Prezident stomatologů: Nejvíce peněz máme z relativně chudých lidí, jelikož ti mají kazy

Veřejně známým se stal Roman Šmucler díky svému působení v médiích. Moderoval v rádiu a pořady několika televizí. Devětačtyřicetiletý soukromý zubní lékař a stomatochirurg je také majitelem kliniky laserové a estetické medicíny. V roce 2010 byl jmenován docentem, stomatologové ho do čela komory zvolili v listopadu 2016, prezidentem České stomatologické komory je pro období 2017 až 2021. Foto: Asklepion

Soukromý zubní lékař, stomatochirurg a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler již dlouhodobě tvrdí, že nemáme stomatologů málo, naopak na počet obyvatel máme největší počet zubních lékařů na světě a řadíme se i k těm zemím, kde je síť zubních ordinací neskutečně hustá. „Zubní lékař není něco jako prodejna potravin a hasičská stříkačka, které by měly být zaparkované na návsi. Většina lidí si dnes ráda dojede za kvalitou,“ říká v rozhovoru. On sám přijímá nové pacienty i po třiceti letech praxe, jelikož minimálně deset procent pacientů je třeba ročně obměnit. „Řešíme teď krach sítě ordinací zubařů, kteří neměli dost pacientů. Prostě hledali jen bohaté,“ tvrdí.

 

V minulých letech se stávalo, že pacienty v ordinaci stomatologa leckdy ošetřoval člověk, jehož kvalifikace byla často pochybná a ve statistikách se objevovalo, že každý desátý zubní lékař u nás pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Jsou tady lidé, kteří přijdou ze zahraničí, někdy i ze střední Asie. Někdy mají požadované vzdělání, někdy ho nemají. Přijdou s nějakým diplomem a nikdo neví, jestli je pravý, nebo ne….,“ řekl jste před lety v této souvislosti médiím. Je to stále pravda?

Situace se díky České stomatologické komoře ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dramaticky zlepšila. Jistě tu pobíhají zbytky lidí bez kvalifikace, částečně v ilegalitě, ale jsou to zlomky ve srovnání se situací před pár lety. Kvalitní cizinci studují, udělají testy, které teď už nejsou formální a dostanou se do praxe. Jedná se ne už o stovky, ale o desítky ročně a to stačí. Zároveň se zvýšila kvalita. Problémy jsou řešitelné, když se pracuje. Novinkou je teď obcházení zákona ministerstvem u vybraných ordinací – klíč výběru ovšem neznáme. Lékař je třeba z EU, ale neumí ani slovo česky. Dostane však výjimku původně vymyšlenou pro jednorázové stáže. S touto výjimkou tu systematicky pracuje a dokonce je i odborným zástupcem. A protože má trvalé bydliště mimo Českou republiku, tak je nedosažitelný, nepostižitelný a nekontrolovatelný. Nemusí ani vstupovat do komory, což je ale kocourkov. Systémově to nic neřeší, ovšem pár lidem lépe „jede business“. Pacienti snad budou mít rozum a půjdou jinam… Jednotlivé případy v komoře ještě zvládneme, pokud z toho nebude princip.

Platí, že hodně stomatologů, kteří si dnes otevírají praxe, nemají s pojišťovnami smlouvy?

Lékařů zcela bez smluv s pojišťovnou je stále drtivá menšina a u akutních případů má de facto smlouvu sto procent zubních lékařů. Je ale pravda, že řada lékařů prohlásí kapacitu za plnou a tak ačkoli máme opravdu hodně lékařů se smlouvou a všechny pacienty bychom měli zvládnout (statisticky i Slovensko), tak jsou mnozí odmítáni. Objektivně jsou dvě příčiny. První je asi tisíc lékařů ve vyšším věku, kteří už nepracují 40 hodin týdně. A pak máme rekordně žen, univerzity totiž už muže přijímají jen okrajově. A rekordně je jich nyní na mateřské dovolené, asi osm set. To ale nebude trvat věčně. Mimo tyto objektivní skutečnosti je tu i snaha – z obavy před institutem registrací – brát jen prověřené pacienty, aby si do praxe nepustili kverulanta. Systém registrací v této podobě ale musí končit. Mnoho lékařů totiž raději opečovává vyléčené, než aby riskovali někoho nového. Ale noví pacienti jsou obecně ziskovější. Já léčím už skoro třicet let a beru několik nových pacientů denně. Snažím se to vysvětlovat i mladým, jiní jím totiž říkali roky pravý opak.

Ano, tradovalo se, že se stomatologové bojí, aby se jim do ordinace nedostal „divný pacient“ a proto každého nového radši „vyhodí z ordinace“, tedy neberou apriori jen tak někoho, kdo „není prověřený“…

To souvisí s registracemi. Pokud se pacient dostane do konfliktu s lékařem a i když je vina na straně pacienta, úřady mají tendenci vždy potrestat lékaře. Proč se hádat s pacientem, když lékař to nějak vydrží? Proč říkat pacientům, že se mají chovat slušně k lékaři? Výsledkem této pseudolidové politiky je, že mnoho zubních lékařů registruje jen známé svých známých na doporučení a třeba až po zkušební době. Praktickým lékařům pojišťovny platí za každého registrovaného pacienta a každý měsíc. Zubním lékařům ani korunu. Dělali byste si problém místo pojišťovny a zadarmo? Ale už jsme na Ministerstvo zdravotnictví podali návrhy, jak to změnit. Leží tam a snad se neztratí…

Na listopadovém sněmu České stomatologické komory v Liberci jste mi řekl, že každý den v Praze chodíte kolem třech nových ordinací, kde je plakát jako hrom, že přijímají nové pacienty na pojišťovnu. Stále do platí?

Dnes jsem to zkontroloval a všechny tři ordinace stále inzerují a přitom se nenaplnily. Konečně, já přijímám pacienty i po třiceti letech praxe. Minimálně deset procent pacientů je třeba ročně obměnit a pokud léčíte dobře, tak pak kontroly starších pacientů jsou krátké a není už moc co dělat. Teď řešíme spíše krach sítě ordinací zubařů, kteří neměli dost pacientů. Prostě hledali jen bohaté… Jenže ve stomatologii je nejvíce peněz z relativně chudých lidí, jelikož ti mají kazy a peníze vesměs vždy nějak najdou. Je to vše o efektivitě praxí, protože rozšiřování sítě o nové a nové lékaře nikam nepovede, když objektivně klesá počet ošetření mimo estetickou stomatologii.

Je stomatologů v této zemi dost, anebo málo? Kde nejvíc chybí?

Je jich jeden z nejvyšších počtů na světě a síť je neskutečně hustá. I v malém okrese máte stovku zubních lékařů. Ale v myšlení mnoha starších lidí je lékař něco jako prodejna potravin a hasičská stříkačka. Obojí by mělo být zaparkované na návsi. Jenže většina lidí si dnes ráda dojede za kvalitou. Mnoho penzistů a starostů požaduje jakéhokoli lékaře s jakoukoli úrovní služeb na tradičním místě. Jenže on se tam často neuživí, jelikož mnoho lidí jede za kvalitou jinam. Vesměs tam i pracují, tak jak by se dostali k lékaři doma na vsi? Když se neuživí na vsi prodejna potravin a lidé si jednou týdně zajedou na velký nákup jinam a prodejnu mají jen na drobnosti, tak podobné to je i se stomatology. Prostě velkou práci si nechají dělat třeba v Olomouci, ale na venkově chtějí mít pohotovost, kdyby se něco teoreticky stalo. Jakmile je někde „díra na trhu“, lékař tam dříve, nebo později „přistane“. Trh je totiž nejlepší plánovač kapacit.

Olga Böhmová