Náklady na provoz zdravotnických registrů klesly na polovinu

Měsíční náklady na provoz registrů se podle vládního materiálu snížily přibližně z deseti na asi čtyři miliony korun. Foto: Pixabay

Měsíční náklady na provoz zdravotnických registrů klesly pod správou Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podle materiálu, který v pátek projedná vláda, na méně než polovinu. Jejich pořízení a náklady na provoz do roku 2017 kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Mezi lety 2009 a 2017 vydal stát za budování 43 zdravotnických registrů téměř 130 milionů korun, dva vůbec nevyužíval. NKÚ odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 milionů korun.

 

Registry dříve zřizovalo a kontrolovalo Koordinační středisko zdravotnických systémů. Roční provoz registrů stál v kontrolovaných letech více než 70 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví středisko před rokem zrušilo a dozor nad informačními systémy převzal ÚZIS.

Kvůli nápravě vztahů s dodavateli systémů provedl více než sto výběrových řízení. Měsíční náklady na provoz registrů se podle vládního materiálu snížily přibližně z deseti na asi čtyři miliony korun.

Další registry už vznikají takzvaně in-house, tedy prací zaměstnanců ÚZIS. „In-house vývoj zásadně snižuje závislost orgánů státní správy na externích IT dodavatelích a současně zvyšuje flexibilitu v oblasti podpory a úprav vyvinutých systémů. Dosavadní zkušenosti dokládají, že in-house vývoj vede k úspoře nákladů souvisejících s vývojem,“ píše se v materiálu, který projedná vláda.

NKÚ loni ve zprávě z kontrol uvedl, že nevyužívané registry vznikly mimo jiné také kvůli chybějící strategii elektronizace zdravotnictví. Nyní je v připomínkovém řízení věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví, který chce ministerstvo vládě předložit v březnu. Zákon by mohl být účinný od roku 2020.

Záměr zákona nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah nebude nikde přístupný. Další kroky elektronizace zdravotnictví, jako je elektronická dokumentace, žádanky nebo sdílení výsledků testů a vyšetření, budou podle ministra Adama Vojtěcha pro lékaře zpočátku dobrovolné.

Poskytovatel zdravotních služeb nebude povinně nucen zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla. Vzniknout by měl také jednotný registr všech pacientů a zdravotníků, který bude sloužit k jejich jasné identifikaci, kterou bude garantovat stát. Bude se v reálném čase udržovat aktuální.

O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvním prvkem byly loni v lednu zavedené elektronické recepty. Proti nim se před spuštěním systému, který centrálně eviduje všechny předepsané léky, zvedly protesty. První rok proto státní správa nepokutovala lékaře, kteří se do e-receptu nezapojili. Od letošního ledna musí lékaři, kromě výjimečných případů, jako je například výpadek elektřiny nebo internetu, vydávat všechny recepty elektronicky.

-čtk-