Ostřelování gumových medvídků antihmotou a další malé velké zprávy

Ostřelování gumových medvídků antihmotou, to je experiment, který stojí za to. Ilustrační foto: Dopevapor.com

Haribo chutná malým, dospělým a pozitronům. Chvála bromu. S lysohlávkami a bez depresí. Žena s nosem na páteři. Čína léčí závislost na internetu.

 

 

 

MNICHOVŠTÍ VĚDCI VYSTAVILI GUMOVÉ MÉDI PALBĚ POZITRONŮ

Dvojice mnichovských farmaceutů Christoph Hugenschmidt a Hubert Ceeh uskutečnila silvestrovsky vyhlížející experiment. Jeho součástí bylo i vystavení gumových medvídků zásahu antihmotou.

Výzkum obou pánů se přesně vzato týká želatiny. Milovníci medvídků teď přestanou číst – želatina je totiž vlastně jen klih, který se vyrábí vyvařením šlach, kůží, kostí a čehokoliv dalšího bohatého na kolagen. Používá se mimo jiné jako pojivo tablet a jako významný materiál k výrobě tobolek či kapslí ve farmaceutickém průmyslu. Želatina nejen usnadňuje polykání léků, ale také chrání účinné látky před oxidací a v pomalu rozpustné podobě zajišťuje, aby se lék uvolňoval postupně. Významnou roli v chování želatiny přitom hrají nanopóry v její struktuře. Čím jsou kupříkladu nanopóry větší, tím snáz skrz želatinu prochází kyslík a oxiduje léčivo. Výzkum nanopórů a také jejich měření v chaosu struktury želatiny jsou ale velice obtížné – a tak padla kosa na medvídky.

Hugenschmidt a Ceeh se rozhodli využít k měření nanopórů v želatině pozitrony, čili antičástice elektronu. Pozitrony jsou antihmota, kterou lze v malých množstvích získat v laboratoři. Když se pozitron setká se svým protějškem elektronem, na velice krátkou dobu vytvoří exotickou částici pozitronium. Ta je nestabilní a zaniká během úkazu, kterému se říká anihilace.

Mnichovští vědci si k experimentu vybrali malinové medvídky. Různě je navlhčili a pak je bombardovali pozitrony aby sledovali, jak dlouho cumel vydrží, než se anihiluje. Přišli na to, že suchý červený medvídek přežije zásah antihmotou v průměru 1,2 nanosekundy, zatímco vlhký medvídek zvládne v průměru 1,9 nanosekundy. To je dobrý základ pro další studium nanopórů – ale především je to krásné.

 

UŽÍVEJTE BROM, JINAK SE ZLOU POTÁŽETE

Nebýt octomilek, vůbec bychom se nedozvěděli, že brom nejspíš je osmadvacátým chemickým prvkem nezbytným pro lidský život. Octomilky, kterým vědci z Vanderbilt University bróm odstranili z potravy, chřadly a mřely. Mušky, které se zvládly udržet naživu, se po obnoveném přísunu bromu zase vzpamatovaly.

Celý objev má dlouhou a zajímavou historii. Nejprve byly identifikovány proteiny nezbytné pro správnou práci kolagenu. V těchto proteinech byly posléze identifikovány sulfiminové vazby, tedy vazby mezi sírou a dusíkem. Ke vzniku této vazby je zase potřeba enzym peroxidasin. Aby tento enzym fungoval správně a vytvořil vazbu mezi sírou a dusíkem, potřebuje brom, respektive jeho funkční anionty. Praktické využití objevu se nabízí v oblastech medicíny, při kterých pacienta ohrožuje nedostatek bromu, třeba při dialýze.

Co se týče jiného použití bromu, totiž jeho přidávání do čaje vojákům, aby se snížil jejich sexuální apetit, autor digestu je na vážkách. Je to pravda nebo městská legenda?

 

PROTI DEPRESÍM BY MĚLO POMÁHAT CHROUSTÁNÍ LYSOHLÁVEK

Podle italských vědců z ústavu ISI Foundation nasvědčují tomu, že halucinace způsobující psilocybin aktivuje v mozku nová hyperspojení. Vědci doufají, že jim další výzkum pomůže v léčbě neurologických onemocnění.

Trápí vás deprese? Nabídněte si lysohlávky. Foto: Flickr
Trápí vás deprese? Nabídněte si lysohlávky. Foto: Flickr

Psilocybin se podle vědců v mozku váže na stejné receptory jako biologicky aktivní látka obsažená v krevních destičkách – serotonin. V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu.

Studie italských vědců pracovala s patnácti dobrovolníky, z nichž některým byl podán psilocybin, jiným placebo. Pomocí magnetické rezonance poté vědci zkoumali dopady obou látek na mozek dobrovolníků. Výsledky ukázaly nová spojení dříve nesouvisejících částí mozku u těch pacientů, kterým byl podán psilocybin. Nová spojení navíc nebyla náhodná, ale jevila se velmi organizovaně. Po odeznění účinků se spojení vrátila k normálnímu stavu.

Drobná potíž je v tom, že psylocibin sice může psychické poruchy léčit, ale také vyvolávat a to zcela nepředvídatelně.

 

ŽENĚ LÉČENÉ KMENOVÝMI BUŇKAMI VYROSTL NOS NA ZÁDECH

Před osmi lety implantovali vědci dvaceti vozíčkářům kmenové buňky z nosní tkáně k páteři.

Nos na záda nepatří. Přesto tam občas vyroste. Ilustrační foto: Pinterest
Nos na záda nepatří. Přesto tam občas vyroste. Ilustrační foto: Pinterest

Podle jejich představ se buňky měly přeměnit na neurony a opravit tak poškozenou páteř. U několika pacientů se opravdu stav zlepšil, celá věc má ale i svou stinnou – a o to populárnější stránku.

Jedna z pacientek si začala stěžovat na bolest v místě implantátu. Při kontrole lékaři zjistili, že jí na páteři začal růst nos. Vyoperovali jí třícentimetrový kus tkáně i s částmi kostí a nervů, které však s páteří nebyly propojeny.

Už dříve se u jiných pacientů vyskytly problémy, například muži s Parkinsonovou chorobou se po experimentální léčbě vytvořil na mozku tumor. Kmenové buňky mají potenciál léčit prakticky vše od plešatosti přes cukrovku po kardiovaskulární onemocnění, avšak zejména necertifikovaná léčba skrývá i rizika.

 

ZÁVISLOST NA INTERNETU V ČÍNĚ LÉČÍ TVRDÝM REŽIMEM

Podle serveru Internet World Stats se v Číně k celosvětové síti připojuje 642 milionů uživatelů, což je mimochodem více, než v celé Evropě dohromady. Číňané na internetu také tráví nejvíce volného času.

Celosvětově závislost na internetu ohrožuje 400 milionů lidí, nejvíc z nich žije patrně v Číně. Ilustrační foto: Twitter
Celosvětově závislost na internetu ohrožuje 400 milionů lidí, nejvíc z nich žije patrně v Číně. Ilustrační foto: Twitter

Odhaduje se, že až sedmdesát procent čínských uživatelů je mladší než třicet let a pro značnou část z nich je internet jedinou náplní jejich volného času.

Americká fotografka Jennifer Osborneová navštívila pekingské Rehabilitační centrum pro internetové závislosti, které pomáhá mladým lidem závislým na internetu. Většina osazenstva zdejšího centra zde není z vlastního rozhodnutí, obvykle je sem dotlačily okolnosti, nebo jsou zde z rozhodnutí rodičů či úřadů. Nejedná se ale o léčebnu v medicínském slova smyslu, v centru  panuje tvrdý polovojenský režim vyžadující absolutní disciplínu. Terapie zde probíhá především  prostřednictvím fyzicky náročných cvičení.

Ondřej Fér