Patologické opalování a další malé velké zprávy

Touha po opalování projevující se už při probuzení, potřeba zvyšujících se dávek, úzkost a pocity viny objevující se při vynechání solária, případně podrážděnost: to všechno jsou příznaky podobající se závislosti na heroinu. Ilustrační foto: Thinkstock

Závislost na UV záření. Mor v přírodním parku. Komáří geny v DNA editoru. 3D bionika postupuje.

 

 

 

 

 

 

Závislost může vzniknout prakticky na čemkoliv, dokonce i na opalování 

Chorobná touha po snědé pleti je v podstatě stejná nemoc jako třeba anorexie, UV paprsky fungují stejně jako droga.

José Carlos Moreno ze Španělské akademie dermatologie neváhá mluvit o závislosti. „Jsou to opálení lidé, kteří se nikdy necítí být dost snědí. Je to jako u anorektiků, kteří si stále myslí, že jsou příliš tlustí,“ píše španělský Europa Press.

Většinou jde o ženy a muže mladší čtyřiceti let, kteří se opalují více než dvakrát týdně až do té míry, že získávají oranžovou nebo čokoládovou barvu.

Touha po opalování projevující se už při probuzení, potřeba zvyšujících se dávek, úzkost a pocity viny objevující se při vynechání solária, případně podrážděnost: to všechno jsou příznaky podobající se závislosti na heroinu, citovala Joela Hillhouse ze Státní univerzity státu Tennessee televize CTV. „Někteří závislí chodí do solária i přesto, že se u nich objevila rakovina kůže, kradou peníze příbuzným nebo si dokonce kupují solárium domů, aby se mohli opalovat i v noci,“ říká. Slunce stimuluje produkci melaninu, pigmentu, který barví kůži. Tento jev uvolňuje endorfiny, což jsou hormony blízké morfiu. Ty přinášejí pocit uspokojení a zmírňují bolest.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2012 klasifikovala přístroje s UV zářením jako rakovinotvorné. „Používání těchto přístrojů zvyšuje riziko vzniku melanomu,“ podotýká Vanessa Rocková z australského výboru boje proti rakovině.

Pokud se v soláriu opaluje osoba mladší pětatřiceti let, riziko vzniku melanomu se zvyšuje o 75 procent, uvádí se ve studii zveřejněné v roce 2010.

Jako první zakázala v roce 2009 tyto přístroje Brazílie, v roce 2014 ji následovala Austrálie. V této zemi se vyskytovala rakovina kůže nejvíce ve světě, ale v poslední době se situace stabilizovala. Avšak ve Španělsku, kde je ročně diagnostikováno na 3600 melanomů, počet solárií dál roste.

Pro nemocné  tanorexií zatím neexistuje žádná specializovaná péče. Ve Spojených státech vědci vybízejí k vytvoření občanských sdružení na způsob Anonymních alkoholiků a snaží se opalování nahrazovat relaxačními technikami, masážemi či jógou.

(Označení tanorexie někteří lékaři používají –  vzniklo z anglických slov tan, tanning = opálení, snědost a anorexia – ale širší vědecká komunita jej neuznává – pozn. redakce).

 

Mor, suvenýr, který si nechcete přivézt

Dva turisté, z toho jedno dítě, si z výletu do amerického Yosemitského národního parku přivezli morem, který přenášejí veverky a blechy. 

Od roku 1970 Kalifornie zaznamenala 40 případů nákazy morem, devět lidí pak této nemoci podlehlo. Ilustrační foto: Wikipedia
Od roku 1970 Kalifornie zaznamenala 40 případů nákazy morem, devět lidí pak této nemoci podlehlo. Ilustrační foto: Wikipedia

Úřady část parku uzavřely a oblast ošetřují insekticidy. Jako první onemocnělo jedno dítě z Kalifornie, které se ale mezitím již plně zotavilo. Druhý případ se týká muže z Georgie, který oblast navštívil počátkem srpna, píše web zpravodajské televize CNN.

K příznakům moru patří vysoká horečka, zimnice, žaludeční nevolnost, slabost či zduřelé lymfatické uzliny. Pokud se nemoc neléčí, může skončit smrtí. Onemocnění má tři formy. U takzvaného dýmějového moru je na člověka nákaza přenesena blechami, které se infikovaly od nakaženého hlodavce. Nemoc se projeví zánětem lymfatické soustavy. U septické formy se bakterie dostane do krve. Plicní forma se přenáší kapénkami z člověka na člověka. Nakažené dítě podle zdravotnických úřadů vykazovalo známky všech tří typů, o podobě nemoci muže nebyly zveřejněny žádné podrobnosti.

Od roku 1970 Kalifornie zaznamenala 40 případů nákazy morem, devět lidí pak této nemoci podlehlo. Běžně se mor vyskytuje u zvířat, případy u lidí jsou spíše výjimečné. Letos mor zabíjel v Coloradu, kde v červnu zemřel šestnáctiletý chlapec. Další dva nakažení se zotavili.

 

Brána se otevírá, přepisujeme geny komárů

Komáři představují hlavní prvek šíření závažných a potenciálně smrtelných onemocnění, jako je malárie nebo horečka dengue. Poskytují útočiště těmto patogenům a šíří je mezi hostiteli. Vědcům missourijské univerzity se povedlo přepsat geny těchto komárů, což přináší velký příslib do budoucna.

Podle Sheng Zhanga Donga a jeho kolegů technologie otevírá dveře pro budoucí výzkum, který by měl umožnit genetické úpravy komárů tak, aby už nemohli přenášet viry a další patogeny, ohrožující lidskou populaci, píší v časopisu Nature.

Badatelé úspěšně editovali konkrétní geny komára tropického (Aedes aegypti), tedy druhu, který je významným přenašečem viru horečky dengue. Zatím šlo geny, které s přenosem patogenů nesouvisejí, ale celý postup teď bude možné zopakovat i u jiných genů, které hrají významnou roli v šíření infekce.

Dong s kolegy použili nadějný a stále známější genomový editor CRISPR/Cas9, přizpůsobili ho pro použití u komárů a otestovali ho na speciálních geneticky upravených komárech. Tito komáři byli vytvořeni tak, že mají v očích geny pro fluoreskující modrou a také geny pro červenou barvu. Badatelům se povedlo přepsat geny pro modrou barvu a vyrobit tak komáry, kterým se v očích tvoří jen červená barva. Nově vzniklá situace je přitom stabilní a dědila se u komárů po několik generací.

 

Bionické náhrady vstoupily do éry 3D tisku

Britští vědci vytvořili bionickou náhradu ruky, která se dá vyrobit rychleji a levněji, než dostupné alternativy. 

Bionická končetina byla oceněna prestižní cenou Jamese Dysona pro mladé odborníky. Foto: Geek.com
Bionická končetina byla oceněna prestižní cenou Jamese Dysona pro mladé odborníky. Foto: Geek.com

Končetina je vyrobena na 3D tiskárně, odborníci naskenují pahýl pacienta a navrhnou náhradu přímo na míru. Produkt jsou odborníci schopni vytvořit za dva až tři dny, což je v porovnání s dostupnými protézami velmi krátká doba. Dnes člověk na náhradu čeká i několik měsíců. Vědci z Bristolu by produkt rádi uvedli na trh příští rok, shrnuje britská BBC.

Konstrukce ruky je velmi lehká, je to pouze „kostra potažená kůží“, přičemž pro vrchní vrstvu je možné zvolit libovolný design. Zároveň je ale funkcí srovnatelná s dražšími náhradami. Pracuje na základě myoelektrických signálů, které jsou zaznamenávány senzory při pohybu pahýlu končetiny. Ruka je schopná přesného úchopu. Ačkoliv člověk necítí, čeho se dotýká, senzory dotek zaznamenají a zmenší tlak na předmět. Bionická končetina byla oceněna prestižní cenou Jamese Dysona pro mladé odborníky.

 

Ondřej Fér, Ekonomický deník