V Česku žije přes půl milionu lidí, kteří měli či mají rakovinu, a stále jich přibývá. Víc nemocných se sice vyléčí, ale mnozí znovu onemocní. Onkologové také sledují všechny vyléčené pacienty a starají se i o nemocné, kterým léčbou jen prodlouží život – i těch díky moderním lékům přibývá. Česká onkologická společnost začala mapovat, zda kapacity pro léčbu jsou dostatečné, nebo se musejí pracoviště vybavit dalšími přístroji a personálem. ČTK to dnes řekla předsedkyně společnosti docentka Jana Prausová.
„Chtěli bychom do léta mít představu o počtech přístrojů, lůžek, ambulancí, lékařů, sester či laborantů, abychom mohli projednat s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami další rozvoj onkologické péče s ohledem na finanční možnosti,“ řekla. Už teď je podle ní zřejmé, že sester a laborantů není přebytek a že bude třeba investovat do nákupu zářičů.
Rakovinou onemocní během života zhruba každý třetí Čech a Češka, každý čtvrtý na ni zemře. V roce 2013 lékaři zjistili 81.541 nových případů, na rakovinu zemřelo 26.944 lidí. Meziročně stoupají počty onemocnění v průměru o 2,2 procenta, počty úmrtí díky moderní léčbě a včasnějšímu odhalení klesají o 1,2 procenta. Na léčbu rakoviny vydala loni jen Všeobecná zdravotní pojišťovna, u níž je téměř 59 procent obyvatel, 13 miliard korun. Z toho 1,5 miliardy šlo na ozařování 16.500 pacientů.
Za přispění evropských fondů bylo v ČR vybaveno zářiči a nejmodernější technikou 13 komplexních onkologických center, která jsou základem sítě. Centra se nyní dál vybavují z vlastních zdrojů a dotací. V úterý například otevřou v Brně Centrum fotonové terapie v Masarykově onkologickém ústavu.
Chystaná koncepce onkologické péče počítá se specializací některých center na vzácnější nádory, například neuroendokrinní, jež má relativně málo lidí. Pacienti se tak soustředí na pracovišti, kde mají s léčením jejich nemoci nejvíc zkušeností. Tato pracoviště se také zapojí do mezinárodních studií, což přinese prospěch nemocným.
Ze 14 regionů nemá své komplexní onkologické centrum jen Karlovarský kraj. Tamní pacienti se rozdělují mezi centra v krajích Plzeňském, Ústeckém a Praze. Počet komplexních onkologických center by se podle Prausové měnit neměl. Centra by ale měla začít více spolupracovat s regionálními pracovišti.
„Menší onkologie jsou velice potřeba. Konat by se měly společné semináře, společné indikace. Jde o to, aby se biologická léčba dostala ke všem pacientům, kteří ji potřebují, tím, že pracoviště budou pacienty konzultovat a správně předávat do komplexních center,“ řekla Prausová. Interaktivní mapu zařízení podílejících se na péči o onkologického pacienta zveřejnila společnost na svém webu.
Co se týče úrovně léčby, může podle Prausové Česku závidět celý svět. „Naši pacienti dostávají veškerou dostupnou léčbu, která je ve světě, a to v jakékoli linii léčby a zadarmo. To není jinde vůbec běžné,“ řekla. Problém vidí v tom, že řada lidí s nádorem přijde pozdě. „Je to otázka prevence a zodpovědnosti k vlastnímu zdraví. To se Češi budou muset ještě naučit,“ dodala.
Zájem o prevenci zvýšila akce zdravotních pojišťoven, kdy za podpory evropských fondů rozeslaly pozvánky na screening rakoviny střeva, prsu a čípku těm svým pojištěncům a pojištěnkyním, kteří ve stanovené lhůtě na prevenci nebyli. Letos se pozvánky budou rozesílat znovu.
-čtk-
Zdravotnická zařízení podílející se na péči o onkologické pacienty, včetně komplexních onkologických center (KOC)
Očekávané počty nových onemocnění a celkový počet osob žijících s nádorem v roce 2016 v ČR
Zhoubné novotvary
