Protikorupční hnutí se raduje ze zákona o registru smluv. Na oltář svatého boje padlo i pružné objednávání léků, které zachraňují životy pacientů v nemocnicích. A poslanci hlasují tak, aby nebyli nařknuti, že snad podporují korupci, samozřejmě ale, že pokud jde o Budvar a velké podniky, tam "odvahu" našli. Foto: Koláž ZD

Budvar poslanci před registrem smluv skryli, ale pružné objednávání léčiv potopili

Zdravotnický deník opakovaně upozorňoval, že zákon č. 340/20 o registr smluv znemožňuje pružné objednávání léků a potenciálně prodražuje jejich nákupy v nemocnicích státu a samosprávy (argumenty jsme podrobně rozebrali zde a zde). Dnes poslanci ve třetím závěrečném čtení hlasovali o změnách tohoto zákona, mezi nimi byla i ta, která by tuto komplikaci odstranila, aniž by ohrozila základní záměr, totiž zveřejnění všech smluv. Zatímco Budvar a další státní podniky poslanci před veřejnou kontrolou ukryli, potřebnou změnu u léčiv, která by pouze zveřejnění smluv odkládala, ale nikoliv znemožňovala, potopili. Přispěl k tomu jak autor zákona Jan Farský (STAN), tak Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), kteří před hlasováním vystoupili se zástupnými argumenty, na které bohužel nikdo nereagoval.   A tak zákon svatého boje proti korupci je sice, jak sám řekl Farský, „vykostěn“, čili pardonuje státní podniky, ale tam, kde by to bylo skutečně racionální a odborně podložené, zůstává dál v původním nesmyslném znění.

 

Pro připomenutí: Co bylo podstatou návrhu, který dnes poslanci zamítli? To již před téměř rokem vysvětlil Zdravotnickému deníku náměstek MZ Radek Policar. „Naším cílem bylo zachovat transparentnost nákupů léčiv a zdravotnických prostředků a přitom neohrozit zásobování nemocnic. Předložili jsme tak návrh, jehož základními body je, že všechny podstatné údaje o nákupech léčiv a zdravotnických prostředků se zveřejní v Registru smluv, zároveň však zveřejnění není podmínkou pro realizaci dodávky. I nadále by se tak zachoval vysoký standard distribuce, jak funguje dnes, a který zejména umožňuje rychlou realizaci nákupu v řádu několika málo hodin, v případě využívání konsignačních skladů v podstatě v minutách. Takový systém by navíc, což je také velmi významné, umožňoval nemocnicím nadále udržovat rozumnou míru zásob, což je důležité pro řízení cash flow a zároveň snižuje míru ztrát způsobených exspirací části léčiv na skladu,“ vysvětlil nám tehdy náměstek a zdůraznil, že ministerstvo nenavrhuje smlouvy nezveřejňovat, pouze by se  – podobně jako to je na Slovensku – u  léčiv a zdravotnických prostředků zveřejnily až ex post. Návrh si tenkrát osvojil a sněmovně předložil poslanec ČSSD a současný ministr pro lidská práva Jan Chvojka.

Farský a Hovorka podrazili nohy nemocnicím…

Jenže svatí bojovníci proti korupci to vidí jinak. „Díky registru smluv, možná že díky opomenutí toho, kdo vkládal smlouvy na to, že ve zdravotnictví je část financí, která ať už u zdravotních prostředků nebo u léků, vychází ze systému prostřednictvím zpětných plateb, které nemají žádná pravidla a můžou být od 50 % až do 50 % a kolik z nich kde, na kterých místech skončí, nikdo nedohledá. Myslím si, že to je dobře, že ve zdravotnictví peníze budou používány na léčbu,“ chválil zveřejňování smluv a registr v současné podobě Jan Farský. „Dostala se na světlo smlouva, která popisuje výši zpětného bonusu za konkrétní velmi nákladné léčivo u jedné nemocnice, velmi velké, a ukázalo se, že velikost tohoto bonusu je kolem 25 %. A samozřejmě následovalo opatření, dopis VZP směrem k fakultním nemocnicím k tomu, aby byla nakupovaná léčiva a zdravotnické prostředky vykazovány za reálné smlouvy nikoliv za smlouvy, které jsou maximální. A znamená to, že tento zákon je nástrojem k tomu, aby se nastavily reálné ceny, aby se obchodovalo za reálné ceny, které v případě léčiv a zdravotnických prostředků jsou,“ argumentoval Ludvík Hovorka. Oba tedy poukázali na množstevní slevy, či tzv. bonusy. V obchodním světě běžná věc, pokud nemocnice nakupuje ve velkém drahé léky, pak na ně získá slevu. Samozřejmě je třeba, aby přitom byly dodrženy férové vztahy s pojišťovnami, ale to je věcí vztahu mezi poskytovatelem a plátcem. Na další expertní diskusi je pak změna nastavení celého systému, který nyní nutí nemocnice hledat peníze na dotování ztrátových oborů. Pokud tedy pojišťovnám vadí, že si někde zdravotnická zařízení „přilepšují“, nechť jim řádně zaplatí služby, na kterých prodělávají.

Navíc v konkrétním případě, na který poukázal poslanec Hovorka, Thomayerova nemocnice, jíž se týká, odmítla, že by pojišťovně účtovala cenu navýšenou o bonus a nikoliv cenu, za kterou nakupuje od firmy (psali jsme o tom zde). „Případný množstevní bonus je za odebrané množství za stanovené období (výše  22 % TN nedosahuje).  Nemocnice bonus obdrží až po aktuálním vykazovacím období a nelze jej zahrnout do aktuálních cen. Nemocnice vykazuje zdravotním pojišťovnám léky za pořizovací ceny bez započtení množstevního bonusu,“ napsal ve svém stanovisku právní odbor nemocnice.

…a na pacienty se zapomnělo?

Co je však nejdůležitější – natěšení poslanců jak si budou číst v desítkách tisíc smluv na dodávky léků a jaké báječné levárny v nich naleznou, by přeci návrh poslance Chvojky nebránil. Není totiž důležité, budou-li smlouvy platné dříve, či později, ale podstatná je ona vzývaná transparentnost. Pokud však transparentnost znamená jen a pouze znemožnit nemocnicím, aby mohly pružně a včas zajišťovaly léky pro pacienty, kteří jsou vážně nemocní, nebo ohroženi na životě, pak je slepá a hloupá. Jenže pacienti jsou zřejmě pod rozlišovací schopností poslanců, tam se vejde maximálně Budvar.

Tomáš Cikrt