Příspěvky na platy zdravotně postižených lidí se zřejmě zvýší

Zaměstnavatelé, kteří na chráněných pracovních místech zaměstnávají víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků, by měli dostat vyšší státní příspěvek. Foto: Pixabay

Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se pravděpodobně zvýší. Budou moci dosáhnout až 9500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun. Růst dotací včera schválil Senát v novele o zaměstnanosti, která míří hlavně na zneužívání dočasného vysílání pracovníků do ciziny. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

 

Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení této dotace má kompenzovat růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Zaměstnavatelé by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů.

Senátor Vladimír Plaček (ČSSD) označil tuto část normy za nejdůležitější. „Pokud zaměstnavatelé neobdrží příspěvek v této výši, budou mít obrovské problémy a budou to řešit propouštěním,“ uvedl. Reagoval tak na upozornění Jiřího Voseckého (SLK), podle kterého chybná formulace v další části zákona způsobuje rozpor mezi jeho dvěma odstavci. Vosecký ale taky řekl, že pokud by horní komora formulaci upravila a vrátila novelu Sněmovně, doplatili by na to ti, kteří peníze potřebují. Podle Plačka lze chybu upravit při další novelizaci zákona.

Minimální mzda vzrostla od ledna. Od stejného termínu by se měly zvýšit i příspěvky zaměstnavatelům navzdory tomu, že předloha nebude účinná včas. Zajistí to příslušné přechodné ustanovení.

Příspěvky zaměstnavatelům zákonodárci zvýšili v souvislosti s růstem minimální mzdy i loni, a to o 800 korun. Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.

Vládní norma přejímá evropskou směrnici a má omezit snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly. Zákon taky zakotví v omezené míře ručení za úhradu dlužné odměny tím, ke komu byl zaměstnanec vyslán.

Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Evropský parlament přijal v roce 2014 regulaci na základě dohody s jednotlivými členskými státy.

Novela má pomoct lépe identifikovat skutečného vysílatele pracovníka do zahraničí. Inspekci práce se stanovují nové pravomoci při kontrole dodržování právních předpisů a nové pravomoci v oblasti přeshraniční komunikace a informování vysílaných zaměstnanců.

-čtk-