Usnadněme částečné úvazky. Zrušme minimální vyměřovací základ pro zaměstnance, navrhuje TOP 09

Najít si po rodičovské zkrácený úvazek dnes není snadné. Výjimku z minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojistné ve výši minimální mzdy mají jen ti rodiče, kteří nemají dítě ve školce déle než čtyři hodiny denně - což na poloviční úvazek nestačí. Za ostatní musí rozdíl mezi reálným a minimálním vyměřovacím základem doplatit zaměstnavatel - což ho pochopitelně od těchto úvazků odrazuje. Foto: Pixabay

Zaměstnávání lidí na zkrácené úvazky by mělo být jednodušší – alespoň o to usilují poslanci TOP 09. Předložili proto pozměňovací návrh, který ze zákona 592/1992 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vpouští minimální vyměřovací základ pro zaměstnance. Ti, kteří by brali méně než 11 tisíc korun měsíčně, by díky tomu měli nižší vyměřovací základ a zaměstnavatelé by za ně nemuseli, tak jako dnes, doplácet. Návrh má nyní posoudit vláda. Pokud by novela prošla, měla by platit od roku 2018.

 

„Účelem a smyslem navrhované právní úpravy je odstranit znevýhodnění zkrácených úvazků a umožnit tak především skupinám osob, které jsou určitým způsobem limitované v možnosti vykonávat práci na plný úvazek a dosahovat příjmu, který by přesáhl minimální mzdu, využití zkrácených úvazků. Mezi tyto osoby patří zejména rodiče navracející se do pracovního procesu po mateřské nebo rodičovské dovolené, kteří se do značné míry vedle práce věnují péči o děti,“ vysvětluje důvodová zpráva k návrhu, který předkládají Markéta Adamová, Jitka Chalánková, Věra Kovářová, Nina Nováková, Martin Plíšek, Helena Langšádlová, Jiří Koubek, Herbert Pavera a František Laudát (všichni TOP 09).

Problém se týká také lidí, jejichž pracovní kapacita je nějak limitována tělesným, smyslovým nebo mentálním handicapem či stářím. Doplňme, že požadavek na větší dostupnost zkrácených a flexibilních úvazků opakovaně zazněl také na listopadovém semináři věnovaném domácí péči, o němž budeme informovat v nadcházejících vydáních ZD. Podle odhadů je totiž v Česku 250 až 300 tisíc pečujících osob (většinou žen), z nichž pracuje necelá polovina. Část jsou sice lidé v důchodu, ovšem například co se týče osob v produktivním věku, které pečují o někoho se zdravotním postižením, odchází jich z práce celá polovina (u péče o seniory je to pětina ekonomicky aktivních). Důvodem je právě i nedostupnost částečných úvazků, které by zároveň také usnadňovaly opětovné zapojení do pracovního procesu.

Výjimka pro rodiče je těžko využitelná

Znevýhodnění sice u některých zmíněných skupin bylo částečně kompenzováno v dosavadním znění zákona, v němž jsou výjimky z minimálního vyměřovacího základu, dle názoru předkladatelů novely byl ale okruh těchto osob vymezen velmi restriktivně. Výsledkem je, že se sem nevejdou některé skupiny lidí, jako jsou rodiče nezletilých dětí, kteří se chtějí vrátit po mateřské nebo rodičovské dovolené do pracovního procesu. Doposud je totiž v zákoně podmínka, aby dítě bylo umístěno ve školce po dobu maximálně čtyř hodin denně.

„Formulace této podmínky jako denní normy je poměrně rigidní, v praxi téměř nesplnitelná, a řada rodičů tak toto zákonodárcem zamýšlené zvýhodnění nemůže využít. I kdyby matka, která se o dítě předškolního věku stará, pracovala pouze na poloviční úvazek, tj. čtyři hodiny denně, limit umístění dítěte na maximálně čtyři hodiny denně v mateřské školce jí neumožňuje časovou kapacitu čtyř hodin souvislé nepřetržité práce denně,“ vysvětlují navrhovatelé.

Částečné úvazky? Průměr EU je čtyřikrát vyšší než u nás

U zaměstnanců je dnes minimálním vyměřovacím základem minimální mzda, která byla letos 9900 korun a od ledna by se měla zvýšit na 11 tisíc korun. Ustanovení tak ve výsledku odrazuje zaměstnance, ale hlavně zaměstnavatele od uzavírání částečných úvazků, kdy by měl zaměstnanec méně než 11 tisíc korun.

„Minimální výše povinných odvodů na zdravotní pojištění je stejně vysoká pro zaměstnance na plný úvazek i na částečný úvazek. U zaměstnanců na zkrácený úvazek, pokud by měli dosahovat nižšího výdělku než minimální vyměřovací základ, zákon v současném znění zatěžuje zaměstnavatele finančním nákladem na doplatek pojistného ve výši 13,5 procenta z rozdílu minimálního vyměřovacího základu a skutečného vyměřovacího základu. Tím dosavadní znění zákona fakticky odrazuje subjekty na trhu práce od uzavírání pracovních poměrů na zkrácený úvazek. V této souvislosti můžeme připomenout také skutečnost, že je ČR pravidelně kárána ze strany mezinárodních expertů a organizací za příliš vysoké zdanění (resp. zatížení odvody) nízkých mezd a platba zdravotního pojistného má na tom největší vinu,“ vysvětluje důvodová zpráva.

V minulém roce přitom dle Eurostatu v Česku pracovalo na částečný úvazek jen 5,2 procenta zaměstnanců, čímž se ČR zařadila na 30. místo v Evropě. Méně částečných úvazků má jen Makedonie a Bulharsko, zatímco průměr EU je čtyřikrát vyšší než u nás – dosahuje 19,6 procenta.

Ušetříme na dávkách?

Výsledkem toho všeho je, zaměstnavatelé raději sjednávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejčastěji dohody o provedení práce, z nichž není odváděno žádné pojistné na veřejné zdravotní pojištění. „Z toho vyplývá, že ustanovení o minimálním vyměřovacím základu se tím stalo prakticky neefektivní a zbytečné. Ve svém důsledku poškozuje zaměstnance jako slabší stranu pracovněprávního vztahu, jehož pracovněprávní ochrana v případě pracovního poměru (byť na zkrácený úvazek) je jednoznačně vyšší než v případě dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce je navíc limitována ročním rozsahem 300 hodin a není to právní institut, systematicky určený k naplnění trvalého pracovního vztahu,“ píše se v důvodové zprávě.

Poslanci TOP 09 proto navrhují, aby vyměřovací základ u zaměstnanců (netýká se OSVČ) vždy činil skutečně dosažený příjem a zaměstnavatel tak nemusel doplácet rozdíl mezi reálným a minimálním vyměřovacím základem. To by mělo odbourat znevýhodnění práce na částečný úvazek. Výsledky takového kroku by měly být, alespoň dle předkladatelů, výhodné i pro stát. Místo výše uvedených dohod by mohlo přibýt částečných úvazků, z nichž se odvádí pojistné. Zároveň by mohly být některé skupiny motivovány k rychlejšímu návratu do práce.

„Stávající právní úprava demotivovala zaměstnavatele a zaměstnance k návratu do práce po rodičovské dovolené, a naopak podporovala absenci výdělečné činnosti rodičů, zejména matek, po dosažení tří let dítěte (po skončení rodičovské dovolené), s čímž byl spojen vznik jejich nároků na dávky ze systému státní sociální podpory. Tím, že souhrn rozhodných příjmů rodiny (společně posuzovaných osob) by se zvýšením počtu částečných úvazků zvýšil, mohlo by to mít pozitivní dopad ve smyslu ušetření výdajů státu ze systému státní sociální podpory,“ domnívají se navrhovatelé.

-mk-