Kvalitní jídlo máme na dosah ruky po celý rok, informace o zdravé stravě jsou dostupnější než kdy jindy, přesto Češi jako národ jedí téměř nejméně zdravě na celém světě. Hůř na tom jsou jen Arméni, Maďaři a Belgičani. Ve srovnání 187 zemí světa „bodujeme“ v konzumaci celé řady nezdravých potravin a prohráváme ve spotřebě jídla prospěšného lidskému zdraví. Není divu, že nás stále více zabíjí rakovina tlustého střeva a konečníku, přibývá u nás diabetiků 2. typu a nemoci srdce a cév jsou u nás stále častější.
„Je to překvapivé, ale většina Čechů není ochotna si připustit, že mezi jejich špatných zdravotním stavem a nevhodným jídelníčkem existuje souvislost,“ je přesvědčená Marie Nejedlá, ředitelka Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze a členka vědecké komise iniciativy Vím, co jím a piju. Podle ní česká veřejnost věří tomu, že za lidské zdraví jsou zodpovědní hlavně lékaři, a tak nemá přílišnou motivaci se o sebe starat. A právě to je vidět na talířích i ve výsledcích studie Dietary quality among men and women in 187 countries in 1990 and 2010 publikované v žurnálu The Lancet Global Health. Ta globálně mapovala konzumaci potravin spjatým s dobrým a naopak špatným zdravotním stavem obyvatel. Celkem studie na základě práce s již publikovanými 325 vědeckými výzkumy pokryla stravovací návyky 4,5 miliardy dospělých, tedy téměř 90 % lidské populace.
„Zdravé jídelní návyky jsou celosvětovou prioritou ke snížení výskytu nenakažlivých chorob,“ konstatují autoři studie. Podle nich ale zdravé stravování stále není v mnoha zemích světa samozřejmost, a proto se rozhodli zmapovat globální trendy v lidské výživě s ohledem na zemi, věk, pohlaví i ekonomickou kondici jednotlivých států. Vědecký tým sestavil seznam zdravých a nezdravých potravin, které jsou spjaty s rozvojem cévní mozkové příhody, dalších onemocnění srdce a cév, diabetu 2. typu a onkologických onemocnění souvisejících s kvalitou stravy, a porovnával jejich konzumaci. Mezi zdravé potraviny a složky stravy zařadil ovoce, zeleninu, luštěniny a boby, ořechy a semena, celozrnné cereálie, mléko, polynasycené mastné kyseliny, ryby, omega-3 mastné kyseliny a vlákninu. Naopak za nezdravou označili autoři studie stravu založenou na konzumaci zpracovaného i nezpracovaného masa, slazených nápojů, nasycených tuků, transmastných kyselin, cholesterolu obsaženém v jídle a soli.
Belgické vafle a maďarský guláš
Globální studie přinesla překvapivé výsledky. Zatímco spotřeba zdravých potravin mírně vzrostla po celém světě, konzumace těch nezdravých stoupala napříč všemi státy. Vůbec nejhůře při srovnání konzumace nezdravých a zdravých potravin dopadla Arménie, následovaná Maďarskem, Belgií, Českou republikou, Kazachstánem, Běloruskem, Argentinou, Turkmenistánem, Mongolskem a Slovenskem. Žebříček největších jedlíků zdraví škodlivých potravin pak vede Ázerbájdžán, Slovensko a Česko. Na dalších příčkách se umístily Belgie, čínská provincie Heilongjiang, Island, Bělorusko, Litva, USA a Rusko. „Prognózy ukazují, že v roce 2020, že nepřenosné nemoci budou příčinami 75 % všech úmrtí. Zlepšení stravy tak hraje klíčovou roli ve zlepšení této situace,“ popisuje Fumiaki Imamura, vedoucí vědeckého týmu, který působí na University of Cambridge. Podle něj by výsledky studie měly ovlivnit vlády na celém světě a jejich politiku. „Politická opatření v mnoha oblastech jsou nezbytná, aby pomohla lidem dosáhnout optimální váhy, a současně tak došlo ke kontrole epidemie obezity a snížení nemocnosti po celém světě,“ dodal vědec.
Naopak nejlépe si z hlediska jídelníčku a poměr zdravých a nezdravých potravin vedli lidé v Čadu, Sierra Leone, Mali, Gambii, Ugandě, Ghaně, Pobřeží slonoviny, Senegalu, Izraeli a Somálsku. Nejvíce zdravých potravin pak jedí v Tunisku, na Barbadosu, Kapverdách, Mauriciu, v Izraeli, Kataru, na Kypru, Seyshelách, v Mali a karibském ostrově Grenada. „Potřeba zaměřit se na stravování chudých lidí je mimořádně naléhavá. Pokud nic neuděláme, problematika podvýživy bude brzy zastíněna obezitou a civilizačními chorobami, jako jsme již viděli v Číně a Indii a dalších zemích se středními příjmy,“ okomentoval výsledky studie další z autorů Dariush Mozaffarian, který působí na americké Tufts University.
Moc tuků, jednoduchých cukrů a soli
Důvodů, proč je český jídelníček jeden z nejhorších a nejméně zdravých na světě, je hned několik. Čechům nechybí jídlo a ani si nemohou stěžovat na to, že by zdravé potraviny byly nedostupné, ale jednoduše je nejedí. Místo toho dávají přednost těm nezdravým a ještě v té nejméně vhodné úpravě, jako je smažení nebo fritování. Při srovnání s výživovými cíli Světové zdravotnické organizace (WHO) český jídelníček propadá hned v několika oblastech. Češi mají zvýšený příjem tuků a jednoduchých cukrů. Muži pak přijímají i více cholesterolu a sodíku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu pak čeští muži přijímají dokonce 3x více sodíku, než je doporučená denní dávka. Příjem většiny sledovaných minerálních látek a stopových prvků, tedy vápníku, hořčíku, draslíku, jódu a selenu byl naopak nižší, než doporučuje WHO.
Tolerovaný příjem rizikových živin pro průměrného člověka je u nasycených mastných kyselin 20 gramů denně a u transmastných kyselin 2 gramy na den. Přidaného cukru by člověk neměl přijmout více než 50 g denně a v soli ne více než 5 gramů, tedy 2 gramy na den. Doporučený příjem vlákniny je pak 25 gramů denně, což Češi nedosahují. „Konzumace vlákniny je doporučena v množství alespoň 25 g denně, z čehož by měla být alespoň třetina tzv. rozpustné vlákniny. Vláknina obecně příznivě ovlivňuje funkci trávicího systému i metabolické regulace, například metabolismus krevního cholesterolu. Spolu se snížením konzumace alkoholu – zejména piva – a spotřeby živočišných tuků představuje zvýšení příjmu vlákniny jeden z důležitých prostředků vedoucí ke snížení rizika vzniku nádorů tlustého střeva,“ upozorňuje docent Michal Vrablík, který působí na III. Interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze a je odborným garantem iniciativy Vím, co jím a piju.
Luštit složení má smysl
Základem zdravé stravy je přemýšlet nad jejím složením a to ještě před vlastním konzumací jídla „Významnou roli hraje správný výběr potravin při nákupu. Mnozí spotřebitelé mu ale nevěnují dostatečnou pozornost nebo nechtějí číst údaje na obalech, a tak sledovat množství rizikových živin,“ popisuje situaci Marie Nejedlá, ředitelka Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze a členka vědecké komise iniciativy Vím, co jím a piju. Podle ní si mnozí spotřebitelé vůbec neuvědomují, kde všude na ně mohou číhat problematické živiny. Například velké množství soli může být skryté v pečivu a naopak jednoduché cukry mohou být schované v nízkotučných jogurtech, kečupech, instantních potravinách nebo třeba slaných krekrech. Jedinou spolehlivou cestou se problematickým složkám stravy je sledovat to, co jíte, tedy číst obaly ještě před tím, než se rozhodnete k nákupu. Jednou z možností jak si usnadnit nákupy je logo Vím, co jím. To mohou získat pouze potraviny vhodné svým složením, například mají snížený obsah cukru, soli nebo trans-mastných kyselin. Je udělováno na základě kritérií vycházejících z výživových doporučení WHO.
Ludmila Hamplová
