Vyměnit řečový procesor sluchově postiženým půjde dříve, schválila VZP

Kochleární implantáty pomáhají i malým dětem. Vrátit sluch mohou například dětem, které ohluchly po pneumokokové meningitidě. Foto: Wikipedie/Bjorn Knetsch

Dosud museli pacienti s kochleárním implantátem čekat, až vnější část zařízení s řečovým procesorem zcela doslouží, aby mohli dostat novou. VZP však nyní – na podnět Pacientské rady VZP a Sdružení uživatelů kochleárního implantátu – zařídila změnu, takže od nového roku dá svým pojištěncům nové zařízení automaticky deset let po implantaci.

 

„Podmínka byla podle sdružení nastavena špatně – po deseti letech od implantace už je totiž přístroj opotřebovaný a nefunguje stoprocentně. Proto jsme podmínku, že je možná výměna, až když je řečový procesor nefunkční, vyhodili,“ vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí VZP. Od ledna tak bude tento bod vyškrtnut z metodiky k Úhradovému katalogu zdravotnických prostředků. O vzniku a výsledcích zasedání Pacientské rady VZP si můžete přečíst zde.

Zástupci Sdružení uživatelů kochleárního implantátu žádali také o to, aby lhůta pro výměnu byla zkrácena z deseti let na šest. VZP tuto možnost nezamítla, ale zatím ji ani neodsouhlasila. Požadavkem se zabývá a rozhodne poté, co analyzuje, jaké dopady by taková změna přinesla. Možné je například i to, že zkrácení lhůty odsouhlasí, ale půjde například o osm let místo deseti, nebo se nově bude lišit lhůta u dospělých a u dětí.

Kochleární implantát je přístroj pro sluchově postižené, který částečně dokáže vrátit sluch hluchým, kteří se s poruchou již narodili nebo o sluch přišli během života. Je určen pro ty pacienty, kteří mají poruchu tak velkou, že nemohou použít sluchadlo, ale zůstal jim neporušený sluchový nerv alespoň v jednom uchu. První implantát vyvinutý vědcem Graemem Clarkem dostal v roce 1978 Australan Rod Sasunders, v ČR se pak implantace začaly provádět v roce 1988 v pražském Motole. Přístroj stojí kolem 250 tisíc korun a v ČR ho používá více než 300 pacientů.

-mk-