Zlepšit diagnostiku Alzheimerovy choroby má pomoci mobilní hra. Jako první sbírá ve velkém data pro vědce

Zkombinovat pomoc se sběrem dat týkajících se prostorové orientace se zábavou se pokouší nová mobilní hra Sea hero, kterou si lze zdarma stáhnout do tabletu či chytrého telefonu. Foto: seaheroquest.com

Pomáhat se dá i zábavnou formou – alespoň co se nyní týče výzkumu Alzheimerovy choroby. Společnost Deutsche Telekom v Německu totiž ve spolupráci s britskými odborníky vyvinula první hru na světě, která má urychlit vědeckou práci a sbírat data, která by se jinak místo měsíců získávala dlouhé roky. Výsledkem by měla být dostupná screenovací metoda, která dokáže v ordinacích lékařů i doma odhalit Alzheimerovu chorobu.

 

Zhoršení prostorové orientace je vedle poruchy paměti jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby. Právě na něj se proto zaměřuje hra Sea Hero, která má zmapovat, jaké prostorové vnímání je v populaci normální.

„Dojde ke sběru dat u obrovského množství zdravých lidí, kteří budou ochotni hru hrát. To nám umožní lépe pochopit, co je ve schopnosti orientovat se v prostoru normální, a srovnat výsledky s nemocnými s Alzheimerovou chorobou. Bude tak možné přiblížit včasnou diagnostiku pacientům. Tento přístup sběru velkého množství dat je revoluční nejen v této oblasti, tedy v neurologii a psychiatrii, ale v medicíně vůbec. Má význam také proto, že může inspirovat jiné oblasti výzkumu a poznání v tom, že v krátkém časovém úseku dokáže posbírat velké množství dat, která jsou pak nějakým způsobem užitečná pro objasnění příčin onemocnění,“ poukazuje profesor Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. LF a FN Motol.

Výzkum je totiž v současnosti časově velmi náročný a vyžaduje podrobně vyšetřit řadu pacientů. Proto je snaha hledat nové přístupy. Právě spojení moderních technologií, jejich uživatelů a vědců může vést podle Horta k tomu, že se výzkum a následný přínos pro pacienty urychlí až o desítky let. Doba, kterou dnes celkově stráví lidé každý týden hraním her na počítačích, tabletech či telefonech, se pohybuje kolem tří miliard hodin. Nyní tak bude snaha využít alespoň část k tomu, aby byl podpořen výzkum. Údaje, které budou prostřednictvím hry získány, mají být zcela anonymní. Kdo bude chtít přispět k výzkumu, podělí se jen o svůj věk, pohlaví a stát, v němž žije. Hru je možné nyní zdarma stáhnout do tabletů a chytrých telefonů s operačním systémem Android nebo iOS na Google Play a App Store.

„Na každé úrovni vám hra bude říkat, jak přispíváte k výzkumu a kolik minuta hraní znamená pro vědce hodin, které by museli strávit s pacienty. Sběr dat je asi 150krát rychlejší. Pro ilustraci – pokud jeden člověk bude hrát dvě minuty, poskytne informace, které by se shromažďovaly pět hodin. Když si hru zahraje sto tisíc hráčů, získají vědci data jako za 57 let,“ přibližuje Tomáš Ryšavý, ředitel marketingu pro domácnosti společnosti T-Mobile.

Testy měřily u lidí a myší odlišné věci

První vyhodnocení projektu má proběhnout za tři měsíce, prezentace těchto výsledků je chystána na podzim. Se získanými údaji budou primárně pracovat vědci ze spolupracujících univerzit, o přístup k anonymním datům ale budou moci zažádat odborníci po celám světě.

Proč je zkoumání Alzheimerovy choroby obtížné a jaké jsou dosavadní výsledky? „Dnes jsme schopni onemocnění ovlivnit – prodloužit období, kdy je člověk soběstačný, oddálit nejzávažnější stadia onemocnění a zvýšit kvalitu života. Bohužel ale stále nejsme schopni ho zcela vyléčit. To souvisí s relativními neúspěchy ve vývoji nových léků. Některé z nich lze vysvětlit tím, že se řada léků nejdříve zkouší na zvířatech, přičemž je testována zejména schopnost orientace v prostoru. Pak se ale zkouší u lidí, kde se testuje jazyk a verbální projev. Tato přesmyčka příliš nefunguje a je tedy snaha hledat analogii zvířecích testů i u lidí. Právě tady hraje roli prostorová orientace, kde se nově ukazuje, že vyšetření prostorové orientace při vývoji léku může pomoci lépe srovnat výsledky získané na zvířatech. Prostorová orientace má význam ve výzkumu i v časné diagnostice v běžné klinické praxi,“ vysvětluje Jakub Hort s tím, že v současnosti vědci neumí přesně rozlišit, kdy je zhoršení navigačních schopností přirozeným důsledkem stárnutí a kdy jde o příznak Alzeimerovy choroby.

Vědci se pochopitelně na prostorovou orientaci soustředili už dříve – a to i v Česku. Profesor Hort se problematikou zabývá více než dvacet let. Dříve zkoumal orientaci myší ve vodním bludišti, později ve spolupráci s Akademií věd vybudoval i analogii pro lidi. Toto „lidské bludiště“ je nyní ve FN Motol a umožňuje testovat u lidí to samé co u zvířat. „Druhá výhoda je, že tato metodika je schopna zjistit Alzheimerovu chorobu dříve než jiné testy. Význam má také to, že test je nezávislý na kultuře či jazyku, protože potřebujeme test, který je do jisté míry univerzální. Vyvinuli jsme i počítačové verze. Později jsme objevili některé více atraktivní a běžnému životu bližší analogie výzkumu prostorové orientace, ale to, co přišlo nyní, je do jisté míry revoluční přístup, kdy pomocí počítačové hry nutíme zajímavým způsobem hráče, aby si v mozku vytvářel mapu prostředí a v něm našel daný cíl. Velmi dobře to tak navazuje na existující výzkum prováděný i v České republice,“ vysvětluje Jakub Hort. Strategií, jak se pohybovat v prostoru, je podle profesora Horta více a každá využívá trochu jinou část mozku. Správné pochopení svázanosti dané oblasti mozku se strategií orientovat se v prostoru má význam právě v diagnostice.

Hra zmapuje, zda muži a ženy řeší úlohy jinak

Hru Sea Hero vyvinuli odborníci z britské University College London spolu s Deutsche Telekomem, University od East Anglie a herními vývojáři Glitchers, v ČR projekt podporuje také NF Alzheimer. Jde o víceúrovňovou hru, v níž se hráč stává mořeplavcem. Úkolem je projít přes kontrolní body v mapě, čímž se testuje schopnost zapamatovat si různá místa a zorientovat se v nich. Někdy hru ztěžuje například mlha, čímž vědci zjišťují, nakolik dané prvky orientaci ovlivňují. Jak už bylo řečeno, zmapovat se mají řešení, která jsou v populaci normální – tedy například to, zda většina lidí obepluje ostrov ve hře zprava nebo zleva.

„Pomůže nám to určit, ve kterých úlohách i zdravý člověk selže, protože jsou příliš těžké. Díky datům o věku a pohlaví můžeme ručit, jaká strategie je typičtější pro ženy a jaká pro muže, případně pro věkové skupiny. To bude první fáze. V druhé fázi se vezmou ty části testu, které jsou zvladatelné zdravými osobami, a aplikují se pacientům s Alzheimerovou chorobou. Ve třetí fázi, kdy se ověří, že to nemocní skutečně nezvládají, budeme některé z testů moci používat v praxi na mobilních telefonech nebo ordinacích praktických lékařů pro screening populace,“ uzavírá profesor Hort.

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, při němž zrychleně odumírají nervové buňky. Důsledkem toho dochází k rozvoji demence, ztrátě paměti a také soběstačnosti. V Česku nyní žije zhruba 80 tisíc lidí s touto nemocí, dalších 40 tisíc pak trápí demence způsobená jinými příčinami. Celosvětově má Alzheimeerovu chorobu více než 35 milionů lidí, tento počet se má ale do roku 2030 téměř zdvojnásobit a v roce 2050 zřejmě bude na světě přes 115 milionů lidí s Alzheimerem.

 Podívejte se na úvodní video ke hře Sea hero:

Michaela Koubová