Odhaduje se, že kolem poloviny lékařů, kteří pracují v zařízeních NHS, si navíc přivydělávají v privátu. Podle průzkumu British Medical Association z roku 2009 si jich tak čtvrtina vydělá pod deset tisíc liber ročně, šestina pak přes sto tisíc liber ročně. Foto: Pixabay, ZD

Státní lékaři by měli zveřejňovat své výdělky v privátní sféře, plánuje britská Národní zdravotní služba

Britští lékaři zřejmě budou muset zveřejňovat, kolik si vydělávají při vedlejší práci v privátní sféře. Tamní Národní zdravotní služba (NHS) tak chce zajistit, že doktoři nebudou krátit svou práci ve veřejném zdravotnictví. Opatření by také mělo přispět k transparentnosti a zabránit střetu zájmů. V rozhovoru pro The Times to řekl předseda NHS Anglie sir Malcolm Grant.

 

„Nejde o pokus práci lékařů v soukromé sféře omezovat, ale měli bychom tu mít nějakou transparentnost,“ říká Malcolm Grant. Od příštího dubna proto budou nemocnice zveřejňovat registr. V něm by měli všichni lékaři přiznat, zda si v soukromé sféře vydělají do 50 tisíc liber ročně (tj. zhruba 1,55 milionu korun), 50 až 100 tisíc liber nebo více než 100 tisíc liber. Grant zároveň naznačil, že zhruba třetina lékařů, kteří odmítli zařazení svého jména do registru, může své rozhodnutí pocítit na smlouvě či přestat dostávat bonusy. Ty mohou dosáhnout i desítek tisíc liber ročně.

Polovina ze 46 tisíc lékařů, kteří dělají pro anglickou NHS, pracuje podle všeho zároveň v soukromé sféře. Díky tomu si k průměrnému platu 89 tisíc liber ročně (tj. 2,76 milionu korun) vydělají navíc další peníze. Nejčastěji přitom v soukromé sféře dělají ortopedičtí chirurgové, klasičtí chirurgové, urologové, oční lékaři a kardiologové.

Místo popálených dětí operace prsou

Podle samotných lékařů opatření znamená, že budou muset dělat více práce pro NHS předtím, než budou moci jít sloužit do privátu. Jenže z druhé strany už zazněly obavy ze současné situace, kdy někteří starší lékaři tráví příliš mnoho času u pacientů v soukromé sféře, zatímco jejich mladší kolegové musí zvládat práci v NHS za ně – nemluvě o prodlužování čekacích lhůt pro pacienty.

To potvrzují zkušenosti plastického chirurga Jonathana Brookse, který v minulosti upozornil na nedostatek lékařů na oddělení dětských popálenin, v důsledku čehož byl suspendován. Brooks tehdy vyjádřil pochyby ohledně bezpečnosti pacientů, protože řada jeho kolegů upřednostňovala lukrativnější práci například na klinikách plastické chirurgie, kde dělali operace prsou. Jeden z nich dokonce přes polovinu pracovního času trávil na golfovém hřišti.

Podle Daily Mail Brooks před soudem, který mu nakonec přiznal kompenzaci ve výši 500 tisíc liber, popsal situaci, kdy byli dětští pacienti ošetřováni vedle hrozivě popálených dospělých. Situace šla dokonce tak daleko, že když ve věznici došlo k útoku vařící vodou, byli bok po boku s dětmi ošetřováni pedofilové. „Na pohled to byla noční můra,“ uvedl Jonathan Brooks.

No ostří nože

Jak se ovšem pozastavuje Nick Triggle, dopisovatel BBC, zajímavé je načasování celé akce. Lékaři jsou totiž v polovině opakovaného vyjednávání s vládou ohledně smluv. Ministři je chtějí zbavit možnosti neúčastnit se víkendových služeb tak, aby zajistili sedmidenní službu v zařízeních NHS. Dosud byl na tomto poli pokrok pomalý, protože se přednostně řešil spor s mladými lékaři. Postup NHS by ovšem mohl toto jednání doktorů s vládou ještě zkomplikovat. „Vyhrožování zveřejněním detailů o příjmu z práce v soukromém sektoru nepochybně zvýší tlak. Navíc naznačuje podezření, že lékaři nepracují tak, jak by měli, případně nejsou příliš nakloněni sloužit v NHS směny navíc, protože chtějí hotovost z privátu. To lékaře nepochybně pobouří,“ píše Nick Triggle.

Ačkoliv se britští ministři v problematice práce v soukromé sféře dlouho nechtěli „vrtat“, aby lékaři nezačali odcházet, současné smlouvy už je mírně omezují. Stanovují totiž, že pokud lékař slouží méně než 11 čtyřhodinových služeb týdně, musí přednostně nabídnout svou práci NHS. Jenže vzhledem k tomu, že standardní pracovní doba je 10 směn týdně, příliš si veřejná sféra nepomohla – lékař si odslouží jednu službu navíc a šmytec, může si jít pracovat, kam chce.

Nyní ovšem Národní zdravotní službě začala docházet trpělivost. Čím delší jsou čekací listy u zařízení NHS, tím častěji pacienti nakonec zvolí soukromý sektor, kde si za péči zaplatí. Ještě obvyklejší pak je, že sama NHS uhradí pacientům péči v privátu. Ten má v současnosti podle analýzy trhu Laing Buison cenu 4,6 miliardy liber, z toho za čtvrtinu vděčí právě NHS. Národní zdravotní služba proto nyní logicky chce, aby si lékaři dvakrát rozmysleli, než do soukromé sféry půjdou pracovat – a k tomu by jí mělo dopomoci právě zveřejnění výdělků v privátu.

Práce za 15 milionů ročně

Britská lékařská asociace pochopitelně za své lékaře kope. „Všichni jsou obětaví profesionálové, kteří ve většině případů pracují více hodin, než mají ve smlouvě, aby kdykoliv, včetně nocí a víkendů, zajistili pacientům NHS péči,“ uvádí asociace.

Podívejme se ale na finanční stránku věci. Podle Triggla totiž průměrný plat britského lékaře ve výši 89 tisíc liber ročně není zdaleka všechno, co někteří doktoři dostávají. Vedle zmíněných bonusů jsou tu ještě přesčasy, které mohou podle průzkumu BBC v oblastech, kde je nedostatek doktorů, činit kolem 375 tisíc liber za rok. NHS tedy byla ochotna platit lékařům obdobnou částku, kterou by dostali v soukromé sféře.

Podtrženo, sečteno: v Británii jsou lékaři, kteří si v souhrnu vydělají 500 tisíc liber ročně (15,5 milionu korun). „Samozřejmě ne všichni, ale někteří rozhodně ano,“ uzavírá Nick Triggle.

-mk-