Zákon o sociálně-zdravotní péči se posouvá, do vlády půjde nejdřív na přelomu roku

Dočkáme se toho, že senioři dostanou kvalitní komplexní péči, ať už budou v zařízení zdravotnickém, nebo sociálním? Snaha tu je, výsledky jsou ale více než nejisté. Foto: Flickr

V Česku by měl vzniknout nový typ služeb pro seniory – takzvaný ošetřovatelský domov. Alespoň s tím přichází návrh změnového zákona, který se týká sociálně-zdravotního pomezí. Ovšem vzhledem k tomu, že byl nyní termín předložení do vlády posunut o čtvrt roku a MPSV se s ministerstvem zdravotnictví ještě nedokázaly na některých věcech dohodnout, vznáší se nad tím, zda tento zákon vůbec někdy začne platit, velký otazník.

 

„Hlavní tezí je, že pro rozšířené potřeby zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb vznikne nová odbornost 923, která bude doplněna do seznamu zdravotních výkonů. Úhrada péče poskytované odborností 923 bude probíhat formou paušálních úhrad, nikoliv tedy výkonově či jako odbornost 913 (tj. sestra v zařízeních sociálních služeb, pozn. red.). Úhrady budou odstupňovány podle časové náročnosti péče o klienta. Kritériem pro zasmluvnění zdravotními pojišťovnami bude existence oprávnění pro poskytování jak zdravotních, tak sociálních služeb, které by se nově zaváděly jako ošetřovatelský domov. Zařazení pacientů do jednotlivých skupin by bylo prováděno na základě indikace lékaře,“ přiblížila na včerejším sněmovním sociálním výboru náměstkyně MPSV pro sociálně pojistné systémy Iva Merhautová.

Podle Merhautové budou novou službu moci využít například LDN, které spolu s ní získají oprávnění od pacientů na těchto lůžkách vybírat poplatek za hotelové služby – což dosud nebylo možné. Měly by také mít možnost účastnit se dotačních programů kraje a MPSV nebo žádat od klientů úhradu prostřednictvím příspěvku na péči. Podmínkou bude, aby byl poskytovatel registrován podle zákona o sociálních službách, v případě dotací pak musí být součástí krajské či nadregionální sítě poskytovatelů sociálních služeb. „Předpokládáme, že lůžka budou nabíhat postupně, kdy v prvním roce bude registrováno zhruba tisíc lůžek, z toho 500 ve zdravotnických službách,“ domnívá se Merhautová.

Více otázek než odpovědí

Martina Novotná, vedoucí oddělení zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví, zdůrazňuje reciproční aspekt toho, jak by nová služba měla fungovat – tedy úhrady sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních (a to nejen v LDN) i zdravotních služeb v sociálních zařízeních. „Podařilo se nám jasně definovat oblasti zdravotních služeb v zařízeních sociálních poskytovatelů a sociálních služeb u poskytovatelů zdravotních služeb. Navrhujeme, že poskytovatel zdravotních služeb dosáhne sociální registrací na sociální služby, dostane úhradu od pacienta za pobytové služby a příspěvek na péči. Naopak poskytovatelé sociálních služeb, kteří mají minimální zdravotní služby jen přes odbornost 913, si požádají o oprávnění na zdravotní služby. Tím se dostanou do systému úhradové vyhlášky, kde bude speciální úhrada rozšiřující služby, které dnes poskytovatel sociálních služeb poskytovat nemůže – fyzioterapii, paliativní či nutriční péči. Zdravotní zařízení tedy dosáhne na sociální peníze a sociální zařízení dosáhne na větší peníze než doteď. Díky tomu nebudeme nutit klienty, aby se někam přesouvali, protože budeme moci péči poskytovat v daném zařízení,“ vysvětluje Novotná.

Zdravotní pojišťovny ale podle všeho nebudou mít povinnost novou službu nasmlouvat, uchazeči však budou absolvovat výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem. Komise se má skládat ze zástupců úřadu, profesní organizace, zdravotní pojišťovny a odborníka zdravotní služby. K získání oprávnění poskytovat tyto služby bude nutné dodržet materiální, technické a personální stanovy, které budou definovány prováděcími předpisy k zákonu o sociálních službách. Ze strany ministerstva zdravotnictví by pak změny měly proběhnout taktéž formou vyhlášek, kdy půjde hlavně o zařazení nového výkonu do úhradové vyhlášky a stanovení personálního, technického a věcného vybavení, tentokrát ze zdravotnického hlediska. Padla přitom dohoda, že podmínky požadované resortem, do něhož se bude poskytovatel nově hlásit (tj. standardy personálního a technického vybavení z oblasti zdravotnictví pro sociální zařízení a naopak), budou snížené.

Ačkoliv návrh ještě ani nedorazil do připomínkového řízení, poukazuje už nyní MPSV na řadu slabin. „Návrh neřeší v celém rozsahu dlouhodobou péči. Neřeší se propojení sociálně-zdravotní péče ve všech zařízeních sociálních služeb, kde identifikujeme asi 75 tisíc lůžek. Tento návrh je pro pár tisíc lůžek a neřeší dostupnost sociální péče ve zdravotnických zařízeních. Neřeší ani problém dostatku zdravotnického personálu a kompetencí. Na druhou stranu jeho výhodou je, že můžeme alespoň v malém prostředí zkusit integraci zdravotně-sociální péče. Doufáme také, že by mohl přinést více zdrojů a financí z veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí Merhautová. „Je ale otázkou, zda návrh najde dostatek ochotných poskytovatelů, otazníkem je i to, jak bude vypadat kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven,“ dodává s tím, že i když zařízení projde na kraji výběrovým řízením, nebude mít zajištěnou smlouvu s pojišťovnou.

Spolupracujeme, říkají ministerstva. Jednou za čtvrt roku

Jak to se zákonem vypadá časově? Meziresortní pracovní skupina k sociálně-zdravotnímu pomezí schválila letos 27. června nové teze změnového zákona. Ten přitom měl být původně na vládu předložen v září, přičemž se počítalo s účinností od poloviny příštího roku. V současnosti ovšem začíná návrh nabírat zpoždění – předpokládá se totiž, že spolupředkladatelem by mělo být vedle MPSV také ministerstvo zdravotnictví. To na MPSV zaslalo návrh změnového zákona v oblasti zdravotnictví letos 26. srpna, jejich materiál ovšem sousední ministerstvo stále vypořádává.

„Některé návrhy nejsou úplně kompatibilní, proto předpokládáme další jednání v říjnu 2016 a doufáme v dohodu nejpozději na počátku listopadu,“ říká Iva Merhautová. Podle ní by tak zákon mohl jít v listopadu do vnitřního připomínkového řízení a na konci prosince by mohl být předložen do vlády. Na druhou stranu je otázka, nakolik bude komunikace ministerstev efektivní. Za své mluví to, že se autoři návrhů od konce června nedokázali sejít navzdory tomu, že jsou od sebe jejich úřady vzdáleny sto metrů. Předání návrhu v oblasti zdravotnictví se obešlo bez užšího kontaktu a od té doby spolu zjevně resorty nijak nekomunikovaly – za což také jejich zástupci včera sklidili pokárání sociálního výboru. Z prezentace zástupců obou ministerstev bylo navíc jasně vidět, že se resorty dívají na věc trochu jinak.

„Ministerstvo zdravotnictví má nějaký diskurz, my máme nějaký diskurz,“ přiznává Jan Vrbický, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb na MPSV, dodává ale, že na základních tezích je shoda. „Máme tu ještě dva nebo tři kritické body, kde se musíme dohodnout. Jeden z nich je, že za dostupnost zdravotních služeb odpovídá zdravotní pojišťovna, za dostupnost sociálních služeb kraj. Když máme integrovanou zdravotně-sociální službu, je obrovský problém dořešení kompetencí, kdo v jaké úrovni nese zodpovědnost,“ doplňuje.

Přijde expertní skupina s koncepčnějším návrhem?

Úsilí na tomto poli je ovšem vyvíjeno i jinde než na MPSV/MZ v souvislosti se změnovým zákonem. Už nějaký čas se totiž z iniciativy sociálního výboru schází expertní skupina, která se na začátek snaží vyčíslit reálné náklady na vybrané diagnózy (konkrétně jde o roztroušenou sklerózu a ankylozující spondylitidu), a to jak ve sféře zdravotní, tak sociální – a to včetně neformální péče.

„Už by mělo být propočítáno kolem tisíce pacientů,“ říká poslanec David Kasal (Ano). Poukazuje ale přitom na výše nastíněný problém, který bude vadit při přípravě systémového řešení. „Některé věci jsou jednoznačně sociální, některé jednoznačně zdravotnické. Můžeme ale dospět na pomezí, nazval jsem ho šedou zónou, kde to nebude smysluplné – když řeknete úředníkům, aby to napsali, udělají to ze své pozice. Tady to pak ani nebude možné doprecizovat. Proto říkám, vytvořme fond, do něhož bude přispívat zdravotnictví i sociál a který bude pomezí platit. Nebude se to rozpitvávat, jinak to nebude technicky řešitelné,“ navrhuje Kasal. Iva Merhautová k tomu dodává, že typickým příkladem šedé zóny je podávání léků per os v sociálních zařízeních (více zde).

Michaela Koubová