Neděle, 11. dubna, 2021

Poslanci ANO kritizují kvůli eReceptu SÚKL. Navzdory tomu, že řekl ne nátlaku IT firmy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Elektronický recept a nefunkční centrální úložiště, za nímž stojí ukončení spolupráce s firmou Tronevia, se včera na sněmovním zdravotnickém výboru staly důvodem lehké politické přestřelky. Poslanci ANO Rostislav Vyzula a Jana Pastuchová zkritizovali SÚKL a ministerstvo zdravotnictví za to, že dva roky s eRecepty nic nedělali a výbor o problému včas neinformovali. Jana Pastuchová pak dokonce navrhla zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Jenže podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) si lékový ústav rozhodně ve chvíli, kdy se vzepřel vyděračské firmě, nezaslouží kritiku. V tom, že na rychlé soudy není vhodná chvíle, ho podpořili také poslanci ČSSD.

 

„Dva roky se snažíme ze SÚKL získávat informace o tom, jak probíhá příprava na povinný elektronický recept, který byl odložený v roce 2014 na 1. 1. 2018. Pan ředitel SÚKL tu byl opakovaně, naposledy nedávno, kdy podával informaci, jak situace vypadá. Víceméně s drobnými výjimkami ujišťoval o tom, že proces je dobře nastartován a bude zvládnut. Považuji to možná až za ignoraci zdravotního výboru, až možná za pohrdání tímto výborem, že jsme nebyli řádně informováni včas,“ zlobí se předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula.

Kritikům je trnem v oku hlavně jednací řízení bez uveřejnění, které projednala vláda 2. 11. To se týkalo zdůvodnění potřeby 50 milionů na dva roky na zajištění IT činnosti firmy Tronevia. Poslanci ANO lékovému ústavu vytýkají, že zatímco ještě před dvěma měsíci nutně peníze potřeboval, z ničeho nic je schopen situaci řešit. „Rozdíl mezi 2. 11. a tím, že se najednou záležitost vyřídí během několika málo dnů, mě překvapuje. V materiálu z vlády je uvedeno, že situace ohledně autorských práv týkající se hlavně elektronického receptu je nejasná a že SÚKL není držitelem těchto práv. To se změnilo a najednou jakoby se práva našla. To budí podezření,“ dodává Vyzula.

SÚKL v polovině prosince přišel na základě předběžných opatření o právo používat některé aplikace. Od firmy Tronevia obdržel návrh požadující nepřiměřeně vysokou sumu a také podmínku přiznání autorských práv, která ovšem společnost nikdy nedoložila. Na to ústav nemohl přistoupit a postupně začal zajišťovat příslušné aplikace vlastními silami.

„V současné chvíli nefunguje elektronická preskripce – ostatní funkcionality jsou zajištěny náhradními způsoby. Ústav tedy nadále disponuje informacemi, které jsou potřebné pro jeho činnost a následně pro bezpečnost českých pacientů. Absolutně odmítám tvrzení některých médií v období vánočních svátků, že jsme zaskočeni, ohromeni a neschopni,“ zdůrazňuje šéf SÚKL Zdeněk Blahuta. Jak zaznělo na brífinku ministerstva a SÚKL minulý týden, jsou řešení dělaná na koleni a za cenu vyššího nasazení pracovníků lékového ústavu. „Celou dobu jsme zastávali stanovisko, že by bylo dobré se rozejít kultivovaně, postupně, s přechodem systémů pod plnou kontrolu SÚKL,“ uvedl tehdy Blahuta ke zdůvodnění, proč byl lékový ústav na Tronevii závislý po dva roky jeho působení.

Poslanec Heger brání svého bývalého ředitele. Do posledního dechu

Ke kritice ministerstva se připojil také exministr Leoš Heger (TOP 09), kterému se nelíbí dva roky staré odvolání jím jmenovaného šéfa SÚKL Pavla Březovského. „Ministr Němeček velmi brzy po svém nástupu odvolal z funkce tehdejšího ředitele Březovského. Uvedl pro to celou řadu příčin, z nichž ta nejdramatičtější byla velmi ostudná, tedy že jsou nepochybná podezření, že se vedení snaží vyvést z veřejné instituce 300 milionů korun,“ stěžuje si Heger.

Pavla Březovského se zastala také Jana Pastuchová, podle níž měl bývalý ředitel v plánu obdobu toho, co dělá současné vedení. „Pan ředitel Březovský chtěl po nástupu ministra Němečka vše vysvětlit, ale pan ministr ho bez vysvětlení odvolal,“ říká Pastuchová.

S tím ovšem ministr zdravotnictví nesouhlasí. „Jestli pan ředitel Březovský měl nějaký záměr, byl za vámi a řekl vám ho, tak mě ho neřekl. Já jsem od něj nedostal o tomto záměru ani slovo. Dostal jsem slovo o záměru budovat další úložiště v rámci technologií IT asi za 300 milionů korun. Bylo mi řečeno, že jsou třeba rezervy a připravit se na zdravotnické prostředky a další. Teď se potvrzuje, že SÚKL bez úložiště v současnosti funguje celkem v pořádku. Chci tady tedy místopřísežně prohlásit, že pan ředitel Březovský mi ani náhodou nesdělil záměr, že chce dělat pořádek v oblasti IT na SÚKL. Jediná informace, kterou jsem měl, byla, že chce masivně investovat do oblasti IT. Ukazuje se navíc, že ani investice, které tam historicky byly, nejsou úplně na místě,“ reaguje Němeček.

Že odvolání Březovského nebylo bezdůvodné, potvrzuje také Blahuta. „Nesdílím interpretaci nespravedlnosti odvolání předchozího vedení, protože nám tam po něm zůstalo několik oříšků. Je tam například problém licenčního ujednání a nápravy licenčního sporu se společností Oracle, které bylo za vedením pobývajícím na ústavu v letech 2012 až 2014. Licenční narovnání se řešilo formou mediace a rozhodčí doložky, což je z pozice organizační složky státu naprosto nepřijatelné. Máme dobrou zprávu, že na přelomu let 2014 a 2015 jsme licenční nároky vypořádali s 65 až 75 procentní úsporou oproti tomu, co předchozí vedení prostřednictvím rozhodčí doložky a mediační služby,“ uvádí příklad jednoho z pochybení Blahuta.

Systém by se beztak během dvou let musel předělat

Problémy, s nimiž se dnes SÚKL potýká, jsou dány už historicky. Od chvíle, kdy v roce 2008 centrální úložiště vzniklo, si vyžádalo 165 milionů korun. Fakt, že se najednou lékový ústav závislosti na dodavateli zbavil, nyní ovšem nedá spát poslanci Ludvíku Hovorkovi (KDU-ČSL). „Buď se tedy ty peníze vynaložily zbytečně, protože jsme si to mohli dělat od začátku vlastními prostředky, nebo je na místě otázka, proč se zakázky zadávaly. Mělo by se osvětlit, zda se nejedná o firmy se stejnými vlastníky, kdo za tím stojí a kdo se snažil SÚKL tunelovat. Minimálně si myslím, že celá tato záležitost, která je velmi podivná, je na prošetření NKÚ a budu osobně usilovat o to, aby to skutečně prošetřil,“ zdůrazňuje Hovorka.

„Stávající řešení, které vzniklo v letech 2007 a 2008, bylo dáno i legislativním podbarvením a technickými možnostmi. My jsme věděli, že na základě platného zákona o kybernetické bezpečnosti a požadavků na informační prostředky veřejné správy už nebudeme moci do budoucna pro zajištění povinné elektronické preskripce na těchto technologiích zůstat. I kdyby tedy ke sporu nedošlo, stejně máme zpracovanou rozdílovou analýzu a zadáno implementační řešení. Systém elektronické preskripce se musí k 1. červenci 2017 v rámci pilotního provozu nebo k 1. lednu 2018 v rámci ostrého provozu zcela změnit,“ podotýká ředitel Blahuta, který stav ohledně nastavení IT podědil po svých předchůdcích (smlouva s Tronevií byla podepsána v létě 2012).

Nad tím, že lékový ústav sklidil na výboru silnou kritiku, se pak pozastavil ministr Němeček. Ten poukázal na to, že řediteli Blahutovi fakticky nic nebránilo v tom, aby nevýhodnou dohodu s Tronevií podepsal – 50 milionů od vlády měl stvrzených.

„SÚKL je první státní institucí, která se vzepřela vydírání dříve monopolního dodavatele. Kolegové ve vládě mají obdobné situace, kdy tu byl historicky zakotven monopolní dodavatel s takzvanými autorskými právy. SÚKL se odvážil říci ne a já doufám, že bude mít podporu všech, kteří nechtějí, aby se stal výstrahou a ti, kdo se vzepřou soukromé firmě, budou vědět, že se po nich půjde. Můžeme se bavit o detailech, jak to na SÚKLu probíhalo historicky, kdo ten Augiášův chlév začal, ale věřím, že základní signál bude, že instituce, která tu hájí zájmy daňových poplatníků, dovolila si říct dost a této firmě nedá dobrovolně ani korunu, nebude kritizována a nebudeme ji za to trestat,“ apeluje Němeček.

Předsedovi výboru Vyzulovi se ale řešení nezdá. „Zajímalo by mě, jestli byla provedena řádná právní analýza dopadu takovéhoto vzepření se závislosti na společnosti,“ namítá.

SÚKL předmětem boje vládní koalice

Ministerstvo a SÚKL podpořili alespoň poslanci ČSSD, kteří také odmítli nápad Jany Pastuchové ustavit vyšetřovací komisi. „Komplexní zpráva o postupu řešení SÚKL a celé této záležitosti by měla být první věcí, o které bychom se měli bavit. Nejsme žádná vyšetřovací složka, a pokud máte nějaká podezření, tak podejte trestní oznámení. Pro mě je naprosto nepřijatelná formulace, že se tady snažíme hrát si na vyšetřovací orgány. Na tom se podílet nebudu. Pokud chceme od dnešního jednání nějaký výstup, měli bychom hledat cestu, jak pomoci fungování SÚKL, našim pacientům, lékařům a lékárníkům, a ne trhat si tu vlastní trika,“ nechápe Jiří Běhounek.

Včerejší téměř dvě hodiny trvající debatu, která nakonec vyústila v sepsání otázek pro ministerstvo zdravotnictví, příliš neocenila Soňa Marková (KSČM). „Aktuální problémy SÚKL by se neměly stát předmětem boje vládní koalice, čehož jsme tady byli svědkem. Zdravotní výbor je tu proto, aby přispěl k řešení ve prospěch pacientů a celého systému zdravotnictví, nikoliv k tomu, aby si tady koalice vyřizovala svoje problémy. Z vlastní zkušenosti z poslanecké sněmovny se nepřikláním k tomu, že bychom měli zřizovat nějakou sněmovní vyšetřovací komisi, protože to není efektivní řešení problému. Je to pouze politický nástroj, který je prostředkem k upokojení veřejnosti a velmi často bývá argumentem v předvolebním boji, přičemž tady v České republice se předvolební boj vede prakticky permanentně,“ uzavírá Marková.

Ministerstvo má zpracovat otázky zdravotnického výboru do konce měsíce. Ten se následně 4. února sejde na uzavřeném zasedání, kde bude řešit pouze problémy lékového ústavu.

Michaela Koubová

TSUKL

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY