Snížená pracovní výkonnost spojená s alkoholickými výstřelky společně s jednorázovými dovolenými, které si lidé berou, aby vyspali kocovinu, stojí jen ekonomiku Spojených států ročně 220 miliard dolarů. Eurozónu opice stojí ročně 156 miliard eur.
Americký Úřad pro kontrolu a prevenci chorob (Centre for Disease Control and Prevention, CDCP) čas od času přichází se statistikami, nad kterými rozum zůstává stát, ale které je vzhledem k mnohokrát prověřené spolehlivé metodice jeho výzkumů vhodné brát vážně. V poslední době se výzkumníci z CDCP zaměřili na problematiku kocoviny, respektive jejího dopadu na výkonnost ekonomiky.
Například nejvýkonnější světová ekonomika přichází ročně kvůli kocovině zaměstnanců o 220 miliard dolarů. Dvaasedmdesát procent této obří sumy padá ve Spojených státech na vrub snížené výkonnosti zaměstnanců. Zbývajících osmadvacet procent se dělí mezi vedlejší dopady, z nichž nejvýznamnější je to, že zaměstnanci prostě do práce vůbec nepřijdou.
CDCP svoje zkoumání rozšířil i na další velké ekonomiky a došel k zajímavým závěrům. Třeba Australané coby pověstní pivaři ročně svými kocovinami vytváří ekonomickou ztrátu ve výši v přepočtu 1,6 miliardy dolarů. Podle průzkumu, který uskutečnil výrobce jednoho prostředku na boj s nepříjemnými následky nezřízené konzumace alkoholu, si Australané často kvůli kocovině vybírají volno. Deset procent australských pijanů si je protáhne až na tři dny. U zaměstnanců, kteří se opili na firemních vánočních večírcích, studie zjistila až padesátiprocentní pokles pracovní efektivity, čtvrtina lidí s kocovinou do práce vůbec nepřišla a dokonce i ti, kteří byli střízliví, si pod vlivem kolegů s kocovinou zkrátili pracovní dobu.
Co se týče Velké Británie, jen v prázdninové sezóně tam kvůli zaměstnancům s kocovinou zaměstnavatelé přicházejí ročně o 409 milionů dolarů. Ze zkoumaného vzorku 1500 lidí jich po „propařené“ noci do práce nepřišla zhruba čtvrtina a ti, kteří se do zaměstnání přece jenom dopotáceli, vykazovali sotva poloviční produktivitu práce ve srovnání se střízlivým stavem.
„Víme hodně o dopadu požívání alkoholu na zdraví jednotlivce nebo na jeho rodinné vztahy, doposud jsme se ale jen málo zajímali o ekonomický dopad pití,“ píše se v průvodní studii torontského Centra pro závislosti a duševní zdraví, vypracované pro Evropskou komisi. Torontské centrum spočetlo, že ekonomika zemí eurozóny přichází kvůli alkoholu ročně o ekvivalent 155,8 miliardy euro ročně, což je obrovská suma.
Lék proti kocovině: nepít
Lék proti kocovině navíc neexistuje. Například Joris Verster z utrechtského Univerzitního institutu farmacie (Utrecht University’s Institute for Pharmaceutical Sciences), který zkoumáním kocoviny (vědeckém, nikoliv sám na sobě) strávil převážnou část své vědecké kariéry, říká, že „jediným způsobem jak se vyhnout kocovině je nepít alkohol.“
Tento starý známý fakt ale lidstvo vytrvale odmítá vzít na vědomí, a místo aby se jím řídilo, nepřestává hledat léky na kocovinu. Třeba Asyřané před třemi tisíci lety „po opici“ konzumovali směs medu a myrhy. Mongolští nájezdníci zase ráno pili dost nechutný vyprošťovák složený z rajčatové šťávy a čerstvě vyloupnutého ovčího oka. Antičtí Řekové se zase cpali vařeným zelím. Nejmodernějším způsobem jak se dostat z kocoviny je takzvané IV solution. Nejde o nic jiného než o nitrožilní infúzi všech látek, kterých se tělo během nadměrného popíjení zbavovalo. Ve velkoměstech jako je Londýn, New York a Paříž přijde jedna taková kocovinná infúze na 150 až 250 dolarů a podle ordinací, které ji poskytují, dokáží postavit ztýraného opilce za půl hodiny na nohy.
Kocovina je označení vedlejších účinků konzumace alkoholu. Projevuje se bolestí hlavy, žízní, citlivostí na světlo a hluk, nevolností, třesem a celkovým oslabením. Alkoholová kocovina je způsobena metabolity alkoholu a výraznou dehydratací organismu. Naplno se projevuje až po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. Fermentované nápoje jako víno nebo ležáky zpravidla způsobují horší kocovinu než destiláty. Samo slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině předminulého století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer neboli kočičí nářek.
Ondřej Fér
