Máte zájem, aby zdravotnictví fungovalo? Já myslím, že ne! Ministr i premiér čelili na sjezdu nasupeným odborářům

„Má výborně zmáknutou teorii, ale praxe je úplně jiná,“ říká o ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Foto: ZD

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) byli včera hosty sjezdu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a museli po svých vystoupeních čelit mnoha výtkám rozlobených odborářů. Ti jim vyčítali kromě jiného nejednotnost v systému odměňování ve státních a nestátních zdravotnických zařízeních. „Jsem sestra specialista a pracuji na operačním sále a můj základní plat je 24 100 korun. Kdybych byla placena státními tabulkami, dosáhla bych na částku 36 400 korun. A to je skutečnost, to není výmysl! Když k tomu měsíčně připočtu třicetihodinové přesčasy, tak si spočítejte hodinovou mzdu,“ rozvířila debatu jedna z delegátek. K ní se pak přidávali další. 

 

Nejdelší a nejvypjatější debata se první den sjezdu odborového svazu motala kolem platů. Ihned poté, co domluvil před delegáty ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se totiž strhla ostrá debata. Zdravotníci se pustili i do samotného premiéra. Ten mezi delegáty přišel prý přesto, že je jeho pracovní itinerář nabytý. „Mám dnes náročný den. Byl jsem již u pana Wiesnera na setkání podnikatelů, ale jsem rád, že můžu vystoupit i tady. Jen bych vás rád ubezpečit, že žádná vládní krize není,“ řekl na úvod Babiš.

Poté shrnul aktivity vlády kolem platů zdravotníků, kdy neopomněl zdůraznit, že jeho kabinet pro zlepšení situace udělal dost. „Růst platů a mezd se zrychluje, ale chápu, že stále jsou nízké. Mezi roky 2016 a 2018 se zvýšily o třicet procent, což je celkem významný nárůst,“ poznamenal. Připomněl také nárůsty pro rok 2019, vládou schválený příspěvek za práci na směny, sedmiprocentní růst platových tarifů pro nelékařské pracovníky a zaměstnance pracující v sociálních službách a zvýšení příplatků za směny u lůžka. Co se týče investičního plánu oprav budov nemocnic, který počítá do roku 2020 se 74 miliardami korun, Babiš řekl, že v roce 2019 na to půjde čtyři miliardy korun. Zmínil, že vláda přidá peníze na provoz lékařských fakult a také se počítá s doporučeními OECD v souvislosti se stárnutím populace.

Andrej Babiš bude během pátku čelit návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Přesto na sjezd zdravotnických odborů přišel a řekl jim, že jeho kabinet nemůže určovat platy zdravotníků. „Ty určuje ředitel. A ten je odpovědný i za to, zda má, nebo nemá sestry,“ uvedl. Foto: ZD

Hlásil jsem na kraj, že tam mají blbého ředitele!

Potud byl v sále klid. Až v následné diskusi atmosféra zhoustla. „Ve státních a krajských nemocnicích jsou platy nerovnoměrné.“ „Chybí zdravotní sestry, co s tím vláda hodlá dělat?“ „Jsme jen pomocnice pro lékaře…“ „Co uděláte pro to, aby byl přístup vedení nemocnic, co se týče odměňování, jasnější?“ Na premiéra se snesla sprška dotazů.

Andrej Babiš nejprve poznamenal, že zatímco v Česku chybí v nemocnicích asi tři tisíce zdravotních sester, tak v Německu se jich nedostává až padesát tisíc. „My neurčujeme vaše platy, to dělá ředitel. Poprvé v historii jsme dělali setkání s řediteli nemocnic a já jim připomínal, že oni jsou odpovědní za to, že sestry chybí. Kdo je za to odpovědný? No ředitel!“ připomněl.

„Absolvoval jsem ve Znojmě po vinobraní ráno v osm dvouhodinovou debatu a ten ředitel byl úplně mimo! Nebyl schopen ani odpovědět na to, kam ty peníze, které dostal, šly a co s nimi udělal. My nemůžeme přece určovat vaše platy! Ty určuje ředitel. A ten je odpovědný i za to, zda má, nebo nemá sestry,“ reagoval na další výtky Babiš s vysvětlením, že došlo k dohodě, že pojišťovny dávají peníze na péči a z těch peněz to musí ředitel rozdělit a zorganizovat tak, aby zaplatil dobře jak lékaře, tak i sestry, či sanitáře a další pracovníky.

„Hlásil jsem to dokonce na kraj, že tam mají blbého ředitele,“ neodpustil si pak Babiš poznámku vůči řediteli nemocnice Znojmo, která je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje a s 590 lůžky je zároveň největší jihomoravskou krajskou nemocnicí. Pokud jsou ve znojemské nemocnici problémy, tak si to podle premiéra mají mezi sebou vyříkat odbory s vedením nemocnice. „Je to problém kraje a já jsem vám tam přece pomáhal vůči řediteli, který vůbec nevěděl, která bije,“ obracel se na zdravotníky v sále Babiš s tím, že ředitelé nemocnic musí pochopit, že jsou pro ně nejcennější právě zaměstnanci a musí je tak i umět zaplatit.

Debata se pak stočila na odlišné odměňování ve státních zařízeních a v akciových zařízeních a to přitom za stejnou práci, a také na slib, který měl premiér v polovině roku dát, tedy že se pro příští rok zvýší platy a mzdy všem zaměstnancům ve zdravotnictví o deset procent tarifů. Babiš ale debatu kolem toho opětovně stáhl na ředitele nemocnic, kteří peníze na platy dostávají v rámci úhrad od pojišťoven a připomněl tak znovu vládou schválený příspěvek za práci na směny a sedmiprocentní růst platových tarifů pro nelékařské pracovníky a zaměstnance pracující v sociálních službách.

Kdybych byla placena státními tabulkami, dosáhla bych na 36 400 korun

Podobným výtkám posléze čelil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Máte vůbec zájem na tom, aby zdravotnictví fungovalo? Já myslím, že ne!“ navážela se do něj jedna ze zdravotnic v sále, když se před ní ministra diskutující opakovaně tázali na to, jak to bude se slibovanými tarifními platy sester, sanitářů i lékařů.

Proti všem. Podle ministra Adama Vojtěcha šlo o obvyklou diskusi s odbory. „Máme zkrátka jiný pohled,“ glosoval ostrou sjezdovou výměnu názorů. Foto: ZD

„Jsem sestra specialista a pracuji na operačním sále a můj základní plat je 24 100 korun. Kdybych byla placena státními tabulkami, dosáhla bych na částku 36 400 korun. A to je skutečnost, to není výmysl. Když k tomu měsíčně připočtu třicetihodinové přesčasy, tak si spočítejte hodinovou mzdu,“ rozvířila později debatu jedna z delegátek. Ovšem ani ostatní nestáli stranou a do ministra šili, jak se dalo.

„Připadá nám nenormální a nemorální, že rozdíly jsou až deset tisíc korun,“ reagovala pak dokonce předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Podle ní jsou rozdíly v základních platech v „akciovkách“ a ve státních nemocnicích „enormně odlišné“. Nerovnost v odměňování za stejnou práci je podle ní důsledkem toho, že nemocnice mají různou organizační formu a zařízení si pak následně navzájem přetahují zaměstnance vyššími odměnami. Odborový svaz proto požaduje, aby se sjednotily platy ve státních zařízeních se mzdami v ostatních nemocničních organizacích, k čemuž jeho představitelé dokonce připravili petici.

Zdravotnické odbory se s ministrem Vojtěchem dostaly do sporů kvůli navyšování odměn v nemocnicích naposledy v září. Ministerstvo tehdy nabízelo sedm procent navíc do tarifních platů zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva, odbory ale chtěly deset procent pro všechny, jak jim prý slíbila předchozí vláda. Od poloviny srpna jsou proto odbory ve stávkové pohotovosti, stávka podle nich však reálná není.

Peníze prostě mašličku nemají

„Systém je ale tak nastavený a ty peníze nemají mašličku, aby šly rovnou na platy,“ odpovídal na předchozí dotazy Vojtěch. V současné době podle něj nemocnice dostávají paušál za určitý objem nasmlouvané péče. „Systém je takto špatně nastaven už dvacet let,“ řekl a připustil, že by se mohl změnit. Prozatím podle jeho slov není možné sjednotit odměňování ve státních a ostatních zařízeních, připravuje se ale nový systém platby za diagnózu, který by měl platit od roku 2020.

„Nemůžeme určovat podnikatelům, kolik budou platit svým zaměstnancům. Navíc platy nemohou být stejné v Praze a jinde, náklady na život a trh práce jsou jiné. Zdravotní sestra dá za nájem jinou částku v Praze a jinou třeba ve Znojmě,“ odvětil ministr sestrám, které na něj volaly, že chtějí jen za stejnou práci stejnou mzdu. „Jak k tomu přijdeme, když musíme mnohdy pracovat i za sanitáře?“ otázala se ministra jedna z nich.

Jak se ale později ukázalo, právě zmínka o životních nákladech v Praze a jinde v Česku vzbudila nejen mezi zdravotníky velkou nelibost. Předsedu ČMKOS Josefa Středulu to dokonce rozlítilo natolik, že ministrovi hned v sále přede všemi řekl: „Zvyšujete úhrady, zaměstnanci ve Zlínském kraji ve směnném provozu dostanou přidáno sotva přikrytou inflaci a vy to argumentujete tím, že mají rozdílné nájmy? To snad nemyslíte vážně! Vůbec neposuzujte, jestli je někdo ze Znojma, z Opavy, nebo z Prahy, či z Českých Budějovic – to je jedno! Mají dostat zaplaceno za stejnou práci stejně! Mají snad jiné žaludky, nebo co?“

„Tato argumentace pana ministra byla mírně na hraně nebo spíše za hranou,“ řekl později Středula Zdravotnickému deníku.

Premiér Andrej Babiš se s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Na problémy zdravotnictví se dívají oba zásadně jinak. Foto: ZD

„Tady se kříží špatné rozhodnutí minulých ministerstev o odstátnění nemocnic a vytvoření systému ve veřejném zdravotním pojištění, systému soukromých nemocnic tohoto druhu a navíc pod kraji – což považuji za kardinální chybu. Teď se to projevuje zásadním způsobem u zaměstnanců, de facto zaměstnanci platí ziskovou marži těmto akciovým společnostem. Navíc jsou to nemocnice, které řídí veřejný prostor, v tomto případě kraje a to považuji za naprosto šílené. Řídit dobře nemocnici můžete stejně v případě příspěvkové i akciové společnosti – problém je, že ta musí vytvářet zisk a z toho vyplývají obrovská nebezpečí. A když je to hrazené ze zdravotního pojištění, kde všichni dostávají zhruba stejnou úhradu, tak pak není možné, aby zaměstnanci tak obrovským rozdílem v řádu několik tisíců korun zaplatili tento rozdíl,“ dodal Středula.

Má skvělé píárko a je nastajlovaný

„Ministr prokázal, že absolutně neřeší zásadní problémy. Má skvělé píárko, je nastajlovaný a vypadá, že má všechno pod kontrolou. Ale když bych mohl na jeho řeč ihned reagovat v sále, tak mu rozepřu snad všechno,“ uvedl pro Zdravotnický deník šéf LOK Martin Engel.

„Nejfalešnější považuji to, že řekne, že personální záležitosti jsou věcí ředitelů. Je tady systémová chyba, je tady obrovský nedostatek a ředitel může co udělat? Jedině někomu přeplatit lidi. Žádné jiné nevychová a nemá a místo toho, aby se tím ministr zabýval, tak řekne takové blbosti. Ať si tam sedne on a chtě bych pak vidět, jak by onu personální situaci vyřešil,“ dodal.

Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel si obvykle ve svých vyjádřeních servítky nebere a ani tentokrát neučinil výjimku. Foto: ZD

„Má výborně zmáknutou teorii, ale praxe je úplně jiná,“ vypálila Dagmar Žitníková, když se jí Zdravotnický deník otázal na to, jak by reagovala jednou větou na proslov Vojtěcha. A prý není mezi ní a ministrem debata jiná ani v případě, když spolu hovoří bez veřejnosti, tedy mezi čtyřma očima.

„I v tomto případě je argumentace stejná. My se principiálně v debatě o platech a mzdách neshodneme. Pan ministr čísla bagatelizuje, nechce slyšet argumenty, nechce slyšet o tom, že poskytovaná a stejná péče musí být všude i za stejných podmínek a že v podstatě jediná regulace, která ve zdravotnictví chybí, je regulace platů,“ doplnila.

Nevím, proč v tomto směru odbory tak tlačí

„Byla to prostě obvyklá diskuse s odbory. Máme zkrátka na některé věci jiný pohled,“ reagoval nakonec i ministr sám, který se prý debatou na sjezdu nenechal rozhodit.

„Já říkám, že se platy mají sbližovat, ale my nemáme možnost – a to ani právní, a dokonce by to ani nebylo správné -, abychom ve všech nemocnicích určovali platy. Od toho tam jsou odpovědné managementy, ředitelé, kteří jsou za to placeni a kteří mají odpovědnost za chod nemocnice, potažmo případně i akcionáři, což jsou kraje. A my musíme zajistit, aby nemocnice dostaly nárůst úhrad, to je ono systémové řešení, ale pak je to o kolektivním vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, potažmo odbory. To je podle mne zcela legitimní a takto to funguje ve všech segmentech a já nevím, proč v tomto směru odbory tak tlačí,“ shrnul nakonec.

Na odborářském sjezdu vystoupila spolu s Adamem Vojtěchem také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kromě jiného zmínila, že je třeba zvýšit prestiž práce v sociálních službách, což je definováno výší platů a proto také sestry raději odcházejí do nemocnic. Také řekla, že bude narůstat objem potřebné dlouhodobé péče, která by se proto měla odehrávat přímo v domovech pacientů a právě kvůli tomu se připravuje změna financování. Poskytovatelé služeb by pak měli registraci nejen podle zákona o sociálních službách, ale i podle zákona o zdravotních službách, navíc nový model by měl být založený na platbě za ošetřovací den.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR sdružuje více než 25 tisíc zaměstnanců, kteří pracují ve zdravotnictví a sociálních službách. Jde o zaměstnance všech typů nemocnic, zdravotnické záchranné služby, lázní, hygienické služby, zdravotních ústavů a dalších zdravotnických zařízení, zaměstnance domovů pro seniory, domovů pro lidi s handicapem a dalších zařízení sociální péče.

Ve zdravotnictví pracuje zhruba 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc. Hrubý plat zdravotních sester, kterých je asi 80 tisíc, byl loni ve státní sféře průměrně 36 tisíc korun, v nestátní 24 200 korun.

Olga Böhmová