Snížit objem vymáhaných pohledávek po lhůtě splatnosti o dvě a půl miliardy korun. To je meta, kterou si pro letošní rok stanovila největší česká zdravotní pojišťovna – a zatím se jí její plnění daří. Vůbec poprvé za dobu své existence se přitom VZP povedlo začít snižovat dosud narůstající objem pohledávek.
„VZP se po osmi měsících letošního roku nachází oproti rokům předchozím ve velmi dobré kondici. K 31. srpnu máme na běžném účtu čtyři miliardy korun, nemáme žádné závazky po lhůtě splatnosti a plníme všechny závazky vůči státnímu rozpočtu vyplývající z návratné finanční výpomoci. Zároveň se nám daří to, co se nedařilo v posledních pěti šesti letech, a to je naplňování rezervního fondu, kde je v současnosti půl miliardy korun. Že se nacházíme v takto dobré situaci, má několik důvodů, přičemž jedním je vývoj ekonomiky. Další věc je zvýšený drive v oblasti řízení ekonomiky společnosti a důraz na efektivní chování,“ přibližuje šéf VZP Zdeněk Kabátek.
Letos má dle pojistného plánu vybrat VZP na pojistném 100,2 miliardy korun a dalších celkem 51 miliard by měla dostat za státní pojištěnce. Výběr pojistného se přitom daří v posledních letech zvyšovat. Zatímco v roce 2011 vybrala pojišťovna 97,97 procenta pojistného, loni to bylo už 98,94 procenta. Celková částka, kterou měla VZP v pohledávkách, pak až do loňska rostla na celkem 31,4 miliardy korun.
„Nejlepší způsob, jak řídit pohledávky, je zajistit, aby vůbec nevznikaly – tedy snažit se co nejlépe vybírat předepsané pojistné. Snažíme se využívat takzvané měkké nástroje čili aktivní práci s klientem, a kde je to potřeba, také individuální práci tak, abychom předepsané pojistné dané zákonem v co nejvyšších objemech dostali do VZP a nemuseli se zabývat vymáháním. Letos historicky poprvé za celou dobu naší existence se podařilo otočit směr pohledávek, které začaly klesat. Tyto pohledávky se nasbíraly za více než dvacet let. Může jít třeba o společnosti v likvidaci, vlečou se konkurzy nebo dědická řízení. Stanovili jsme si pro letošní rok velice ambiciózní cíl, že snížíme pohledávky o 2,5 miliardy na 29,1 miliardy. Za prvních sedm měsíců jsme je snížili na 29,7 miliardy a troufám si říct, že vývoj za osmý měsíc a předpoklad do konce roku je takový, že cíle dosáhneme. Pro další roky už ale není možné plánovat tak markantní snižování pohledávek,“ vysvětluje ekonomická náměstkyně ředitele VZP Markéta Slavíková s tím, že čím je pohledávka starší, tím je těžší ji vymoci. Proto se také pojišťovna soustředí hlavně na pohledávky do půl roku po lhůtě splatnosti.
Pohledávky starší než tři roky se vymáhají těžko
V roce 2013 se vybralo na pojistném celkem 95,3 miliardy, přičemž vymožené pohledávky tvořily 2,55 procenta, tedy 2,4 miliardy korun. Loni dosáhl výběr 98,1 miliardy, na pohledávkách se povedlo vymoci 2,7 miliardy (2,74 procenta), z toho 2,6 miliardy na tvrdém vymáhání a 0,1 miliardy na měkkém. Za první pololetí letoška se pak vybralo 51 miliard, 1,6 miliardy (3,2 procenta) získala VZP na pohledávkách – 1,2 díky tvrdému a 0,4 miliardy díky měkkému vymáhání.
Ze současných 29,7 miliard v pohledávkách vzniklo 3,1 miliardy za letošní rok, přičemž se předpokládá, že na konci roku se číslo sníží na 2,5 miliardy. Jde totiž o takzvané přechodné pohledávky, kdy například stavební firma, která investuje do materiálu, přes léto staví a na podzim dostane zaplaceno. Pak okamžitě platí pojišťovně. Z roku 2014 zůstaly pohledávky za celkem čtyři miliardy a z roku 2013 za 3,4 miliardy.
„To jsou peníze, o nichž předpokládáme, že je VZP dostane. Co je staré tři až pět a více let, tam jde většinou o nemajetné dlužníky, firmy v konkurzech nebo jsou tam jiné právní problémy. Vymáhání pak záleží především na výsledcích konkurzních řízení,“ doplňuje Slavíková. Pohledávky staré tři až pět let jsou v celkovém objemu 8,5 miliardy, šest až deset let v hodnotě 7,8 miliardy a starší než deset let jsou pohledávky za 2,9 miliardy korun. V částce je přitom zahrnuto jak zákonem předepsané pojistné, tak penále. Právě penále je přitom ta část dluhu, v níž pojišťovna může vyjít spolupracujícím dlužníkům vstříc. „Jsme ze zákona povinni vymáhat pojistné v plné výši a nemáme žádný prostředek, jak klientovi částku snížit. Penále ale můžeme snížit či prominout,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.
Základem je komunikace
Jak vypadá harmonogram, při němž se snaží pojišťovna peníze z plátce dostat? Termín pro úhradu pojistného je do 26. dne daného měsíce. Poté dá pojišťovna klientovi ještě dva týdny pro případ, že na platbu zapomněl, finanční oddělení mělo dovolenou a podobě. Pokud by tedy klient v lednu nezaplatil, zahájila by pojišťovna k 10. únoru tzv. měkké vymáhání, kdy začne upozorňovat formou sms, mailů, datových zpráv a někdy i telefonátů. Právě v této fázi přitom bývá vymáhání nejúspěšnější. Pokud je i nadále plátce vůči výzvám imunní, je na začátku dubna zařazen do plánu kontrol, kdy se ověří, zda nejde o chronického dlužníka. V případě, že ani k 1. červnu platbu pojišťovna neobdrží, zahájí tvrdá vymáhání. Prvním krokem přitom je vystavení platebního výměru nebo v případě, že VZP neshledá nezbytnou potřebu kontroly, výkaz nedoplatků. K 1. červenci tak dlužník obdrží výzvu k zaplacení a od poloviny měsíce má pojišťovna možnost vymáhat dluh i daňovou a soudní exekucí.
„Nejsme zlí vymahači, nejdůležitější je začít komunikovat. Může se stát, že podnikatel, kterému roky podnikání fungovalo, se najednou dostane do přechodných problémů. Dá se to vykomunikovat, můžeme vytvořit splátkové kalendáře. Pokud ale někdo vytrvale nekomunikuje, tak zřejmě nejsme první, komu dluží, a může si třeba brát někde další úvěry. Proto tyto dlužníky vyvěšujeme podle zákona 592/1992 na našich internetových stránkách,“ uvádí Slavíková.
13 tisíc dlužníků visí na webu
Na webu VZP tak lze najít seznam 13 tisíc právnických i fyzických osob, které pojišťovně více než půl roku dluží přes 300 tisíc korun. 300 až 500 tisíc dluží 8800 osob, půl milionu až milion 2500 osob a přes milion 1300 osob. Jejich dluhy jsou v celkové výši osm miliard. U částek pod 300 tisíc zatím pojišťovna nepřistoupila ke zveřejňování, mimo jiné proto, že tyto drobnější dlužníky nepovažuje za tak společensky nebezpečné. Celkově přitom seznam pohledávek pojišťovny čítá milion řádků.
Na správu pohledávek má VZP od roku 2013 speciální software, který jí dovolil převést data z papírů do elektronické formy. „Umožnil nám začít pohledávky řešit systémově a ve všech pobočkách VZP od Karlových Varů po Ostravu se díky tomu na dlužníky díváme stejně – do roku 2013 záleželo na jednotlivých pracovnících, jak pracovali. Dnes se tak nemůže stát, že bychom měli na jednotlivé dlužníky jiný metr. Tato komponenta zatím ovšem není dokonalá, obsahuje totiž obrovské množství dat a někdy funguje těžkopádně, takže pracovníci čekají na výstup dlouhou dobu. To je pro nás úkol do budoucna. Budeme také podporovat kontrolní činnost, kde zatím systém nefunguje automaticky,“ vysvětluje náměstkyně Slavíková.
Pojišťovna chce také zjistit, kolik ji stojí vymáhání v každém jednotlivém případu. Dnes má totiž jen přibližně zkalkulován čas, který stráví na vymáhání jedné pohledávky. Pokud přitom jde o méně než 2500 korun, vymáhání se jí nevyplatí. „Každých pět či deset tisíc korun, které zaměstnanci vymohou, znamená, že tomu věnovali velkou péči, a to jak z pohledu studia pohledávky, tak komunikace s dlužníkem,“ oceňuje práci zaměstnanců VZP Markéta Slavíková.
Michaela Koubová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě Křišťálová lupa zde.
