Na boj s tichým zabijákem jater jdou miliardy dolarů

Orel podle legendy ujídal Prométeovi játra. Dnes je lidem ničí jejich vlastní nerozum - alkohol a obezita. Otázkou ovšem je, zda je nutné nealkoholickou jaterní chorobu léčit drahými léky. Foto: Wikimedia

Léčba nealkoholické jaterní choroby představuje byznys s potenciálem až 35 miliard dolarů ročně. Velké farmaceutické společnosti v něm pochopitelně vidí velkou příležitost.

 

Epidemie obezity nejen zvyšuje výskyt mozkové příhody, infarktu myokardu nebo cukrovky, ale také stojí za šířením nemoci, která byla donedávna spojována převážně s alkoholismem. List Financial Times hovoří o tom, že jen ve Spojených státech žije až 80 milionů lidí s nealkoholickou jaterní chorobou (NAFLD – Non-alcoholic fatty liver disease) v některém z jejích čtyř stadií.

V minulých měsících se proto velcí výrobci léků včetně firem jako Allergan, Gilead nebo Novartis rozhodli investovat miliardy dolarů do vývoje léku, který by byl schopen široké veřejnosti nepříliš známou nemoc léčit.

V nejvážnějších případech může choroba přejít až do cirhózy jater s fatálními následky, kterými může být rozvoj rakoviny jater nebo některých srdečních nemocí. Americké Centrum pro kontrolu chorob odhaduje, že na cirhózu jater, která nemá příčinu v alkoholismu, zemře v USA ročně kolem 20 tisíc lidí.

Byznys za desítky miliard dolarů

Farmaceutické společnosti jsou přesvědčené o tom, že počet lidí s NAFLD, která se častěji vyskytuje u lidí s obezitou, bude v nejbližších letech dramaticky růst. A to nejen v USA, ale po celém světě s tím, jak se epidemie obezity nezadržitelně šíří. Podle některých analytiků může zakrátko trh s léky proti jaterním chorobám generovat až 35 miliard dolarů (skoro 900 miliard korun) ročně na tržbách.

Na trhu zatím neexistují žádné prostředky, které by nemoc dokázaly léčit. Nicméně farmaceutické firmy zkoumají více než 25 nejrůznějších přípravků a již provádějí jejich testování přímo na pacientech. Z toho čtyři produkty už vstoupily do třetí (poslední) fáze klinických testů.

Ze největších farmaceutických firem je zatím ve výzkumu nejdále Allergan, který vloni v listopadu koupil sanfranciskou biotechnologickou společnost Tobira a dal za ni 1,7 miliardy dolarů (přes 43 miliard korun). Tobira pracuje na léku Cenicriviroc, který by měl do třetí fáze klinických testů vstoupit ještě letos a výsledky se očekávají v roce 2019.

Kromě toho Allergan přikoupil ještě jednu menší farmaceutickou firmu, která se na vývoj léku proti NAFLD rovněž soustředí. Za společnost Arkana utratil 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun). „Nealkoholická jaterní choroba je v současnosti nejčastější příčinou cirhózy a rakoviny jater. V tom dokonce už předehnala hepatitidu typu C,“ řekl listu Financial Times David Nicholson, šéf výzkumu a vývoje v Allerganu. „A momentálně nemáme nic, čím bychom ji uměli léčit,“ dodal.

Kalifornská skupina Gilead šla podobnou cestou. Nedávno za 1,2 miliardy dolarů (30,5 miliard korun) akvírovala společnost Nimbus a současně výrazně posílila investice do výzkumu. Gilead totiž staví na svém úspěchu s lékem proti hepatitidě typu C.

Trpaslíci v čele

Na léku proti NAFLD pracují další farmaceutické společnosti, včetně Novo Nordisk nebo Shire. Ty se ale zatím nacházejí v počátcích svého výzkumu. Ale existují dvě, které jsou zatím suverénně nejdál a nemohou se s nimi v tomto ohledu měřit ani velké farmaceutické skupiny. Řeč je o newyorské biotechnologické společnosti Intercept Therapeutics a jejím francouzském konkurentovi GenFit.

Akcie Interceptu minulý týden přidaly 13 procent poté, co společnost oznámila, že provedla zásadní změnu výzkumu svého léku, obetichelické kyseliny, způsobem, který „napřímí cestu k úspěchu“. Intercept poté ještě čeká schvalovací proces před Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), kde bude muset prokázat, že lék bude v boji s nealkoholovou jaterní chorobou dostatečně účinný.

Intercept mimo jiné poukázal na problém, který se na první pohled může jevit jako banální. A sice, že se mu pro testy podařilo získat jen 750 lidí, zatímco původně předpokládal téměř dvojnásobné množství. Podle odborníků to je tím, že choroba je velmi obtížně diagnostikovatelná. Velká většina lidí totiž vůbec nemá tušení, že nealkoholovou jaterní chorobou trpí. To je způsobeno tím, že má nenápadné symptomy jako únava, v pozdních stadiích ztrátu hmotnosti, nebo se někdy může objevit žloutenka.

Zbytečný lék?

Lékaři někdy chorobu diagnostikují na základě zvýšené hladiny jaterních enzymů v krvi pacientů nebo když si všimnou nějakých abnormalit při vyšetření ultrazvukem. V mnoha případech se tak jedná o šťastnou shodu náhod. Jediný jistý způsob, jak NAFLD zjistit, je jaterní biopsie. Tedy komplexní invazivní zákrok, který ovšem vyžaduje celkovou anestezii.

Z tohoto důvodu se mnoho pacientů zdráhá ke klinickým testům na jaterní chorobu přihlásit. Na rozdíl od jiných testů to totiž v tomto případě znamená podstoupit celou řadu poměrně nepříjemných procedur. „Opravdu věříme, že nastane nějaký průlom, který bude znamenat usnadnění v diagnostice NAFLD, takže se podaří vývoj potřebného léku podstatně urychlit,“ vyjádřil naději Nicholson.

Na druhé straně se ale objevují hlasy, které potřebnost léku proti NAFLD zpochybňují. Choroba se totiž rozvíjí velmi pomalu, a tak mnoho lidí, kteří jí trpí, zemřou daleko pravděpodobněji na něco jiného. „Jsem skeptický k tomu, zda je podobný lék skutečně potřebný,“ řekl listu Financial Times Ronny Gal, analytik investiční banky Bernstein. „Farmafirmy se snaží vyvinout lék, který bude doživotně léčit širokou masu lidí, z níž se u většiny choroba nikdy nevyvine do skutečně vážného stadia,“ dodal. Bude to zkrátka ještě boj. Boj o velké peníze.

Petr Musil