Sobota, 6. března, 2021

Povinný eRecept za rok bude možný, na sledování interakcí či duplicit se ale ještě lékaři a lékárníci těšit nemohou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Elektronický recept bude od roku 2018 s jistotou fungovat ve velkém – a pokud ne, bude to stát firmu, která vyhrála výběrové řízení a v těchto dnech podepsala se SÚKL smlouvu, mnoho peněz. Na středečním zasedání sněmovního zdravotnického výboru to poslancům řekli zástupci lékového ústavu. Přes toto ujištění ale poslance nepotěšili. Zejména předseda výboru Rostislav Vyzula (Ano) je vyloženě zklamaný z toho, že spolu s povinným eReceptem, který má začít platit za rok, nepůjde ruku v ruce i možnost kontroly lékových interakcí a další přínosné prvky, které jsou v zahraničí s elektronickou preskripcí obvykle spojeny.

 

Je tomu tři roky, co bylo schváleno, že eRecept nebude povinný od roku 2015, nýbrž o tři roky později. Zdravotnický výbor v čele s Rostislavem Vyzulou se proto snaží průběžně monitorovat, jaká je na tomto poli situace. Bohužel vždy nejde všechno tak, jak by si (nejen) poslanci představovali, a tak během čtvrtročního výpadku způsobeného sporem s firmou Tronevia dštili letos v lednu poslanci na ředitele SÚKL Zdeňka Blahutu síru. Situaci se povedlo stabilizovat a dnes eRecept funguje bez problémů – ovšem stále v poměrně malém měřítku. V listopadu bylo vydáno 225 tisíc eReceptů, ročně se přitom v Česku vydá kolem 70 milionů receptů. „Za rok by měla běžet elektronická preskripce, a to ne v rozsahu těchto pěti šesti procent, ale třeba 95 procent receptů,“ zdůrazňuje Vyzula, který si proto spolu se svými kolegy zavolal na výbor zástupce ústavu, aby přiblížili plány na nejbližší období.

Připomeňme v kostce peripetie okolo eReceptu, s nimiž se musel ředitel Blahuta vypořádat zejména v posledním roce. Loni se společnost Tronevia, která systém eReceptů provozovala od roku 2012, obrátila na lékový ústav s tvrzením, že je systém jejím autorským dílem. Stalo se tak ve chvíli, kdy chtěl SÚKL vypsat na služby nové výběrové řízení. V prosinci pak pražský městský soud dvěma předběžnými opatřeními nařídil SÚKL, aby se užívání softwarových aplikací zdržel (podrobně jsme psali zde či zde). Ústav proto udělal výběrové řízení, které proběhlo v lednu, a zajistil fungování eReceptu do doby, než se přejde na nový systém připravený na povinnou elektronickou preskripci. V březnu přitom vrchní soud obě předběžná opatření městského soudu zrušil, SÚKL se ale už k inkriminovanému softwaru nevrátil. Tronevia zároveň u soudu žádá náhradu ve výši 167 milionů korun, před měsícem bylo ovšem jednání u pražského městského soudu přerušeno do března, protože soudkyně žádá důkazy o tom, že jsou sporné systémy skutečně autorským dílem Tronevie.

Smlouva, která zajišťuje licence i rozvrh prací

A jak to vypadá s přípravou na rozjetí eReceptu ve velkém? V létě vypsal SÚKL zakázku na vytvoření nového systému, do níž se přihlásilo 14 uchazečů. Na čtyři roky vyhlášená zakázka měla předpokládanou hodnotu 58,42 milionu korun bez DPH, nabídky se ovšem pohybovaly v rozmezí 11 až 50 milionů korun. Po devíti zasedáních hodnotící komise bylo osm uchazečů vyřazeno, načež se povedlo vybrat vítěze. Protože proti rozhodnutí nepřišla žádná námitka, měla by s ním být v těchto dnech podepsána smlouva.

„Ve smlouvě je nastaven jednoznačný harmonogram kroků – co má být do 30 dnů, co má být do 60 dnů, co do 150, 250 a 335 dnů. V tuto chvíli jsme v situaci, kdy by měl být celý informační systém otestován, odladěn, měla by proběhnout migrace dat a zátěžové testy začátkem prosince příštího roku. Při jakémkoliv nesplnění termínů, které jsem říkal, je sankce deset tisíc za každý den prodlení. Při každém nesplnění akceptace, co bude chtít SÚKL, je tam dalších deset tisíc za prodlení. Je to smlouva, která jednoznačně všechna autorská práva a licence převádí na SÚKL, takže ten se už nikdy nedostane do situace, kdy by mohl být vydíratelný,“ přibližuje Vilibald Knob ze sekce servisních činností SÚKL s tím, že každá fáze končí akceptačním protokolem a je pak zaplacena až ve chvíli, kdy SÚKL jako objednatel akceptuje, že vše bylo odpracováno. „Výhradní licenci na všechny části systému včetně databází bude vlastnit SÚKL,“ potvrzuje Petr Koucký, šéf odboru informačních technologií SÚKL. Doplňme, že od počátku do současnosti přišel eRecept na 160 milionů korun, nový systém a jeho provoz, podpora a zahrnutí dalších nadstaveb v dalších čtyřech letech bude stát 14 milionů bez DPH.

Pošleme na ně NKÚ, žádá Hovorka. Klidně, naposled tu byl včera, říká SÚKL

Tradičně skeptický ale zůstává poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). „Loni před koncem roku tady bylo řečeno panem ministrem Němečkem a panem ředitelem Blahutou, že se nenecháme vydírat, všechno vyřešíme, řešení máme a vyřešíme to vlastními silami. Tehdy se mluvilo hlavně o elektronickém úložišti. Najednou zjišťujeme, že vyřešeno není nic, má se to spustit od 1. 1. 2018. Když to shrnu od roku 2007, tak to byl Aquasoft, IT Solutions, Tronevia, teď snad zase IT Solutions. Ta zakázka je na systémovou prověrku NKÚ, protože už nevěřím na nějaké východisko. Firmy se tam prolínají a pořád vytahují další a další peníze,“ myslí si Hovorka.

„S NKÚ nemám žádný problém. Naposledy jsem s nimi seděl včera, kdy u nás končí půlroční kontrola. Od května prováděli kontrolu od roku 2013 do 2015, u některých zakázek šli i do období 2010, 2011, 2012. V pondělí dostaneme oficiálně závěrečnou zprávu či protokol k vyjádření. NKÚ u nás kontroloval účetnictví, evidenci majetku, hospodaření s finančními prostředky, veřejné zakázky, projekty, budovy, nákup služeb a tak dále. Během března bude vydána souhrnná zpráva, jak dopadla kontrola, a předpokládám, že k tomu pak prezident NKÚ bude mít tiskový briefing,“ reaguje Knob s tím, že co se týče zajišťování řešení vlastními silami, šlo o osm aplikací, jejichž používání před rokem zakázal městský soud. Podle Knoba bylo sedm aplikací z 90 procent uděláno vlastními silami, poslední eRecept se pak řeší průběžně.

V současnosti se zajišťuje i hardwarové zajištění eReceptu. SÚKL měl přitom podle Knoba před rokem a půl od ministerstva zdravotnictví z programového financování přislíbeno 60 milionů na vybavení. Finance ústav ovšem nedostal, a protože programovací období právě skončilo, už je ani nedostane. „Přesto jsme vypsali výběrové řízení a máme na to prostor. Na SÚKL tak probíhá investice, výstavba za deset milionů. Děláme tedy maximum pro to, abychom to byli schopni spustit 1. ledna 2018,“ zdůrazňuje Knob s tím, že by datové centrum mělo být hotové a zkolaudované 31. ledna příštího roku. Podle Kouckého jsou přitom nové systémy a infrastruktura koncipovány až na 130 milionů receptů ročně. Pro ty, kdo eRecept používají už nyní, usiluje SÚKL o to, aby byl nový systém pro uživatele tomu současnému co nejpodobnější. Přechod by pak měl proběhnout podobně jako běžný upgrade.

Benefity budou v „druhé etapě“. Datum neznámé

Že eRecepty bude technicky možné od roku 2018 zavést povinně, asi poslance trochu uklidnilo, i když doufali v zavedení možnosti kontrolovat, zda lék pacientovi není předepisován duplicitně, případně zda jeho seznam léků nepřináší nežádoucí interakce.

„Interakce jsou navázány na takzvaný lékový záznam, který současná legislativa nezná. Systém na to tedy bude připraven, ale počítá se s tím v druhé etapě,“ vysvětluje Koucký s tím, že pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví připravila další využití eReceptu včetně změny legislativy. Pro tu byl vytvořen podklad a ministerstvo tak zřejmě na přípravě novely pracuje. Na nutnost legislativní opory přitom poukazuje také Leoš Heger (TOP 09) s odkazem na to, že úložiště už jednou zakázal ústavní soud. „Jakmile se budou data uchovávat po nějakou dobu, musí tam být buď souhlas pacienta, nebo to musí být pečlivě ošetřeno v zákoně,“ konstatuje Heger. Aby bylo možné sledovat nežádoucí interakce, je pak také podle Kouckého potřeba vytvořit jednotnou databázi interakcí.

Fakt, že si na benefity plynoucí z eReceptu bude muset české zdravotnictví ještě počkat, nese obzvláště těžko Rostislav Vyzula. „Já jsem si to před těmi třemi lety přestavoval jinak a mluvil jsem o tom jasně. Teď se dozvídám, že to bude pouze jednoduchý systém – lékař napíše, odešle se to do lékárny a tam vydají recept, který je v úložišti. Jinak nic. Interakce nic. Na to budeme čekat další čtyři, pět, deset let a vydá se dalších 160 milionů. To je špatně a jsem z toho hrozně zklamaný,“ stěžuje si Vyzula. Nutno podotknout, že i vzhledem ke kreativitě samotných poslanců (záležitosti týkající se shromažďování dat má obzvláště rád stálice v českém parlamentu Ludvík Hovorka) by nebylo divu, kdyby se profesor Vyzula nedočkal kýžených benefitů ani v příštím volebním období. Na druhou stranu SÚKL má jasný harmonogram a poradil si s obtížnou situací, v níž se nacházel. Pokud tedy politici chtějí, aby se eRecept postupně dostal do praxe se všemi funkcemi, užitečnými pro racionální farmakoterapii pacientů, musejí pro to vytvořit adekvátní právní prostředí. Technicky si s elektronizací už SÚKL poradí.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY