskyt bakterií na dvou místech každé záclony (blízko okrajů tam, kde se jich lidé nejčastěji dotýkají) vždy po několika dnech. Postupně přitom zaznamenali, jak se zamořenost závěsů zvyšovala. Po třech týdnech kontaminace na všech závěsech v pokojích pacientů přesáhla 2,5 jednotek formujících kolonie na centimetr, což je hodnota, která je například v Británii limitní pro kuchyňské vybavení. Oproti tomu závěsy umístěné mimo pokoje pacientů byly i po třech týdnech bez bakterií.

Jak se přitom podle studie ukázalo, i když se nemocničních závěsů pacienti, návštěvníci i personál často dotýkají, moc často se nemění či neperou. Lidé si navíc poté, co se jich dotknou, nemyjí ruce zdaleka tak často, jako třeba po kontaktu s pacientem.

„Víme, že záclony v nemocnicích znamenají vysoké riziko kvůli přenosu bakterií, protože se jich často dotýkáme, ale moc často se nemění. Vysoká úroveň kontaminace, kterou jsme našli 14. den, může znamenat vhodný čas pro intervenci, buď v podobě čištění, nebo výměny závěsu,“ uvádí Kevin Shek, který studii vedl.

„Udržet prostředí, v němž se pacienti pohybují, čisté, je zásadní součástí prevence nemocničních infekcí. Protože nemocniční závěsy mohou být prvkem přenosu chorob, dodržování pravidelného rozvrhu čištění nabízí další možnou cestu, jak ochránit pacienty před újmou, když jsou v naší péči,“ dodává prezidentka Asociace profesionálů v oblasti kontroly infekcí a epidemiologie Janet Haasová.

Podle Evropského centra pro kontrolu nemocí se v Evropě pohybuje prevalence nemocničních nákaz mezi 3,5 a 14,8 procenty, průměr je tedy kolem sedmi procent. Ročně je přitom v EU postiženo 4,1 milionu pacientů a počet infekcí se pohybuje kolem 4,5 milionu. Ty ve výsledku znamenají přinejmenším 16 milionů dnů hospitalizace navíc, 37 tisíc úmrtí a příspěvek k dalším 110 tisícům úmrtí. Přímé náklady pak lze v EU vyčíslit na sedm miliard eur ročně. O problematice jsme psali také zde či zde.

-mk-