Kousnutí klíštětem může znamenat nákazu klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Ta přitom může mít podle americké studie mnohem vážnější následky, než se dosud myslelo. Foto: Wikipedie

Lymeská borelióza: antibiotika často nestačí. Následné příznaky však léčit neumíme

Lymeská borelióza zřejmě způsobuje mnohem více zdravotních komplikací, než se dříve myslelo. Americká studie prokázala, že řada pacientů, u nichž se nemoc přeléčí antibiotiky, se i nadále do ordinací vrací kvůli únavě, bolestem svalů a kloubů či problémům s pamětí. Každý takový pacient stojí americké zdravotnictví o tisíce dolarů ročně více.

 

Lymeská borelióza se přenáší kousnutím klíštěte infikovaného bakterií Borrelia burgdorferi (v Evropě častěji borrelií afzelii či borrelií garinii). Dlouho se předpokládalo, že její léčba je jednoduchá – tedy že většině pacientů stačí jedna návštěva u lékaře a pár týdnů užívání antibiotik. Jenže nový výzkum odborníků z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health uveřejněný na začátku února v časopise PLOS ONE přichází s tím, že dlouho trvající onemocnění související s boreliózou je častější a závažnější, než se myslelo. Každý rok je v USA diagnostikováno 240 až 440 tisíc nových případů lymeské boreliózy, které podle vědců stojí americký systém mezi 712 tisíci a 1,3 miliardy dolarů ročně – čili průměrně 3000 dolarů za pacienta. Náklady jdu na opakované návštěvy lékaře, testování či snahu určit příčinu pacientových přetrvávajících potíží, jako je únava, bolest svalů a kloubů a ztráta paměti. Pacient přitom navštěvuje lékaře i po přeléčení antibiotiky.

Někteří lékaři říkají těmto přetrvávajícím příznakům postléčebný syndrom lymeské boreliózy (PTLDS), jiní jim říkají chronická lymeská borelióza. Další doktoři symptomy přičítají na vrub každodennímu shonu, bolest dle nich souvisí se stárnutím. Jádrem diskuse je, zda může být PTLDS vážné chronické onemocnění, které vyžaduje více než uklidnění a symptomatickou terapii. Zatímco ale lymeskou boreliózu mohou potvrdit testy, žádný test na PTLDS neexistuje a nemáme ani schválenou či prokázanou léčbu. Podle vědců z fakulty Johnse Hopkinse tak jde v medicíně o kontroverzní téma.

Nové testy a přeléčování stojí miliardu dolarů ročně

„Naše studie zkoumá skutečné výdaje za léčbu rok poté, co byla pacientovi diagnostikována lymeská borelióza. Bez ohledu na to, jak příznakům budeme říkat, data ukázala, že se mnoho lidí, kteří měli lymeskou boreliózu, vrací k lékaři a stěžuje si na přetrvávající problémy, podstupuje řadu testů a je znovu léčeno. Stojí tak systém zhruba miliardu ročně a je jasné, že bychom si v tomto měli počínat efektivněji a pomoci lidem zlepšit jejich stav, i když mu nemusíme říkat nemoc,“ uvádí Emily Adrionová, autorka studie z oddělení zdravotní politiky a managementu na fakultě Johnse Hopkinse.

Adrionová a její kolegové prošli data zhruba 47 milionů lidí přihlášených u různých komerčních zdravotních plánů mezi lety 2006 až 2010. Nakonec analyzovali téměř 53 tisíc případů pacientů pod 65 let s lymeskou boreliózou, kteří byli léčeni antibiotiky během 30 dnů od diagnózy boreliózy nebo testu na ni. Data byla srovnána s 264 tisíci případy podobných pacientů, kteří ovšem neměli lymeskou boreliózu. Výsledek? Lidé s boreliózou stojí systém průměrně o 3968 dolarů více než ostatní pacienti. To znamená, že lékaře navštěvují o 87 procent více a o 71 procent častěji musí během roku po diagnóze na pohotovost. U lidí, kteří měli lymeskou boreliózu, bylo v horizontu roku také skoro pětkrát vyšší riziko, že budou trpět symptomy spjatými s PTLSD – únavou, bolestí nervů a kloubů či kognitivními problémy. Měli také 5,5krát vyšší riziko, že jim bude diagnostikováno vyčerpání. U lidí, kteří prodělali lymeskou boreliózu a měli jeden či více příznaků PTLDS, péče stála o 3798 dolarů více ve srovnání s těmi, kteří neměli po léčbě antibiotiky žádné příznaky.

Kouzelný lék nezabírá

Lymeská borelióza je pojmenována po městečku Old Lyme v Connecticutu, kde bylo v roce 1975 popsáno několik případů. Kousnutí infikovaného klíštěte způsobuje kožní reakci a červenou skvrnu. Pokud se nemoc neléčí, může během týdnů až měsíců způsobit neurologické a revmatické potíže. Léčba antibiotiky má lepší výsledky při zahájení hned po prvních příznacích, kdy může zamezit většině pozdějších obtíží, upozorňují vědci. Přesto někteří pacienti nahlašují příznaky týdny, měsíce i roky po dobrání antibiotik. Pro tyto lidi neexistuje žádná schválená léčba a rozsah problému nebyl v americké populaci nikdy zkoumán. Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) odhaduje, že 10 až 20 procent těch, kdo podstoupí doporučenou dvou až čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, má příznaky i nadále. Jenže podle nové studie je toto číslo mnohem vyšší – podle vědců je u pacientů s lymeskou boreliózou 63 procentní riziko, že se u nich objeví alespoň jeden PTLSD příznak. To je číslo o 36 procent vyšší než u těch, kdo nemoc neměli.

Hlavní autor studie John Aucott, profesor revmatologie na lékařské fakultě Johnse Hopkinse říká, že je zbytečné diskutovat o existenci dlouhodobých problémů spojených s lymeskou boreliózou, zatímco lidé trpí vysilujícím onemocněním. Zvýšení povědomí o možných komplikacích je podle něj zásadní při tom, aby se lékaři vyhnuli chybným diagnózám a zbytečným testům. „Tito pacienti jsou ztracení. Nikdo neví, co s nimi dělat. Je to výzva, ale nejdříve musíme problém poznat. Nemáme kouzelný lék – tito pacienti už kouzelný lék dostali a nezabral,“ uzavírá John Aucott.

-mk-