Loni zahynulo patnáct osob na stavbách, a to většinou při pádu z výšky či do hlubiny. Nejčastěji pracovníci zemřeli při dopravní nehodě, o život při ní přišlo 32 lidí. Foto: Wikipedie/SMK Foto Statens Museum for Kunst

Inspekce: Smrtelných pracovních úrazů přibylo, loni jich bylo 131

V Česku loni přibylo smrtelných pracovních úrazů. Při zranění v zaměstnání přišlo o život 131 lidí, o 14 víc než v roce předchozím. Zvedl se výrazně počet žen, které se v práci zranily, či dokonce zemřely. Vyplývá to z výroční zprávy Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) o pracovní úrazovosti v Česku. Za rostoucími počty je hlavně růst zaměstnanosti a oživení ekonomiky.

Smrtelných úrazů v práci v minulých letech postupně ubývalo. V roce 2002 se jich stalo 206, v dalších čtyřech letech počet klesal. V roce 2007 a 2008 v období nejvyšší konjunktury se znovu zvedl, a to na 188 a 174 případů. O rok později po nástupu krize bylo obětí 105. Předloni v práci zahynulo 117 lidí. Loni inspektoři evidovali 122 smrtelně zraněných a báňský úřad dalších devět.

„Nejvíc smrtelných úrazů je zaregistrováno ve Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji, nejméně v Karlovarském kraji,“ uvedl úřad.

Nejčastěji pracovníci zemřeli při dopravní nehodě. O život při ní přišlo 32 lidí. Patnáct osob zahynulo na stavbách, a to většinou při pádu z výšky či do hlubiny.

Zatímco v roce 2014 se v práci smrtelně zranily dvě ženy, loni jich bylo 11. Inspekce evidovala 14.214 pracovních úrazů žen, což je o 1818 víc než v roce předchozím. „V roce 2015 byl narušen trend posledních let s klesající tendencí pracovní úrazovosti žen,“ uvádí zpráva SÚIP.

Loni přibylo i pracovních úrazů, které skončily pracovní neschopností. Stalo se jich 46.331. O rok dřív jich bylo zhruba o 1300 méně. Vůbec nejnižší byl počet v roce 2012, dosáhl 44.108. V roce 2002 se stalo celkem 90.867 úrazů, úrazovost pak postupně klesala.

Nejvíc pracovních úrazů, které vyřadily pracovníky z práce na víc než tři dny, se stalo kvůli špatně odhadnutému riziku. To bylo příčinou čtyř pětin těchto poranění. Podobné to bylo u úrazů, po nichž lidé byli déle než pět dní v nemocnici. U nich pak bylo dalším častým důvodem používání nebezpečných postupů či způsobů práce i jednání proti zákazu. Hospitalizaci, která trvala déle než pět dní, si vyžádalo 1315 úrazů. Nejvíc se jich stalo v Jihomoravském kraji a Praze, nejméně v Ústeckém kraji. V zahraničí se vážně zranilo 23 lidí.

Nejčastěji úraz utrpí lidé od 21 do 25 let, následují pracovníci mezi 36 a 45 lety. Nejvíc poranění je hned v prvním roce, co člověk práci dělá. Nejvíc případů se přihodí mezi 9:00 a 11:00. Dnem s největším počtem úrazů je pondělí, měsícem pak leden.

Generální inspektor Rudolf Hahn už dřív řekl, že za vyšším počtem pracovních úrazů může být hlavně oživení ekonomiky a růst zaměstnanosti. Modernizace, nové technologie a nahrazení lidské práce stroji naopak přispívá ke snížení počtu zranění.

smrt prac ur

-čtk-