Užívání marihuany má zřejmě větší dopad na mozky dospívajících než alkohol, poukázala studie

Je více škodlivé, když mladiství kouží marihuanu, nebo pijí alkohol? Podle nové kanadské studie je horší marihuana. Foto: koláž ZD

Škodí dospívajícím více alkohol, nebo marihuana? To je otázka, kterou si položili autoři kanadské studie zahrnující téměř čtyři tisíce žáků. Zjistili přitom, že ti, kteří užívali marihuanu, měli horší výsledky testů souvisejících s pamětí, vnímáním a sebeovládáním – a pokud spotřeba časem stoupala, zhoršovaly se i testy. Oproti tomu popíječi alkoholu sice měli taktéž výsledky testů horší, pokud ovšem začali pít více, na výsledcích to vidět nebylo. Otázkou ale zůstává, co je příčina a co následek – byly výsledky žáků užívajících marihuanu a alkohol horší kvůli jejich zlozvyku, nebo zkrátka mají studenti s horšími výsledky větší sklony k pití a kouření konopí?

 

Kanadský výzkum publikovaný nyní v časopise American Journal of Psychiatry přišel s poznatkem, který asi nikoho příliš nepřekvapí: teenageři s horší pamětí a sebeovládáním s větší pravděpodobností užívají alkohol a marihuanu. Další zjištění jsou ovšem pozoruhodnější. Zvýšení spotřeby konopí totiž bylo spojeno s horšími výsledky testů jak v daném roce, tak v roce následujícím – což by mohlo znamenat, že marihuana může mít na fungování mozku dlouhodobější dopady. Podobný jev se přitom neukázal u dospívajících, kteří pili alkohol. Marihuana měla také zřejmě větší dopad na mladší žáky než na ty starší.

Souvislost užívání marihuany a alkoholu s fungováním mozku zkoumali výzkumníci z University of Montreal, Centre Hospitalier Universitaire Sainte-Justine a Dalhousie University na 3826 žácích ve věku 12 až 13 let, které následně sledovali po dobu čtyř let. Žáci z 31 škol každoročně podstupovali počítačové testy zaměřené na pracovní paměť (krátkodobá paměť, která dovoluje zapamatovávat si informace potřebné k řešení úkolů), vnímání umožňující využívat informace získané prostřednictvím smyslů k porozumění okolnímu světu, dlouhodobou paměť, díky které si jsme schopni informace vybavit i po delší době, a sebekontrolu (například schopnost odolat škodlivým impulzům). Úlohy zahrnovaly například zapamatování si vzoru a jeho zopakování o 30 minut později, dokončení řady skládaček či hledání telefonu ve skupině obrázků. Studenti zároveň vyplnili anonymní dotazník týkající se spotřeby marihuany a alkoholu (od 0 – nikdy do 5 – denně), z něhož vyplynulo, že alkohol alespoň občas pije 75 procent a marihuanu kouří 28 procent dotazovaných (denně dvě procenta).

Překvapení pro samotné vědce

Výzkumníci posléze porovnali výsledky testů a spotřebu omamných látek, a to i v souvislosti s údaji z předchozích let. To pomohlo ukázat, zda změny v užívání marihuany či alkoholu předznamenávaly změny ve výsledcích testů. Při vyhodnocování byl zohledněn i rodinný příjem, pohlaví, etnicita a to, zda dospívající žil s oběma biologickými rodiči.

Ukázalo se, že žáci užívající marihuanu během monitorovaných čtyř let měli častěji horší výsledky týkající se pracovní paměti, vnímání a sebeovládání v porovnání s těmi, kdo konopí neužívali. Pokud žáci spotřebu v některém roce zvýšili, měli už ten rok zhoršené výsledky oproti očekávání, co se týče dlouhodobé paměti. Zvýšení spotřeby pak navíc souviselo se zhoršením sebeovládání v roce nadcházejícím. U mladších žáků se přitom souvislost mezi užíváním návykových látek a výsledky testů projevovala výrazněji. Oproti tomu častější spotřeba alkoholu během čtyřletého období sice souvisela s horší pracovní pamětí, vnímáním a sebekontrolou, změny v konzumovaném množství se však na výsledcích testů nijak nepodepsaly.

„Byli jsme překvapeni, že dopady marihuany byly výraznější než u alkoholu. A byli jsme překvapeni přetrvávajícími dopady. I když mladý člověk snížil spotřebu, stále jste mohli pozorovat vliv i o rok později. Bylo to víc, než jsme čekali,“ říká podle Daily Mail jedna z autorek výzkumu Patricia Conrodová z oddělení psychiatrie Montrealské univerzity.

Podle vědců tak výsledky podporují domněnku, že marihuana má dlouhodobější nebo neurotoxický dopad na sebeovládání a pracovní paměť – tedy že účinky na mozek trvají déle než období, po které žák marihuanu užívá.

Další důkaz, že marihuana není bezrizikovou drogou

Zůstává však řada otazníků. „Největší problém ale je, že stále s jistotou nevíme, jestli dospívající užívající alkohol a marihuanu mají horší mozkové funkce kvůli zneužívání látek, nebo jestli mají větší sklony užívat alkohol a marihuanu právě proto, že jsou jejich mozkové funkce horší. Podobně nemůžeme oddělit vliv jiných zdravotních a environmentálních faktorů či životního stylu. Nemáme kompletní obrázek o tom, jak mohou další okolnosti jejich životů, jako jsou skupiny vrstevníků nebo domácí prostředí, ovlivnit užívání drog a alkoholu i mozkové funkce a studijní výsledky. Jestli má marihuana přímý vliv na mozkové funkce, nemůžeme z této studie snadno říci, jak velký by tento vliv mohl být,“ poukazuje analýza britské Národní zdravotní služby s tím, že ze studie nelze určit, zda studenti užívající marihuanu s menší pravděpodobností dosáhli vzdělání či odborné kvalifikace, případně zda měli akademický či profesní úspěch.

Další limitací studie je to, že užívání drog bylo monitorováno formou selfreportingu – i když bylo studentům řečeno, že se jedná o anonymní dotazník, někteří z nich stejně mohli odpovídat zkresleně.

„Celkově však studie přispívá dalším důkazem, že marihuana není bezrizikovou drogou, a to zejména pro teenagery a mladé lidi. Vyhnout se tedy užívání konopí během dospívání – stejně jako v kterémkoliv období života – se jeví jako rozumný krok. Tato studie dává teenagerům další důvod dvakrát se zamyslet, než marihuanu užijí,“ uzavírá analýza s tím, že mozky dospívajících jsou stále ve vývoji a jakákoliv látka, která je ovlivňuje, ať už legální či nelegální, může mít dlouhodobé dopady.

-mk-