Rakovina rozmnožovacích orgánů: Výskyt u mužů i žen snižuje jednoduchá prevence

Když jsi s ním, je to jako bys byla se všemi dívkami, s nimiž kdy byl on, říká kampaň britské NHS na očkování proti rakovině děložního čípku. K nákaze HPV totiž stačí jeden partner. Foto: Behance/NHS

Očkování, pohyb, užívání hormonální antikoncepce či samovyšetření. To jsou faktory, které mohou zabránit rozvinutí rakoviny reprodukčních orgánů. Zatímco první tři se týkají dam – očkovat se dá proti HPV a tedy rakovině děložního čípku, dostatek pohybu a zdravý životní styl pomáhají proti nádorům děložní sliznice a dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce snižuje riziko rakoviny vaječníků (tyto tři diagnózy jsou na čtvrtém až šestém místě nejčastějších typů nádorů u žen), samovyšetření může u pánů včas odhalit rakovinu varlat. Na onkologická onemocnění rozmnožovacích orgánů, která jsou každoročně v Česku diagnostikována zhruba pěti tisícům pacientů, se přitom zaměřuje letošní Světový den proti rakovině připadající na 4. února.

 

Jedním z nejnebezpečnějších nádorů z této oblasti je rakovina děložního čípku, která připraví o život každých dvacet hodin jednu Češku. „Nejde o tak časté onemocnění, jak by se mohlo zdát, ale je závažné proto, že jde o nemoc mladých žen. V Evropě je každoročně kolem 56 tisíc případů a 24 tisíc úmrtí, přičemž jde v naprosté většině případů právě o mladé ženy. Nejlepší prevence je vakcinace, může totiž předcházet 71 procentům karcinomů děložního čípku,“ vysvětluje doktorka Michaela Fridrichová z Ligy proti rakovině.

I když se v ČR vyskytuje „jen“ zhruba tisíc případů rakoviny děložního čípku (medicínsky cervix), celosvětově jde o druhý nejčastější zhoubný nádor žen. Každý rok se tak na světě vyskytne kolem půl milionu nových případů, přičemž 60 tisíc je v Evropě. V Česku se rakovina děložního čípku vyskytuje v počtu zhruba 20 případů na sto tisíc žen, což v roce 2011 znamenalo 13. příčku v rámci Evropy. V ČR tak žije více než 17 tisíc žen s tímto typem karcinomu, přičemž pětileté přežití je 67,5 procenta.

„Čtyřicet procent až polovina na tento karcinom umírá. Přitom jde o nádor se snad největšími možnostmi prevence, který je dobře detekovatelný v raných stadiích. Víme o účasti rizikových lidských papilomavirů, které ovšem nejsou odpovědné jen za cervikální karcinom, ale podílejí se i na rakovině řitního otvoru, hlavy a krku, vulvy, vaginy a penisu,“ uvádí Pavel Freitag z Gynekologicko-porodnické klinika 1. LF a VFN.

Brzy by měla být nová vakcína. Na devět typů HPV

Ke včasnému záchytu slouží od loňského roku adresný screening, tedy zvaní na prohlídku, které chodí přímo do poštovních schránek pacientů. Screening na tomto poli ovšem není žhavá novinka – už v roce 2007 vyšel věstník ministerstva zdravotnictví, který přijal možnost organizovaného screeningu. V současnosti je účast na vyšetřeních kolem 56 procent, což je ovšem ve srovnání se zeměmi, kde běží screening déle, ještě málo – tamní příčka je totiž 80 procentní účast. Právě díky ní se pak incidence a mortalita na rakovinu děložního čípku výrazně snižuje.

Vedle preventivních vyšetření ovšem může ženy ochránit zmíněná vakcinace, která je, co se týče onkologie, unikátní. „Máme k dispozici dvě vakcíny, přičemž jedna je proti dvěma typům viru a druhá proti čtyřem – dva přidané typy způsobují kondylomata, tedy genitální bradavice. Obě vakcíny jsou ve třech dávkách a v poslední době se objevuje také dvoudávková přípustnost. Ve vývoji je navíc vakcína proti devíti typům rizikových lidských papilomavirů – záběr je totiž dosud 71 procent u dvouvalentní vakcíny, takže nově by měl být záběr vyšší,“ podotýká docent Freitag s tím, že od 13 do 14 let věku hradí dívkám očkování pojišťovny, v jiných věkových kategoriích na něj dávají příspěvek. Existuje i možnost vakcinace chlapců mezi 11 a 13 lety, která chrání před genitálními bradavicemi, rakovinou hlavy a krku, análního otvoru či penisu.

Lidské papilomaviry přitom nejsou žádnou raritou – alespoň jednou za život se s nimi setkají čtyři z pěti lidí. „Ve studiích amerických vysokoškolaček bylo 40 procent HPV pozitivních. To ale ještě nic neznamená, protože infekci většinou během roku eliminují. Jen asi pět procent zůstává pozitivních, a až tato skupina je v riziku,“ dodává Pavel Freitag.

Zatímco ve výskytu rakoviny děložního čípku jsme na „přijatelné“ 13. pozici v Evropě, o nádorech endometria čili děložní sliznice se to říci nedá. „Máme čestné postavení ve světě: jsme ve výskytu první. U nás jde o necelé dva tisíce případů ročně. Rizikovými faktory jsou obezita, cukrovka, kouření, hypertenze a nedostatek pohybu, přičemž nemoc postihuje většinou bezdětné ženy. Ze statistik vyplývá, že nestačí jen redukovat váhu, ale je nutná i fyzická aktivita. Není to tedy jen o nasazení diety a zhubnutí, bez pohybu prevence nefunguje,“ vysvětluje doktorka Fridrichová. Naštěstí pro nás má tento nádor lepší výsledky pětiletého přežití než ostatní karcinomy reprodukčních orgánů – bývá totiž včas diagnostikován. „Ženy jsou většinou symptomatické – když nepodcení krvácení po menopauze a dostaví se ke gynekologovi, je diagnóza včasná a výsledky lepší,“ vysvětluje docent Freitag.

Nekouřit, netloustnout, neovulovat

Mnohem hůře s prognózou je na tom bohužel rakovina vaječníků (ovarií). Jde totiž o pátou nejčastější příčinu smrti u žen. „U nás je výskyt 20 případů na 100 tisíc žen, v Německu je to 16 případů na 100 tisíc žen. Dvacet procent onemocnění je vázáno na genetické změny – ženy jsou často nosičky genu BRCA 1, 2 nebo je onemocnění hereditární a někdo v rodině už ho měl. Jako prevence tady funguje pohybová aktivita a nekouření,“ shrnuje Michaela Fridrichová. Mutace genu BRCA 1 a 2 jsou v současnosti známé hlavně díky Angelině Jolie. Nositelky BRCA 1 mají velmi vysoké riziko ovariálního karcinomu, nemluvě o ještě vyšším riziku rakoviny prsu. U BRCA 2 je riziko o něco nižší, ale stále významné. Bohužel ani preventivní odstranění obou vaječníků (o prsou nemluvě) neznamená úplnou jistotu, že žena nemůže onemocnět nádorem – konkrétně ještě hrozí rakovina peritonea, tedy blány vystýlající břišní dutinu.

Diagnózu rakoviny vaječníků u nás vyslechne zhruba 1100 žen ročně, polovině je nad 65 let. „Vysoká úmrtnost je dána tím, že zachycujeme pokročilá stadia, což ale není jen v ČR, ale jde o celosvětový parametr. Průběh je totiž dlouho bezpříznakový a čísla potom smutná,“ vysvětluje Pavel Freitag. „Vedle rizikových faktorů ale existují také protektivní faktory, tedy něco, co může incidenci snížit. Jedna z teorií vývoje tohoto karcinomu jsou mnohočetné ovulace. To, co tedy ovulace reguluje, jako např. hormonální antikoncepce pět a více let užívaná, snižuje riziko na polovinu – jinak během života hrozí nemoc jedné ze 70 žen. Více těhotenství a kojení tak také mohou do určité míry fungovat protektivně,“ dodává docent Freitag. Podle něj jsou navíc možnosti screeningu omezené – kromě pilotních studií nikde organizovaný screening neběží. Včasná stadia totiž neumí jasně prokázat ani krevní marker.

Pozor při imunosupresivech

Poměrně malou skupinu nádorů tvoří kožní nádory v oblasti ženských genitálií, u nichž ale opět bývá pozdní záchyt a s ním i vysoká úmrtnost. „Problém je, že lidé, kteří mají změny v oblasti anogenitálu, se stydí. Ženy jsou zvyklé chodit často na gynekologii, ale na kožní se s tím moc často nechodí, takže velmi často přijde pacient na vyšetření pozdě,“ vysvětluje Jana Hercogová z Dermatovenerologické kliniky 2. LF a Nemocnice Na Bulovce.

Vůbec nejčastější v této oblasti je spinocelulární karcinom, což je obecně druhý nejobvyklejší kožní nádor. „Metastazuje až v pěti procentech. Roli přitom hraje imunosuprese hlavně u pacientů po transplantaci orgánů, kde je dokonce až 200 krát vyšší výskyt těchto nádorů. Jestliže se přednádorové stadium neléčí, přejde v invazivní karcinom. Pokud se rozvine, metastazuje až v 13 procentech. Na genitálu se můžeme setkat i s maligním melanomem, což je sice velmi vzácně, ale s velmi špatnou prognózou. Většina pacientů pak umírá při metastázách během jednoho až tří let,“ doplňuje profesorka Hercogová.

Nádorová onemocnění reprodukčních orgánů se pochopitelně zdaleka netýkají pouze žen. Muže postihuje rakovina varlat, která sice není tak častá, ale stejně jako rakovina děložního čípku postihuje mladé lidi. „Jde o onemocnění mužů od 18 do 40 let. Sekundární prevence je tady velmi jednoduchá: samovyšetření. Při mytí je každý schopen poznat vnější změny genitálu, takže pak už je jen otázka, zda se pacient bojí, stydí nebo je nějaká jiná příčina, která ho vede k tomu, že nejde k lékaři. Zjistili jsme ale, že 77 procent z 300 dotázaných mužů nikdy nedostalo do ruky informační materiály o tomto onemocnění a pouze 23 procent se jednou za rok přesvědčí, že se jim něco neděje, což je velmi málo,“ dodává Michaela Fridrichová.

Michaela Koubová