Poklidná atmosféra, předem jasný výsledek volby prezidenta a staré známé požadavky, především na přidání peněz lékařům a zjednodušení vzdělávání. Tak vypadal víkendový sjezd České lékařské komory (ČLK), který proběhl v brněnském hotelu Voroněž. Potřetí byl prezidentem zvolen Milan Kubek, obdržel 265 z 342 odevzdaných hlasů. Krátce před odletem do Číny se na sjezdu na chvíli zastavil také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).  S komorou se shodl mimo jiné na kritice pomalosti ministerstva zdravotnictví. Němeček se také vyjádřil k čínské medicíně a miliardám, které má platit finanční správě Nemocnice Na Homolce.

 

Kromě Milana Kubka žádný jiný lékař na nejvyšší post stavovské organizace nekandidoval. Loňský sjezd přijal změnu stanov, která mu umožnila kandidovat potřetí za sebou. Zvolení měl dosavadní prezident jisté předem, otázkou bylo pouze to, zda se mu podaří uspět hned v prvním kole. Vítězství bylo nakonec přesvědčivé.

 

Opozice v lékařské komoře, pokud vůbec nějaká existuje, mlčí. Nevznikají žádné alternativní proudy, či skupiny, nevyprofilovala se žádná jiná silná osobnost. Podle kuloárových informací, je tým, který komoru řídí prakticky od roku 1998 – kromě Milana Kubka tam patří především mluvčí komory Michal Sojka, či právník Jan Mach (s podporou odborářských bosů jako je Miloš Voleman) natolik mocensky zdatný, že se mu nelze bez hluboké přípravy a pečlivé organizace efektivně postavit. A chybí nejen síla a lidé, ale i jednotící motivace. Navíc Milan Kubek dokázal za deset let svého působení vystoupit ze stínu svého předchůdce Davida Ratha svým osobitým stylem. Je urputný, prosazuje v podstatě totéž co Rath, ale umí se dohodnout (viz dohody s ředitelem VZP), vystupuje na veřejnosti „střízlivě“ a naučil se velice zdatně pracovat s médii.

Průhledné urny a prázdné lístky

Volbám přecházely dvě námitky z auditoria proti způsobu jejich provedení. Jedna se týkala představy předsedy volební komise (Jiří Wicherek), že na prázdný volební lístek se buď napíše jméno Milana Kubka anebo je lístek neplatný. Ředitel IKEM Aleš Hermann namítal, že delegátům, kteří se chtějí volby zúčastnit a vyjádřit negativní názor, tuto možnost volební komise upírá. Do sporu se vložil vedoucí právního oddělení Jan Mach, který dal za pravdu stěžovateli.  Nakonec prázdný lístek, který znamenal nesouhlas s kandidátem, odevzdalo 76 hlasujících, 265 jich aktivně napsalo na lístek Milana Kubka a pouze jediný další lístek byl neplatný.

Druhá námitka byly vznesena na téma tajnosti voleb. Poprvé totiž byly použity nové urny, které jsou průhledné. Námitka byla vyřízena poukazem na možnost lístek i na několikrát složit, s tím, že nehrozí zneplatnění hlasu. Nikdo nakonec volby nezpochybnil (podle regulí tak má právo učinit do deseti minut po jejich vyhlášení) a tak jsou platné.

Sakra, kde je neefektivita?

„Ne vždycky máme s ČLK stejné pohledy, což je asi logické, ale myslím, že jde o korektní dialog,“ prohlásil na sjezdu ministr Němeček s tím, že označil Kubka za „velmi tvrdého“ vyjednavače. „Některé organizace mi vyčítaly, že naslouchám komoře příliš. Ale já si to nemyslím,“ dodal a ujistil komoru, že u něj má dveře „vždycky otevřené“.

Ministr připomněl, že vláda opakovaně zvýšila platby za státní pojištěnce a že letos – poprvé po deseti letech – zvýšila cenu práce zdravotníků „V letošním roce to byla jakási bitva o zdroje pro navýšení platů zdravotníků. Pro mě osobně to představuje vždy velmi ostrý střet s ministerstvem financí a panem ministrem Babišem. Není to jednoduché tam jít a říci si o to, že zdravotnictví ty zdroje potřebuje… Republika je zdravotnictví dluží. V okamžiku, kdy tam přijdeme, slyšíme pořád stejné argumenty, jak je zdravotnictví neefektivní, jak je netransparentní a jak všichni kradou. Myslím, že je to zástupný důvod, aby se finance nemusely přidat,“ uvedl Němeček. Ministr zdravotnictví je přesvědčen, že je rezort, díky tlaku, kterému je vystaven, transparentní a efektivní oblastí. „Nepomáhá nám sebemrskačství zevnitř, které nahrává argumentům, proč tam nedat (peníze). Stačí hodit na stůl čísla, jestli dává ČR 7,5 procenta HDP na zdravotnictví a v mnoha parametrech špičkovou evropskou úroveň, kdy předběhneme systémy velmi bohatých zemí, tak sakra kde je ta neefektivita? Co je to za černou díru, když za tyto peníze produkuje systém takové výsledky? Je třeba tento tón už odmítnout a začít se opravdu bavit o tom, že jestli tato země chce udržet kvalitu ve zdravotnictví, tak bude muset přidat. Jestli to bude přes státní pojištěnce, nebo nějakou jinou formou, to je druhá věc, ale zdravotnictví nemůže dlouhodobě fungovat jako perpetum mobile,“ shrnul ministr zdravotnictví.

Němeček poděkoval komoře za podporu při úsilí o navýšení peněz do zdravotnictví, ale očekává, že její hlas bude ještě silnější. „V roce 2016 máme klíčový úkol – prosadit mnohem větší navýšení, tam je třeba upřít pozornost a síly a ozvat se,“ nabádal delegáty ministr.

Ministr není spokojen – s ministerstvem

Prezident Kubek připomněl šéfovi rezortu dva sliby, které komoře dal. Jeden se týká smluv na dobu neurčitou, které chtějí mít lékaři zakotveny v zákoně. „Máme dohody s pojišťovnami, ale zákon je zákon,“ komentoval Milan Kubek požadavek. „Dohodli jsme se na tom a osmačtyřicítka by ještě jedna měla jít do sněmovny do konce roku, tam to vyřešíme,“ slíbil Němeček (měl na mysli zákon 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění).

Komora také usiluje také o změny v zákoně 72/201 o zdravotních službách. „Naše návrhy jsme si odsouhlasili (s ministrem pozn. redakce) vloni, byť je trošičku vykostilo mezirezortní připomínkové řízení, tak zákon v prosinci loňského roku řízením prošel, dosud není ve sněmovně, co s ním bude?“ chtěl vědět prezident. Jde mu například o přístup komory do zdravotnické dokumentace, či zrušení  „buzeračních“ povinností. I tady ministr znovu slíbil, že norma, které se připravuje v sekci náměstka Vymazala, bude připravena dle dohody.

Milan Kubek pak formuloval nejdůležitější požadavky ČLK s nimiž se obrací na vládu, ministerstvo a vůbec na celou společnost. O každém nechal cvičně hlasovat, samozřejmě všechny požadavky podpořila výrazná většina přítomných (některé se objeví v konečných usneseních). Jejich seznam je na konci článku. Delegáti nakonec odpovídali na závěrečnou otázku: Jsem spokojený s prací ministerstva zdravotnictví? Pouze 69 lékařů hlasovalo ano, ovšem ne dalo 127, což není zase tak velká nespokojenost, přičteme-li k pozitivním hlasům i hlasy neutrální. Prezident Kubek očekával, že ministr dopadne hůř. Ten za průzkum, který prý nečekal, poděkoval. „Já bych také hlasoval, že také ještě pořád nejsem spokojen. Snažím se, aby věci byly mnohem rychleji a lépe, ne vždy se nám to daří. Věřte, že do toho dávám celé své srdce a všechno co mohu, ne vždy to funguje. Nevnímám to jako jednoznačné odsouzení toho, co teď děláme,“ pochválil se Svatopluk Němeček.

Na Homolku se ptejte Babiše

Ministr spěchal na letadlo do Číny a na dálnici do Prahy sněžilo, proto rychle odpověděl jenom na několik otázek.

„Kolik bude stát zavedení systému DRG Restart, stihnete jeho zavedení ještě ve funkci? Kde je garance, že následující ministr s tím bude souhlasit, nejsou to vyhozené peníze?“ ptal se Zdeněk Bergl. „Pokud se na systému DRG neshodne zdravotnická obec jako celek a nevezme ho za svůj, žádná politická garnitura neprosadí, aby fungoval. Pokud někomu bude vyhovovat, aby do toho potom hodil vidle, tak to udělá,“ odpověděl ministr. Primárně na platby 40 referenčním nemocnicím jde 320 miliónů korun na pět let z evropských peněz. Tyto peníze dostanou lidé v nemocnicích, kteří budou pracovat na DRG „zevnitř“ tak, aby hlášení do centra byla srovnatelná. „Celkovou sumu vám neřeknu, naše představa je, že základ by měl být hotov v roce 2017 tak, aby se v roce 2018 se podle toho dalo reálně platit. Chtěl bych poprosit vás, jichž se to týká, ať nám s DRG pomůžete, protože jinak se budeme v nemocniční sféře pořád točit dokola a říkat, že ti mají hodně a ti mají málo, místo toho, abychom zjistili, že máme málo všichni,“ dodal Němeček.

„Jedete do Číny, řekněte prosím auditoriu Váš názor na čínskou medicínu a na hrazení čínské medicíny ze zdravotního pojištění,“ požádal za potlesku v sále ministra Zorjan Jojko. „Nemyslím si, že by měla být hrazena ze zdravotního pojištění. Pro mě je to primárně doplňková paliativní metoda u některých bolestivých stavů a podobně, tak jako jiné rehabilitační metody, nic víc bych z toho nedělal. Nemám pocit, že je to prostě něco, co může v čemkoliv nahradit standardní medicínu, kterou tu máme. Je to doplňková metoda pro některé bolestivé stavy, nic víc, nic míň,“ reagoval ministr zdravotnictví (Zdravotnický deník k tomu ale poznamenává, že ředitel ministrem přímo řízené organizace – FN Hradec Králové –  o hrazení čínské medicíny ze zdravotního pojištění usiluje a že ambulance TČM, kde jsou řešeny nejrůznější stavy, nejen bolest, byla otevřena za přítomnosti premiéra, což zdánlivou marginálnost celého tématu popírá).

„Co bude s nemocnicí na Homolce?“ chtěla vědět senátorka Alena Dernerová (senátorský klub ANO + Severočeši), která byla zvolena také do nového představenstva komory. „To byste se možná měla zeptat svého stranického kolegy, pana ministra financí, protože ten problém nevznikl špatným hospodařením Nemocnice Na Homolce. Věřím, že nakonec finanční správa dostane rozum a nebude řešit finanční bilanci České republiky na úkor nemocnic. Byla tam výtka, že nemocnice, tím, že nakupovala přes dceřiné společnosti. My jsme nemocnici teď přikázali, aby se to změnilo a nové vedení velmi férově a poctivě soutěží položku za položkou, ale mají jich tam 20 tisíc, při zákonu o zadávání veřejných zakázek to není jednoduché. Přišla tam kontrola z finančního úřadu a řekla, že nákupy přes dceřinky jsou nezákonné, byť je stanovisko ÚHOSu, který je hlavní arbitr toho, co lze a nelze podle zákona o zadávání o veřejných zakázkách dělat, že je to v pořádku. Celkový objem těch nákupů do roku 2013 prohlásila finanční správa za škodou a byť tam stát nedal do provozu ani korunu, tak řekla, že se tři miliardy odvedou do státního rozpočtu. K těm je třeba připočítat ještě třímiliardové penále, takže je to celkem na šesti miliardách. Pevně věřím, že někdo dostane rozum.  Neznám podnik, který by dostal takovou sankci. To tady chceme říci, že nejhorší, co v této zemi je, je Nemocnice na Homolce? Pro mě je to neakceptovatelné, ale jestli to takto bude finanční správa dělat, pak je třeba pacientům vyřídit, aby se léčili na finanční správě. Nic jiného s tím neumím dělat, protože to není v mé kompetenci a ty peníze nemám,“ vysvětlil ministr.

Ke sjezdu České lékařské komory se vrátíme ještě v dalších článcích.

Tomáš Cikrt, foto autor

 

 ***

Požadavky České lékařské komory:

1. Zvýšení výdajů na zdravotnictví.

2. Pravidelné zvyšování platby za státního pojištěnce tak, aby nerozhodovala vláda, ale bylo vázáno na nějakou konstantu.

3. Další zvýšení ceny práce lékaře.

4. Přeměnit seznam zdravotních výkonů v reálný ceník, zohledňující skutečné náklady poskytovatelů zdravotních služeb a umožňující jim tvorbu přiměřeného zisku. Tento ceník musí být závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které musí všem poskytovatelům zdravotních služeb platit za identické výkony stejné částky (na toto téma pak proběhla zvláštní diskuse, které se budeme věnovat v samostatném článku)

5. Odmítnutí současného systému regulací, kdy jsou – podle komory – lékaři a poskytovatelé zdravotních služeb zneužívání pojišťovnami k omezování oprávněných nároků pacientů. Zdravotní pojišťovny musí potřebu zdravotních služeb regulovat na straně svých klientů, nikoliv prostřednictvím lékařů.

6. Pro soukromé lékaře uzákonění smluv na dobu neurčitou, vypověditelných pouze z důvodů, uvedených v zákoně (změna 48/199, kterou ministr znovu přislíbil).

7. Odmítnutí externích auditů kvality pro poskytovatele ambulantních zdravotních služeb, tedy, aby si soukromý lékař musel platit to, že někdo bude auditovat kvalitu toho, jak poskytuje zdravotní služby.

8. Sjednocení způsobu odměňování lékařů pracujících v nemocnicích a to buď závazností tarifních platových tabulek pro všechny poskytovatel lůžkových zdravotnických služeb, které mají smlouvy s pojišťovnami, nebo speciální tarifní tabulky pro lékaře a zdravotníky.

9. Dodržování zákoníku práce ve zdravotnictví („Je to bizarní, že požadujeme, aby se dodržovaly zákony,“ poznamenal Kubek).

10. Aby Česká lékařská komora měla ze zákona právo posuzovat personální vybavení poskytovatelů zdravotních služeb.

11. Změny ve specializačním vzdělávání lékařů, které v novele zákona 95/2004 prosazuje vedení ČLK, jde zejména o snížení počtu specializačních oborů a jejich rozdělení na obory základní a nástavbové, o zkrácení specializační přípravy a její realistickou náplň, zlepšení dostupnosti vzdělávání pro mladé lékaře přesunem co největší jeho části do regionálních nemocnic a ambulancí, zachování primářských licencí ČLK a zároveň požadujeme zvýšení finanční podpory státu, která musí směřovat za vzdělávajícím se lékařem.

12. Schválení novely zákona o zdravotních službách, která bude obsahovat změny, které pan ministr Němeček komoře znovu slíbil.