Senioři nechodí na očkování. Umírají zbytečně na chřipku

Význam očkování je nejprospěšnější pro populaci nad 50 let a zejména nad 65 let. U každého čtvrtého pacienta nad 65 let má totiž pneumokokové onemocnění smrtelný průběh, varuje prof. Jan Švihovec. Foto: CDC

Tisíce zbytečných úmrtí, horentní částky ze zdravotního pojištění a zatížení lékařů. To jsou dopady, které má v Česku špatná proočkovanost seniorů. Na konferenci, která se konala ve sněmovně při příležitosti Mezinárodního dne seniorů, na problém týkající se hlavně vakcinace proti chřipce a pneumokokovým infekcím upozornil profesor Jan Švihovec.

 

„V popředí zájmu nejen ČR, ale i jiných států, je očkování proti chřipce. Na každých 10 milionů lidí dochází podle dat z posledních let až k 16 tisícům hospitalizací. Nejstrašnější číslo ale je, že na následky chřipkových onemocnění ročně zemře 1500 až 2000 lidí. Největší počet úmrtí na chřipku je jednoznačně u skupiny starší 65 let, kde smrtnost prudce roste,“ varuje Jan Švihovec.

Komplikace chřipku prodraží

Zatímco za ambulantní péči, která obvykle stačí u pacientů mimo rizikové skupiny, zaplatí pojišťovna za jednoho nemocného s chřipkou 650 až 1 100 korun, hospitalizace je mnohem nákladnější. „Je to od 8 000 až do 35 000 korun podle komplikací. To jsou ovšem jen přímé výdaje pojišťovny na diagnostikovanou chřipku. Další náklady mohou souviset s onemocněními, k nimž je pacient oslabený chřipkou náchylnější,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý. Zároveň zdůrazňuje, že i když v roce 2012 vykázali lékaři pojišťovně kolem 80 tisíc pacientů s chřipkou, skutečný počet nakažených je vyšší. „Zdaleka ne vždy je chřipka lékařem jednoznačně diagnostikována, takže je pravděpodobné, že chřipkovým virem bylo v dané sezóně nakaženo pravděpodobně až řádově více lidí,“ doplňuje Tichý.

Problém si už dávno uvědomili v Evropě i v Americe. Například podle doporučení Rady Evropy z roku 2009 byl stanoven cíl, aby do roku 2015 bylo v Evropě proočkováno 75 procent starších osob. ČR je však těmto číslům na hony vzdálená – očkováno je tu 15 až 17 procent seniorů. Vakcína přitom může zamezit úmrtí kvůli chřipce až v 80 procentech případů, v 30 až 70 procentech pak u starších lidí zabrání i hospitalizaci.

Ačkoliv u nás vakcínu proti chřipce hradí už několik let lidem nad 65 let pojišťovna, procento proočkovaných se příliš zvýšit nedaří. „Problém je v informovanosti o významu očkování, a to jak mezi seniory, tak mezi lékaři. Důležité je i povědomí seniorů o tom, že jde o očkování plně hrazené a není tam tedy žádný doplatek. Poslední údaje ukazují, že roli hrají dva faktory: jeden je přesvědčení lékařů o prospěšnosti očkování a určitý tlak ze strany lékaře hlavně na seniory, aby se nechali očkovat. Druhý faktor je přesvědčit seniory, aby aktivně došli a nechali se očkovat. Považoval bych proto za velice důležitou osvětovou a propagační kampaň mezi seniory,“ navrhuje Švihovec.

Rezistentní pneumokok

U očkování proti pneumokokovým infekcím, které jsou podle odborníků další důležitou prevencí u seniorů, se k problému přidává ještě cena vakcíny, která není hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění. Podle profesora Pavla Kalvacha, který se také konference ve sněmovně zúčastnil, se však o možnosti plné úhrady jedná s hlavním hygienikem Vladimírem Valentou. Prozatím očkování stojí kolem 1500 korun, pojišťovny na něj ale většinou alespoň přispívají – například VZP přidává 500 korun.

„Pneumokokové infekce ještě před deseti lety nehrály tak důležitou úlohu, ale v současnosti se dostávají do popředí. Důvodem je to, že se enormně zvyšuje rezistence na běžně používaná antibiotika, takže se výrazně zhoršuje léčba komplikací. Jde nejen o záněty plic, které jsou u seniorů relativně časté, ale i záněty mozkových blan či celková sepse. Význam očkování je nejprospěšnější pro populaci nad 50 let a zejména nad 65 let. U každého čtvrtého pacienta nad 65 let má totiž pneumokokové onemocnění smrtelný průběh. Je třeba rychle prosadit plnou úhradu pro seniory, ale také současně zvýšit informovanost o nebezpečí pneumokokových infekcí a zejména o rezistenci na antibiotika,“ upozorňuje profesor Švihovec s tím, že proočkovanost seniorů je v případě pneumokoků ještě mnohem tristnější než u chřipky – vakcinováno jich bylo méně než procento.

Loni invazivní pneumokokovou infekcí onemocnělo 180 lidí nad 65 let, 40 z nich na následky zemřelo. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou navíc průměrné přímé náklady na léčbu pacienta s pneumokokovou meningitidou více než 142 tisíc korun.

Michaela Koubová