Česká republika patří mezi 16 států, které chtějí zřídit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby vyšetřoval, stíhal a posílal před soud pachatele trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU. Lisabonskou smlouva v podobných případech umožňuje “dvourychlostní” integraci.
Evropská unie má několik společných obranných institucí, které pomáhají nastolovat právo. Policisty podporuje Europol, proti podvodům bojuje také OLAF a justiční spolupráci usnadňuje Eurojust. Lisabonská smlouva však ve článku 69e předjímá existenci ještě dalšího aktéra, který dostane mandát, aby vedl kriminální vyšetřování uvnitř členských států:
“Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.”
Národní ministři v uvedené věci doposud nedosáhli absolutní shody, což ovšem předpokládají další odstavce stejného článku. Iniciativu totiž může převzít skupina “alespoň devíti členských států”, pokud Evropskému parlamentu, Radě a Komisi oznámí, že chce založit evropského prokurátora v rámci takzvané “posílené spolupráce”.
Česká republika ve “tvrdém, jádru”
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Petr Woff
