Cola se na zahánění žízně nehodí. K heroinu bych ji ale nepřirovnával, říká šéf českých obezitologů

Okamžité účinky Coca-Coly nejsou tak dramatické, jak je vylíčil bývalý farmaceut Niraj Naik. Při dlouhodobé konzumaci ale může nadělat velké škody, říkají odborníci. Foto: Flickr

Funguje Coca-Cola podobně jako heroin? Skutečně se po silně slazeném nápoji, který neobsahuje kyselinu fosforečnou, pozvracíme? A dokáže kofein z nápoje opravdu „napumpovat“ tělo tak, že se nám rozšíří zorničky? Tvrzení z infografiky Niraje Naika, která obletěla svět nejen po internetu, ale také prostřednictvím řady světových médií (Zdravotnický deník o ní informoval zde), vyvolala poměrně silnou odezvu ze strany odborníků. Podle nich se totiž řada uvedených informací nezakládá na pravdě nebo je zveličena. Že jsou v infografice matoucí informace a polopravdy, potvrdil Zdravotnickému deníku také předseda České obezitologické společnosti profesor Martin Haluzík. 

 

„Konzumace slazených nápojů je v mnoha částech světa velmi vysoká a svědčí o nízké kvalitě stravování. Slazené nápoje totiž obsahují přidané cukry, jako je sacharóza a fruktóza, tedy takzvané volné cukry, a to často ve velkém množství, což vede k nadměrné energetické hodnotě stravy. Kalorie ze slazených nápojů přitom mají jen malou nutriční hodnotu, nemusí ovšem poskytnout takový pocit sytosti, jako běžné jídlo. Výsledkem je, že celkový příjem energie roste, což může vést k nezdravému tloustnutí,“ uvádí Světová zdravotnická organizace.

Podle Harvardské školy veřejného zdraví mají lidé, kteří dlouhodobě pijí plechovku slazeného nápoje denně, o 20 procent vyšší riziko infarktu nebo smrti. Další studie uvádí, že ženy konzumující tyto nápoje mají o 75 procent vyšší riziko dny. Výzkumů, které prokázaly škodlivost slazených limonád, je celá řada. Přesto se ovšem podle vyjádření odborníků zdá, že infografika bývalého farmaceuta Niraje Naika o tom, co se v těle děje hodinu po vypití plechovky Coca-Coly, je trochu přehnaná.

„Rozhodně si nemyslím, že Cola je nutně návyková – heroin je opravdu úplně někde jinde. Také s rozšířením zornic to při relativně nízkém obsahu kofeinu nebude tak horké. V jednom litru je dle dostupných pramenů cca 100 až 120 mg kofeinu, což je zhruba poloviční dávka, než vypijeme v jednom silnějším espressu,“ vysvětlil pro ZD profesor Martin Haluzík.

Pozvracení se kvůli sladkosti nehrozí

Na pravdě se zřejmě nezakládá ani tvrzení, že by tak sladký nápoj nebyl člověk schopný vypít, aniž by se pozvracel, nebýt kyseliny fosforečné. „Většina lidí nemá problém vypít nápoj slazený deseti lžičkami cukru. Studovali jsme stovky lidí, kteří vypili nápoje s více než deseti lžičkami cukru, a to bez kyseliny fosforečné. Nikdo se nikdy kvůli sladkosti nepozvracel a nesetkala jsem se ani s tím, že by někdo z nich trpěl z důvodu přílišné sladkosti žaludeční nevolností,“ uvedla pro web BuzzFeed docentka nutriční biologie z Kalifornské univerzity Kimber Stanhopeová.

Na druhou stanu je ovšem pravda, že je to hlavně právě množství cukru, které dělá z Coly tak nezdravé pití. „Coca-Cola slazená běžným cukrem není jistě vhodná především proto, že jeden litr obsahuje kolem 110 gramů cukru, přičemž denní celková spotřeba cukrů je u běžného člověka kolem 250 gramů včetně složitějších polysacharidů, které se tráví pomaleji. Volných, rychle uvolnitelných cukrů, jako jsou v Cole, by mělo být do deseti procent denní energetické spotřeby, tedy zhruba 25 gramů, hodně to ale závisí na výdeji energie. Z výživového hlediska je jistě nevhodné cukry požívat ve formě slazených nápojů, které nevedou k dostatečnému pocitu sytosti a skutečně způsobují vyšší vyplavení inzulínu a posléze i větší pocit hladu. Konzumace slazených nápojů je celkem přesvědčivě spojená se zvýšením hmotnosti a rizikem obezity a rozhodně tedy není vhodné běžně pít slazené nápoje k zahnání pocitu žízně – ten ostatně nezaženou tak dobře jako obyčejná voda či neslazený ovocný čaj. Může se navíc projevit i mírný močopudný efekt kofeinu, což také není vhodné, zejména v horku,“ potvrzuje některá tvrzení Niraje Naika profesor Haluzík.

Ve školách nemá co dělat

I když tedy okamžitý efekt pití Coly není tak dramatický, jak líčí bývalý farmaceut, zřejmě všichni odborníci přes výživu se shodnou na tom, že dlouhodobá pravidelná konzumace slazených nápojů je něco, čemu je radno se vyhnout.

„Pokud někdo vypije za hodinu dva litry Coca-Coly slazené cukrem, vyčerpá prakticky doporučenou denní dávku sacharidů, a to navíc ve formě rychlých cukrů, což je nevhodné. Na druhou stranu, když někdo vypije jednu až dvě Coca-Coly denně, k tomu sportuje a je štíhlý, tak to ničemu nevadí – pokud by ale pil vodu, udělal by lépe. Důležité je, aby slazené kolové nápoje pravidelně nepily děti a ve větším množství ani adolescenti. To souvisí s dostupností automatů na tyto typy nápojů ve školách. Děti a adolescenti příliš neznají míru a je jistě lépe, aby toto pokušení ve škole neměli,“ zdůrazňuje Martin Haluzík (o taktikách boje proti obezitě jsme psali zde).

Michaela Koubová