Přes pět tisíc lidí ročně umírá na karcinom plic. Nemoc může významně ovlivnit plošný screening

Až 33 procent pacientů s rakovinou plic má nemoc ve čtvrtém klinickém stadiu, takže ve stadiu, kdy mají vzdálené metastázy. Toto stadium se lékařům stále nedaří léčit a šance nemocných se tak blíží nule. Pokud se totiž nemoc zachytí v její pozdní fázi, je úmrtnost do pěti let zhruba v 85 procentech případů. Na snímku je ukázka transplantace plic, který provádějí lékaři v motolské nemocnici - měsíc po zákroku žije 95 procent pacientů. Foto: FN Motol

Plicní rakovinou ročně onemocní přes milion a půl lidí na světě, za stejnou dobu si diagnózu vyslechne přes šest tisíc Čechů. Hlavním viníkem je stále kouření cigaret a to až z devadesáti procent. Polovina nových případů rakoviny plic se objeví u bývalých kuřáků. Nejvíce alarmující ale na celé věci je, že karcinomem plic jsou stále častěji postiženi i mladí lidé. „Vzhledem k tomu, že je čím dál tím větší mutační nálož ostatních vlivů prostředí, tak jsou u mladých lidí ty nádory mnohem agresivnější,“ zdůraznil v této souvislosti primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK Jiří Votruba. Nemoc umí odhalit vyšetření nízce dávkovaného CT. „Snažíme se ministerstvu zdravotnictví a pojišťovnám nabídnout návrh plošného screeningu,“ zdůraznil v této souvislosti Votruba s tím, že vyšetřit by bylo vhodné ty pacienty, kteří kouří anebo kouřili alespoň dvacet cigaret denně po dobu třiceti let.

 

Podle ředitele Onkologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla jsou tři skupiny zhoubných nádorů. „U jedněch máme výsledky vynikající, ale řešíme jen kvalitu života. Sem patří například časný karcinom prostaty nebo časný karcinom prsu, či Hodgkinův lymfom. Tam jsou výsledky skvělé. Pak je šedá zóna, kde je pokrok veliký, ale pořád tam je prostor na zlepšení. Jde třeba o kolorektální karcinom. A pak jsou takzvaní zabijáci. Sem patří karcinom slinivky i karcinom plic. Tady je obrovská poptávka, aby se stalo něco velkého, protože mortalita (počet úmrtí) téměř kopíruje incidenci (počet nových pacientů), takže výsledky jsou velmi neuspokojivé,“ řekl profesor Feltl.

Data z Národního onkologického registru za rok 2016 podle něj ukazují na to, že incidence nových případů karcinomu plic je v ČR téměř třicet na sto tisíc obyvatel, přičemž incidence klesá u mužů a stoupá u žen. V Česku ročně karcinomem plic onemocní přes šest tisíc lidí a zemře na něj 5 400 lidí, což je stále nejvíce ze všech nádorů.

„Třetina pacientů, takže 33 procent, je ve čtvrtém klinickém stadiu, takže ve stadiu, kdy mají vzdálené metastázy,“ upozornil Feltl s tím, že toto pokročilé stádium se lékařům stále nedaří léčit a jejich šance na vyléčení se blíží nule. Pokud se totiž nemoc zachytí v její pozdní fázi, je úmrtnost do pěti let zhruba v 85 procentech případů.

„Tato nemoc je zabiják, existuje tady velmi vysoké procento pacientů v pokročilých stadiích a velmi vysoká poptávka po tom, abychom tyto pacienty zachytili dříve, abychom je mohli lépe léčit a také více vyléčit,“ shrnul Feltl.

Je známo, že hlavním viníkem nádorů plic bývají cigarety: každý den zemře na následky kouření asi šedesát lidí. Než svým chorobám podlehnou, zaplatí pojišťovny za jejich léčbu ročně dvacet miliard korun.

Až polovina nových případů se objeví u bývalých kuřáků

Málokdo ale ví, že nové studie prokázaly, že až polovina nových případů rakoviny plic se objeví i u bývalých kuřáků. Až po deseti letech, kdy nekouří, se u nich riziko sníží na polovinu. Karcinomem plic ale čím dál častěji onemocní i mladí lidé.

„Chodí k nám čím dál tím víc lidí mladých a ve středním věku s nemocemi způsobené kouřením. A vzhledem k tomu, že je čím dál tím větší mutační nálož ostatních vlivů prostředí, tak jsou u mladých lidí ty nádory mnohem agresivnější, což není vůbec potěšující,“ zdůraznil v této souvislosti primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK Jiří Votruba.

U mladých lidí jde podle něj o sledování „vzorů“ a „zařazení se do kolektivu“. „Pokud se v kolektivu kouří a mladý člověk nebude do kolektivu přijatý, aniž by sám nezačal kouřit, tak iniciace bude čím dál tím vyšší. Bohužel se ještě neprosadilo, aby idoly ve filmech nekouřily, což je velká škoda. Co s tím dělat nevím, jenom znám ty konsekvence,“ podotkl Votruba.

Kuřáci by dle jeho slov měli myslet na to, že je velice obtížné nádor odhalit včas, protože nepůsobí v plicích žádné potíže. Plíce nemají senzitivní inervaci, tedy nebolí a vykašlávání krve anebo bolest na hrudi, či hubnutí se objeví až v pozdějších fázích onemocnění.

„Navzdory všem pokrokům, které dělá moderní terapie, jež dokáže být šitá na míru a dokáže zlepšovat imunitní odpověď, se pořád nedaří nemoc zvrátit. Prognóza, tedy výhled pacientů, je těsně svázaná se stadiem onemocnění,“ připomněl v této souvislosti Votruba.

Plošný screening bude už za rok

Nemoc podle něj umí odhalit včas vyšetření nízce dávkovaného CT, tedy počítačová tomografie s malou dávkou záření, která by se používala v rámci plošného sreeningu. Pomoci by měla tato preventivní metoda vyšetření především u ohrožených skupin. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) ve spolupráci s pneumologickou společností nyní probíhají jednání o zahájení pilotního projektu plošného sreeningu, zatím se řeší s ministerstvem zdravotnictví plán a se zdravotními pojišťovnami finanční řešení. Podle primáře Jiřího Votruby je záměr takový, že by se v ČR měl screening provádět už za rok a to až na třech pracovištích. „Pokud bychom se mohli zařadit do celkového screeningu, který by byl organizován plicní společností, bylo by to jen dobře,“ doplnil Votruba.

V ČR zatím screeningová studie plicní rakoviny neexistuje, ovšem americká studie NLST z roku 2011 provedená na 53 tisících aktivních a bývalých kuřácích prokázala, že se sledováním pomocí nízce dávkovaného CT hrudníku podařilo zredukovat úmrtnost až o pětinu, a o sedm procent pak celkovou mortalitu v aktivní skupině. Krátce poté se v USA začalo z pojištění hradit nízce dávkované CT a následně na to začala vznikat i nová CT centra.

Studie na evropských pacientech Nelsen, prezentovaná letos, v září dokonce ukázala pokles úmrtnosti o více než čtvrtinu. V Česku by podle zdůraznění primáře Votruby mohla včasná vyšetření zabránit asi 200 předčasným úmrtím za rok.

„Program screeningu plic je krokem k tomu, abychom pacienty ve stadiu čtyři posunuli včasným screeningem do stadia jedna či dvě podobně jako se tomu podařilo u karcinomu prsu,“ připojil poznámku profesor David Feltl.

Centrum na vědecko-výzkumné bázi

Navíc by mohlo vzniknout ve VFN i nové centrum na vědecko-výzkumné bázi, které by se na léčbu rakoviny plic specializovalo velmi úzce. Podmínkou podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Luboše Petruželky je navázání léčby v těchto centrech na výzkum, klinické studie a registr nemocných s pravidelným vyhodnocováním výsledků a nežádoucích účinků léčby. Centrum by mělo mít jak kompletní laboratorní zázemí, screeningovou jednotku, tedy možnosti v oblasti vyšetřovacích a zobrazovacích metod, tak i komplexní hrudní chirurgii, dostupnou inovativní radioterapii a multidisciplinární imuno-onkologický tým. Mělo by mít i možnost v případě nových léků zařazovat pacienty do klinických studií. „Všechno zde ve Všeobecné fakultní nemocnici máme a zároveň to vše plně zapadá do programů screeningů. Ale základem je, aby se přestalo kouřit,“ dodal Petruželka.

Ve screeningovém programu by měli být vyšetřováni aktivní kuřáci, anebo bývalí kuřáci, kteří kouřili více jak dvacet cigaret denně více jak třicet let a navíc jsou ve věku 55 až 75 let. Ti budou napřed vyšetřeni pomocí spirometrie, tedy nebolestivého vyšetření dechové kapacity, navíc by ještě měli být podrobeni vyšetření na molekulárně genetickém základě. Po těchto procedurách budou následně rozděleni do dvou skupin: ti s mírným a středním rizikem budou dále sledováni jen klinicky a skupina s vysokým rizikem bude vyšetřena pomocí ultra nízkodávkovaného spirálního CT hrudníku, která byla vyvinuta specialisty ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Doba sledování pět let

Interval sledování bude jeden rok, doba sledování pět let. Lékaři by měli při screeningu sledovat percentuální snížení úmrtnosti ve zkoumané skupině pacientů s vysokým rizikem bronchogenního karcinomu a počet nově objevených případů plicní rakoviny v jednotlivých skupinách.

České zdravotní pojišťovny na prevenci dávají jen asi půl procenta ročních nákladů ve zdravotnictví. Pravidelný screening se týká rakoviny prsu u žen nad 45 let a tlustého střeva a konečníku u osob nad padesát let. Léčbu závislosti na tabáku podporuje především Oborová zdravotní pojišťovna a VZP.

Olga Böhmová