Český polní chirurgický tým, který působil v Afghánistánu, dostal včera v Praze vyznamenání za službu v misi. Ve vojenské nemocnici v Kábulu pomáhali jak spojeneckým vojákům, tak místním obyvatelům. Velitel jednotky Martin Oberreiter se také podílel na pokusu o záchranu života Jaroslava Lieskovana zraněného při červencovém atentátu.
Kromě 13 lékařů a sester byli včera v budově generálního štábu v Praze oceněni i dva vojenští pozorovatelé mise OSN UNAMA. Ocenění jim předal náčelník generálního štábu Petr Pavel, který všem vojákům za jejich misi poděkoval.
Připomněl, že vrátivší se chirurgický tým byl v Afghánistánu v době, kdy se čeští vojáci stali obětí sebevražedného atentátu. Na začátku července ho nepřežili čtyři hlídkující vojáci, pátý, Lieskovan, zemřel po převozu do Česka.
Ve vojenské nemocnici na vojenské základně Bagrám se o něj staral i Oberreiter. Za své působení dostal Záslužný kříž ministra obrany I. stupně. „Oberreiter se podílel na několika operacích Lieskovana a měl významný podíl na tom, že byl připraven k transportu do republiky,“ poznamenal Pavel. „Udělal všechno možné, ale hlavně i to nemožné pro jeho záchranu,“ dodal.
Oberreiter, který byl v Afghánistánu již na třetí misi, řekl, že transport Lieskovana byl velmi složitý. Bylo podle něj nutné odhadnout jeho stav v dalších 24 až 48 hodinách, protože třeba klesání a stoupání během letu má významný vliv na fyziologické funkce.
Česká jednotka svou čtyřměsíční misi zahájila ještě pod francouzským velením, posléze nemocnici převzali Američané. Podle Oberreitera byl jejich přístup k fungování zařízení odlišný. Například přestali v nemocnici ošetřovat místní obyvatele, jak tomu bylo do té doby. Ti se tak v druhé části mise na sál k českým doktorům dostali pouze ve výjimečných případech.
Předtím ale bylo podle zdravotní sestry Petry Kubalové afghánských pacientů hodně, chirurgické zákroky prováděli někdy i několikrát za den. „Převážně to byly zranění dětí, popáleniny, matky s dětmi, poranění šrapnely nebo střelná poranění,“ poznamenala.
Kubalová si pochvalovala fungování týmu. „Sešli jsme se v týmu skvělé osoby. Neměli jsme mezi sebou ani žádný problém, a to nám strašně moc pomáhalo ve stresových situacích,“ dodala s tím, že stres vybíjeli cvičením v posilovně, pokud ovšem měli volný čas.
-čtk-
