Exekuce: Ministerstvo spravedlnosti chce po dvou letech smazání dluhu

Dlužníci, kterým se bude dařit dva roky ukrývat svůj majetek, se mají na co těšit. Podle ustanovení § 55 odst. 7 exekutor i bez návrhu a souhlasu oprávněného rozhodne o zastavení exekuce, nedošlo-li po dobu posledních dvou let k částečnému uspokojení vymáhané povinnost a nebyl-li po tuto dobu zjištění či zajištěn žádný majetek povinného, pokud nesloží další zálohu. Ministerstvo spravedlnosti svůj návrh obhájilo v připomínkovém řízení i přes odpor řady resortů.

Například podle Ministerstva vnitra zastavování bezvýsledných exekucí již po dvou letech dramaticky zkracuje šance oprávněného se domoci vrácení dluhu. „Nemůžeme se ztotožnit s předkladatelem v názoru, že co není vymoženo ve dvou letech, již vymoženo nebude nikdy. Zastavování opravdu dlouhodobě bezvýsledných exekucí snad smysl mít může, za odpovídající by se však dala považovat podstatně delší lhůta, jaká se např. nově navrhuje pro oddlužení v jeho nejdelší podobě, tedy sedmi let.“

Šanci budou mít jen ti první

Uvedené ustanovení přikazuje exekutorovi zastavit exekuci, probíhá-li již dva roky bezúčelně. Oprávněný tomu však může zabránit složením další zálohy.

Z textu však není zcela zřejmé, zda důvodem k zastavení exekuce bude stačit to, že nebyl zjištěn žádný majetek v této konkrétní exekuci, nebo zda bude nutné, aby po dva roky nebyl zjištěn vůbec žádný majetek v žádné exekuci vedené na téhož povinného, kritizuje návrh ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. „Domnívám se, že záměrem předkladatele je, aby šlo o první jmenovanou situaci, což podporuji, a navrhuji text v tomto směru vyjasnit. Tato otázka má značný praktický význam, protože velké množství povinných jsou osoby nacházející se v „dluhové pasti“, a je proti nim vedeno několik exekucí, přičemž reálně uspokojováni jsou často pouze věřitelé, kteří jsou na prvních místech v pořadí uspokojovaných pohledávek, tj. zahájili svou exekuci jako první.“

Pokud by tedy bylo podle ministra nové znění interpretováno tak, že se aplikuje pouze, když nebyla v posledních dvou letech ani částečně uspokojena vůbec žádná exekučně vymáhaná povinnost věřitele, jeho aplikace by tím byla v praxi významně omezena v rozporu s účelem novely, kterým je snížení počtu vícečetných exekucí.

„K ustanovení uvádíme, že v praxi přitom často až po dvou letech od zahájení exekuce začíná náběh exekučních plateb, některé exekuce se přitom daří vymoci i po více než 5 letech. To je dáno řadou objektivních faktorů, které vycházejí např. ze stanoveného pořadí přednostních pohledávek,“ konstatuje Ministerstvo dopravy. „S ohledem na shora uvedenou argumentaci k povinnosti oprávněného hradit zálohu na náklady exekuce a náhradu paušálně určených hotových výdajů exekutora přitom nelze přistoupit na odůvodnění Ministerstva spravedlnosti, že věřitel sám bude moci rozhodnout o dalším pokračování exekuce, složí-li exekutorovi další zálohu.“

Srážek ze mzdy se to netýká

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek