Úhrady zdravotnických prostředků získají jasná pravidla. Uspořit by se tak mělo až šest miliard

Zdravotnické prostředky mají být rozděleny do několika stovek skupin, v jejichž rámci vždy bude jeden pro pacienty plně hrazený. Foto: Flickr

Zdravotnickým prostředkům budou zřejmě v dohledné době stanovovány úhrady pojišťoven stejně, jako je tomu nyní u léků. Oznámil to včera ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s tím, že by návrh měl jít na vládu během září. Od změny si úřad slibuje úsporu čtyř až šesti miliard korun, počítá ovšem s tím, že během schvalovacího procesu narazí na odpor některých výrobců či dovozců zdravotnických prostředků.

 

„V době nástupu této vlády byly v poslanecké sněmovně dva návrhy týkající se zdravotnických prostředků. Jednu normu, která řešila klasifikaci a evidenci zdravotnických prostředků, jsme nechali doběhnout. Druhou, která přílohou zákona stanovila ceny všech zdravotnických prostředků, jsme stáhli se zdůvodněním, že by to fixovalo ceny a zdravotním pojišťovnám by to výhledově výrazně zvedlo náklady. Vzpomínám si, že nás představitelé dovozců a výrobců kritizovali za to, že jsme normu, kde byly ceny vyjmenovány, ze sněmovny stáhli. Předpokládám, že nám teď nebudou tleskat vzhledem k tomu, že je připravíme o šest miliard,“ říká Svatopluk Němeček (ČSSD).

V současnosti jsou kompetence na straně zdravotních pojišťoven, které vytvářejí číselníky zdravotnických prostředků. Proces přitom probíhá formou průzkumu trhu a dohodách o ceně a úhradě.

„Výchozí stav považujeme za nepružný, ne dobře přezkoumatelný, není tam dost velká možnost na snižování výdajů, chybí jednoznačné zmocnění pro jednotlivé aktéry, tedy zejména pro zdravotní pojišťovny, a potenciál úspor nevidíme jako využitý. Dlouhodobě jsou úhrady nastaveny oproti zemím EU výše,“ přibližuje náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL).

V roce 2013 se v tomto sektoru točilo kolem 28 miliard korun. Za zdravotnické prostředky na poukaz zaplatily zdravotní pojišťovny 6,1 miliardy (nejsou započteny doplatky pacientů), na zvlášť účtovaný materiál pak šlo 17,7 miliardy. Celkem zhruba čtyři miliardy korun pak za zdravotnické prostředky zaplatili pacienti z vlastní kapsy.

Cena dle nejlevnějšího prostředku v EU

„Systém jsme zcela zásadně přepracovali tak, že se bude blížit situaci u léčivých přípravků. Máme totiž jedny z nejlevnějších léků v Evropě, a pokud bude přijata tato norma, tak se něco podobného stane také u zdravotnických prostředků. Je to ale mnohem složitější a komplikovanější, protože léky jsou chemické substance a poměrně dobře se klasifikují. Oproti tomu klasifikace u zdravotnických prostředků bude složitější – bude několik set konkrétních skupin a zákon bude počítat s tím, že v každé z nich má pacient nárok na prostředek s plnou úhradou. Určování cen bude probíhat v rámci SÚKL ve správním řízení, transparentně, s možností účastníků do řízení vstupovat a s možností soudního přezkumu. Cena se přitom bude odvíjet od nejlevnějšího referenčního zdravotnického prostředku v dané skupině v rámci EU,“ popisuje ministr Němeček.

Pokud tedy změna vejde v platnost, bude primární kompetence na ministerstvu zdravotnictví, které změnu formou novely zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů a vyhlášek iniciuje. Zároveň by mělo být také odvolacím orgánem. Správní řízení na lékovém ústavu pak bude buď individuální na žádost dovozce či výrobce, nebo společné z moci úřední pro přezkoumávání celých skupin. Účastnit se ho budou (jako u léků) zdravotní pojišťovny a výrobci či dovozci. A stejně jako u léčivých přípravků pak bude moci zdravotní pojišťovna vyvolat jednání, dosáhnout cenové dohody a dalšího snížení ceny. Stejně tak se budou provádět zkrácené revize pro aktualizaci úhrady a hloubkové revize jednou za pět let, které budou hodnotit, zda je přínos pro pacienty trvalý a zda má úhrada prostředku v systému ještě místo, nebo je třeba ji přehodnotit.

„Reálná úhrada by měla být maximálně do výše skutečné ceny, neměl by tu tedy být prostor pro takzvané bonusy,“ zdůrazňuje Tom Philipp.

Rozdíl cen i o více než třetinu

Že jsou v některých evropských zemích skutečně zdravotnické prostředky levnější než u nás, dokazuje ministerstvo např. na případu glukometrů (Freestyle optimum), které jsou u nás o 39 procent dražší než na sousedním Slovensku. Neurostimulační systémy jsou pak v ČR o 17 procent nákladnější než na Slovensku, elektrický vozík je dražší o 7 procent. Jeden typ mechanického vozíku u nás stojí 5560 korun, zatímco v Chorvatsku přijde v přepočtu na 4306 korun a na Slovensku na 4362 korun – vyjde tam tedy o 22 procent levněji.

„Pokud se to správně podchytí, máme potenciál nějaké úspory získat. Cílový stav je takový, že při zachování nároků pacienta na konkrétní zdravotnický prostředek dosáhneme úspor z veřejného zdravotního pojištění a prostředky budeme moci užít lépe než dosud,“ dodává Tom Philipp.

Na změnu se tak těší i největší česká zdravotní pojišťovna. „VZP vítá, že po dlouhé době, kdy chyběla – a stále vlastně ještě chybí – jednoznačná úprava dané problematiky, to teď vypadá, že bude vše legislativně vyřešeno. Konkrétní předlohu zatím nebudeme hodnotit, záleží na tom, v jaké podobě bude přesně předložena a schválena. Nicméně předpokládáme, že ministerstvo předloží takový návrh, který umožní dosahovat úspor obdobným způsobem, jako je tomu už nyní u léků. Skupinou zdravotnických prostředků, za které dá VZP ročně nejvíce peněz, jsou jednoznačně inkontinenční pomůcky – zaplatíme za ně skoro 1,5 miliardy korun. To je srovnatelné s ročními náklady VZP na kompletní ozařování všech klientů s rakovinou na radioonkologii,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.

A kdy by mohla změna platit? „Záležet bude na tom, jak se bude dařit lobbistům, kteří se budou snažit platnost zákona oddálit a chránit firmám těch šest miliard. Doufám ale, že definitivně bude schválena někdy začátkem příštího roku. Toto je typ systémových opatření, která přinesou reálné úspory. Můžeme se bavit o úsporách při nákupu papíru, je to rychlé a dá se to prezentovat, ale myslím si, že toto přinese úspory v řádech miliard a neznám mnoho jiných rezortů, kde by se něco takového povedlo,“ uzavírá Svatopluk Němeček.

-mk-