Péče o umírající se v Německu stala veřejnou službou v rámci zdravotního pojištění. Bundestag tento měsíc přijal nový zákon, který má pomoci zlepšit paliativní péči a prostředí v hospicích.
Téměř polovina umírajících Němců je v posledních dnech života svěřena do nemocniční péče, přestože o to stojí pouhých 6% všech pacientů. Podle průzkumu Bertelsmannovy nadace by 76% Němců chtělo zemřít doma. Ve skutečnosti se toto přání „splní“ jen každému pátému.
„Péče o občany v posledních dnech jejich života je výrazem lidskosti. Chceme zbavit umírající strachu z bolesti i samoty. Takový systém péče musíme vybudovat v celém Německu,“ prohlásil ministr zdravotnictví Gröhe (CDU) po přijetí zákona.
Více péče, více vzdělání, více peněz
Nový zákon se zaměřuje na zlepšení podmínek pro péči o umírající – ať už k ní dochází doma nebo v pečovatelských zařízeních a nemocnicích. Lékaři, kteří budou takovou péči svým pacientům poskytovat, dostanou příplatky.
Důraz se klade především na zlepšení koordinace této péče v jednotlivých spolkových zemích. Sanatoria a podobná zařízení budou muset povinně spolupracovat s ambulantními středisky a tuto spolupráci prokázat. Pokud se pojištěnec rozhodne paliativní péči využít, bude mít nárok na individuální poradenství a zprostředkování pomoci přes zdravotní pojišťovny. Kromě lékařské a ošetřovatelské pomoci potřebují lidé často také psychologickou pomoc.
Lékaři zase získají možnost domluvit se samosprávnými zařízeními na placených výkonech. Kvalita paliativní péče by se tím měla zvýšit a lékaři budou podporováni k získání další kvalifikace. Současně si poslanci od zákona slibují zlepšení komunikace mezi jednotlivými partnery. Na tyto změny by měly zdravotní pojišťovny vyčlenit navíc 200 milionů euro. Parlament má dále vydat nařízení, kde budou specifikovány jednotlivé úkony, tak aby se daly jednoduše finančně ohodnotit.
V regionech by měl zákon urychlit vznik nových „paliativních“ ambulancí.
V budoucnu se má vylepšit také financování hospiců pro děti i dospělé. V současné době jsou taková sanatoria hodně podfinancovaná. Zákon nyní umožní, aby zařízení dostávala od pojišťoven vyšší denní částku na každého pacienta. Příspěvky pro jednotlivá zařízení mají obsahovat kromě nákladů na personál také peníze na vybavení a provoz. Jedná se především o proplácení doprovodných nákladů pro dobrovolníky – např. jízdné. Podle průzkumů chce naprostá většina Němců dožít doma, proto musí být materiálně podporováni i dobrovolníci, kteří přicházejí k pacientům přímo domů.
Nadšení politici, skeptičtí odborníci
Opozice souhlasí, že je takový zákon potřeba. Zástupkyně Zelených Elisabeth Scharfebergová ale současně doplňuje, že „se jedná pouze o malý pokrok v péči o stárnoucí a dlouhodobě nemocné občany. Německo potřebuje více personálu v nemocnicích, pečovatelských domech i v ambulancích. Součástí úspěšné péče musí být také diskuse a empatie,“ uvedla. Zelení také zdůrazňují roli dalšího vzdělávání tak, aby lékaři, pečovatelé i terapeuti dokázali důstojně provázet pacienty v jejich posledních dnech. Důležitým přínosem bude i intenzivnější spolupráce mezi jednotlivými ambulancemi paliativní péče v celé Spolkové republice.
S novým zákonem je spokojeno Sdružení zdravotních pojišťoven, protože stanovuje jednotné rámcové podmínky pro ambulantní paliativní péči v celé Spolkové republice. Doposud se mohly specializované ambulance orientovat pouze na platící pacienty. Ukázalo se ale, že paliativní péče není oblastí, kde by se uplatnily pouhé tržní zákony. I proto Němci řeší situaci na vládní úrovni.
Německý prezident Joachim Gauck po schválení zákona o paliativní péči ocenil, že se rozšiřuje síť hospiců i ambulantních zařízení. Lékaři, pečovatelé i sanatoria by měli podle Gaucka nový zákon využívat co nejvíce, aby mohli ulehčit svým pacientům jejich poslední dny.
Naopak předseda Německé nadace pro ochranu pacienta Eugen Brysch je k dopadu zákonu hodně kritický: „Většina umírajících stejně nebude mít nadále přístup k profesionální pomoci.“ Brysch se navíc obává, že vznikne ještě větší propast mezi hospici a pečovatelskými domy. Tento rozdíl v péči se nepodaří pokrýt ani dobrovolníkům. V loňském roce využilo služeb paliativní péče téměř 30 % umírajících. I to je ovšem podle předsedy Německé společnosti pro paliativní péči Lukase Radbruche nedostatečné. „Tyto služby potřebuje na konci života až 90 % všech pacientů,“ řekl.
Ve „východním“ Německu se umírá především v nemocnicích
V současné době je v Německu okolo 200 hospiců a paliativních ambulancí. Celkem existuje 250 uzavřených smluv pro poskytování ambulantní péče. V roce 2014 mělo tuto nadstandardní specializaci okolo 8 tisíc lékařů. Nástavbové studium již absolvovalo 20 tisíc pečovatelů. K významnému nárůstu došlo především v posledních 5 až 10 letech.
Podle již zmíněného výzkumu, který se zaměřil na péči o lidi na sklonku života, rozhoduje právě dostupnost péče v místě bydliště o tom, jestli bude moci člověk své poslední dny trávit v domácím prostředí. V jednotlivých spolkových zemích se také ukázalo, že existuje přímá úměra mezi počtem praktických lékařů se specializací na paliativní medicínu a počtem pacientů, kteří mohou zůstat na konci života v domácím ošetření. Tam, kde existuje více stacionárních zařízení, umírá více lidí přímo v nich. Asi nás nepřekvapí, že jde geograficky o rozdíl mezi tzv. starými a novými spolkovými zeměmi. I na Západě ale existují místa, kde se umírá většinou v nemocnicích – nejvýraznější je v tomto ohledu Düsseldorf. Právě zde v těchto dnech probíhá pilotní projekt, který má pomoci lékařům i ošetřovatelům při komunikaci s umírajícími pacienty. Podle Německé společnosti pro paliativní medicínu se dá na obtížné hovory – jako je například sdělování vážné diagnózy, připravit.
Gita Zenknerová
