Gambie, bylinky a HIV. Stáří lidského rodu. Zvířata v depresi. Šok pro septický šok.
Africká země chce HIV léčit mixem bylinek
Nemocní s AIDS se budou moci v Gambii v budoucnosti léčit na klinice s “magickými” 1111 lůžky, kde jim bude poskytnuta léčba bylinkami. Nemocnici s neortodoxním způsobem léčby se rozhodl vybudovat gambijský prezident navzdory obavám odborníků, že tato léčba může být nebezpečná.
Prezident Yahya Jammeh už v roce 2007 oznámil, že našel lék z vařených bylinek, který je účinný proti AIDS. Vyvolal tím hněv západních odborníků, podle nichž jen dává nemocným falešnou naději.
„Až se tento projekt naplní, hodláme léčit 10.000 pacientů s HIV/AIDS každých šest měsíců s pomocí přírodní medicíny,“ řekl v úterý v novoročním projevu prezident. Dodal, že nemocnice by měla být otevřena v roce 2015. Podle OSN a Světové zdravotnické organizace (WHO) je Jammehova léčba HIV/AIDS znepokojivá především proto, že vyžaduje, aby pacienti přestali užívat antiretrovirotika, v důsledku čehož budou náchylnější vůči infekcím.
Jammeh v říjnu loňského roku uvedl, že 68 pacientů podstupujících novou léčbu už bylo vyléčeno a propuštěno z nemocnice. Jde podle něj o sedmou skupinu vyléčených od doby, kdy bylinková léčba před pěti lety v zemi začala.
Gambijský prezident není sám, kdo v Africe sklízí kritiku za propagaci síly přírodní medicíny v léčbě AIDS. Vláda bývalého jihoafrického prezidenta Thaba Mbekiho se stala terčem posměchu za popírání spojitosti mezi virem HIV a nemocí AIDS, a také za doporučování nesmyslných „léčivých“ prostředků, jako je kořen červené řepy, namísto mezinárodně prověřených léků.
Jammeh se dostal k moci v Gambii, zemi na západním pobřeží Afriky oblíbené mezi evropskými turisty, při nekrvavém státním převratu v roce 1994. Aktivisté ho viní z porušování lidských práv a před časem vyvolala mezinárodní kritiku poprava devíti odsouzenců.
Nepřekvapí, že se Jammeh stal velkým oblíbencem homeopatů, poznamenává k tomu poněkud sarkasticky list The Telegraph.
Lidský rod je nejspíš výrazně starší, než se myslelo
Lidstvo je zřejmě o 400 tisíc let starší, než se předpokládalo. Vědci našli v Etiopii kosterní pozůstatky rodu Homo staré 2,8 milionu let.
Paleontologové našli kus spodní čelisti s pěti zuby. Podle nich čelist nepatří vyhynulému rodu Australopithecus jako fosilie známá jako Lucy, ale zástupci lidského rodu Homo.
Podle historiků rané linie rodu Homo žily už před 2,5 až třemi miliony let, ale neexistovaly o tom téměř žádné nálezy. To se nyní změnilo. „Víme teď o něco víc, ale ještě ne celý příběh. Nový nález je dalším potvrzením evoluce,“ řekl paleontolog Faysal Bibi z berlínského Přírodovědného muzea listu Der Standard.
Podle vědců je štěstí, že se našla zrovna spodní čelist, protože právě podle ní lze poznat rozdíly mezi druhy raných lidí.
Jak člověk, kterému čelist patřila, vypadal, se ještě neví. Mohl by však být předkem člověka rodu
Podle vědců už chodil vzpřímeně a žil mezi lesními porosty v době, kdy už žily antilopy, hroši, krokodýli a prehistoričtí sloni. Není ale jisté, zda už byl lovcem či zda si stavěl příbytky a dokázal rozdělat oheň.
Zvířata trápí deprese i ve volné přírodě
Psychické poruchy jako úzkost a deprese se netýkají jenom lidí, ale postihují i některé zástupce živočišné říše. Překvapivé je, že jimi netrpí jenom zvířata žijící v zajetí, ale i ta z volné přírody.
Malému šimpanzovi Flintovi zemřela matka. Dlouhou dobu se uzavíral do sebe a zíral do prázdna. Přestal přijímat potravu a slábl. Šimpanz, který žije v národním parku v Gobi, trpěl podle specialistky na primáty Jane Goodallová klasickou depresí, píší Digital Times.
Existuje čím dál tím více důkazů, že zvířata trpí stejnými psychickými poruchami jako lidé. Tato nemocná zvířata nám ale mohou pomoci pochopit, jak vznikají psychické poruchy u lidí.
Většina z nás asi slyšela příběh o tom, jak domácí zvíře trpělo depresemi po smrti svého majitele. Zvířecí duševní nemoc ovšem může mít mnoho různých podob. Například u některých druhů ptáků se deprese pozná podle toho, že začnou být posedlí vytrháváním peří. Psychická nemoc u zvířat má, stejně jako u lidí, různé příčiny. Ať už jde o smrt blízkého, ztrátu svobody, nebo střes či trauma.
Nejčastěji lze psychické poruchy najít u zvířat v zajetí. V roce 2011 vědci objevili posttraumatické stresové poruchy u šimpanzů, kteří prošli laboratorními výzkumy nebo byli oběťmi nelegálního obchodu se zvířaty.
Stresující události dokonce mohou zanechat i stopy v genech. V roce 2014 vědci zjistili, že papoušci šedí, kteří byli umístěni o samotě, měli více genetických poruch, než papoušci, kteří žili v kleci v páru. Zdá se tedy, že sociální deprivace je pro papoušky stejně stresující jako pro člověka. Někteří psi nasazení ve válečných konfliktech trpěli posttraumatickým syndromem stejně jako lidé a tito psi pak byli léčeni stejnými léky, které se používají k léčbě paniky a úzkosti u lidí.
Psychickými poruchami trpí i zvířata ve volné přírodě. Expert na chování zvířat Marc Bekoff ve své knize Emocionální život zvířat popisuje život kojota, který trpěl zvířecí formou autismu. Nedokázal navázat vztah ve smečce a nedokázal s ostatními zvířaty komunikovat. Velmi brzo ale zahynul. Duševní nemoc je pro zvířata volně žijící v přírodě mnohem nebezpečnější, protože jim znemožňuje vykonávat aktivity nutné k jejich přežití.
Hledá se zbraň proti sebevraždě organismu
Sebevražedná imunitní odpověď spouštěná infekcí ve Spojených státech zabije ročně víc lidí, než rakovina prsu, prostaty a AIDS dohromady. Podle National Institutes of Health každým rokem propukne sepse u více než milionu Američanů, přičemž 30 až 50 procent z nich v důsledku sepse zemře.
Mike Super z Wyssova institutu na Harvardu podotýká, že v současnosti neexistuje žádná oficiálně schválená léčba sepse. A to je důvod, proč se do toho pustil právě on s týmem kolegů.
Lékaři se v současnosti obvykle pouze snaží udržet pacienta se sepsí při životě pomocí antibiotik a doplňování tekutin. Použitelná léčba, která by cílila přímo na sepsi, doposud chybí.
Podle Supera postrádáme hlavně technologii, která by co nejrychleji vyčistila krevní oběh pacienta ohroženého sepsí od nebezpečných patogenů. Tímto způsobem by bylo možné zabránit automatickému spuštění brutální imunitní odpovědi, která je tak děsivá, že poškozuje krevní oběh a způsobuje selhání orgánů, napsala agentura Reuters.
Super a jeho kolegové používají dialýzu krve, při které krev prochází přes filtr z tenkých vláken, na která je navázána nová zbraň Superova týmu. Je to uměle vylepšený protein jménem fcMBL, který pochází z lidského krevního lektinu MBL (mannose-binding lectin).
Vtip je v tom že se tyhle proteiny mohou navázat na cukry, které bývají součástí vnějšího obalu mnoha různých patogenů. Mohou zachytit bakterie, houby i rozmanité viry. Stejně tak prý mohou vázat i různé bakteriální toxiny.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
Křišťálová lupa zde: 
