Umělá slinivka z Virginie a Harvardu. Geny a bezpečné brambory. Drogové okénko z Portugalska.
Umělá slinivka už jde do klinického hodnocení
Američtí vědci zahájí cyklus ostrých dlouhodobých klinických testů systému, který byl vytvořen k regulování hladiny cukru v krvi lidí s cukrovkou 1. typu.
Pokud systém, kterému jeho tvůrci přezdívají umělá slinivka, uspěje dle očekávání, tak by v dohledné době mohlo dojít k jeho povolení úřady v USA i jinde. Pak už by bylo jen otázkou času, kdy by se umělá slinivka objevila na trhu.
Badatelé z Univerzity ve Virginii a z Harvardu dostali na vývoj umělé slinivky 12,7 milionů dolarů od americké biomedicínské výzkumné organizace NIH. Umělé slinivky bude testovat celkem 240 pacientů na 9 pracovištích v USA i Evropě. Dva šestiměsíční klinické testy by se měly rozjet už počátkem letošního roku, tedy co nevidět.
Cukrovka 1. typu je jedním z nejběžnějších chronických onemocnění dnešní doby a počet pacientů s cukrovkou po celém světě dál narůstá. Podle americké vládní agentury CDC trpí cukrovkou 1. typu 1,25 milionu Američanů. Diabetici přitom nemají lehký život. Musejí si velmi pozorně hlídat hladinu cukru v krvi a v případě potřeby si rychle vpíchnout dávku inzulínu. Pokud to neudělají a neudrží normální hladinu cukru v krvi, tak se mohou rychle ocitnout v bezprostředním ohrožení života.
Aby umělé slinivky mohly diabetikům významně usnadnit život, tak je teď podle šéfa vývoje Borise Kovačeva z Univerzity ve Virginii nutné ověřit jejich bezpečnost a spolehlivost v přirozeném prostředí diabetiků.
Geneticky upravené brambory dostaly zelenou
Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv FDA jsou geneticky upravené brambory bezpečné jako ty, které vyrostly bez bioinženýrského zásahu.
FDA sdělila významnému producentovi zeleniny, společnosti J.R. Simplot, že se nové geneticky modifikované brambory svým složením a svojí bezpečností nijak podstatně neliší od jiných prodávaných brambor. Podle rozhodnutí FDA tyto brambory už před uvedením na trh nevyžadují žádné další detailní přezkoumávání ze strany FDA.
Šéf marketingu a komunikace společnosti J.R. Simplot vyjádřil “potěšení a naději,” že zákazníci ocení výhody jejich brambor, až budou v příštím roce uvedeny na trh.
Než se ale nové brambory dostanou k zákazníkům, musí je povolit americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA); mělo by se to stát někdy v prosinci.
Neexistuje žádný věrohodný důkaz, že by geneticky modifikované organismy, které jsou určené ke konzumaci, byly nebezpečné. Přesto mají někteří lidé z nějakých důvodů problém s jídlem, jemuž byla změněna DNA. Potravinářský průmysl je pod vzrůstajícím tlakem, aby byly geneticky modifikované potraviny výstražně označovány, což nepochybně sníží jejich prodej. Společnost Whole Foods hodlá označovat geneticky modifikované produkty ve všech svých obchodech v USA i Kanadě. Některé společnosti se zase rozhodly tyto produkty vyřadit ze svých pultů.
Portugalsko totálně zliberalizovalo trh – a výsledky jsou úžasné
Před 14 lety Portugalsko dekriminizovalo užívání a držení malých dávek všech drog – od marihuany přes LSD až po kokain a heroin. Za tu dobu se snížil počet nakažených HIV i úmrtí z předávkování.
Na přelomu milénia přitom Portugalsko patřilo téměř jedno procento populace mezi narkomany, kteří byli dlouhodobě závislí na tvrdých drogách. Mezi narkomany měli Portugalci také nejvíc HIV nakažených z celé Evropy. Portugalská vláda se proto rozhodla drogovou epidemii ukončit poměrně nekonvenčním způsobem – legalizací všech drog.
Za užívání a držení menšího množství drog jim už ale nehrozil pobyt ve vězení. Změnila se nejen legislativa, ale i přístup. Drogy najednou nebyly trestným činem, ale zdravotním problémem.
Jejich uživateli hrozí v případě, že se na něj přijde, maximálně to, že poputuje před Komisi proti drogové závislosti a v nejhorším případně nastoupí protidrogovou léčbu. Když se před Komisí objeví do půl roku znovu, může dostat pokutu.
Portugalská „léčba šokem“ přinesla první ovoce už po pár letech. V roce 2009 mapovala zpráva amerického think-tanku Cato Institute proměnu portugalské drogové scény. Zaznamenala tehdy pokles počtu uživatelů všech druhů drog, ústup počtu nakažených HIV a především pokles počtu úmrtí evidovaných v souvislosti s drogami.
Krátce přitom v roce 2006 stoupl počet úmrtí předávkováním, dnes ale patří Portugalsku v celoevropském měřítku co do úmortnosti způsobené drogami druhá příčka hned po Rumunsku, alespoň podle statistik Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Podle nich má Portugalsko pouze tři úmrtí z předávkování na jeden milion obyvatel.
Evropský průměr se pohybuje nad 17 mrtvých. V drogově tolerantním Nizozemsku je 10 smrtelně předávkovaných na milion obyvatel. České republice patří mimochodem sedmá příčka.
Ondřej Fér, Týden
