Nemocnice se snaží na narůstající agresivitu reagovat. Své zaměstnance proškolují a učí, jak s agresorem jednat, případně se mu bránit. Není proto výjimkou, že pro své zaměstnance pořádají kurzy asertivního vyjednávání, psychologie konfliktu nebo i sebeobrany. Foto: koláž ZD

Místo poděkování nadávky či fyzický útok. I s tím se denně potýkají zdravotníci

Zachraňují životy a zdraví. Namísto vděku se ale zdravotníci často stanou terčem slovní i fyzické agrese. Ta někdy končívá i zraněním zdravotnického personálu. Nebo zdemolovaným zařízením ordinace.

 

Skončila na nemocenské

Jeden z podobných případů se stal v minulém týdnu ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. „Policisté prověřují okolnosti události, ke které došlo 15. května v jedné z nemocnic. Jedenašedesátiletý pacient je podezřelý, že napadl zdravotní sestru. Poškozená byla následně ošetřena lékařem, doba léčení není dosud zjištěna. Muž měl pak ještě poškodit dveře oddělení a to tak, že došlo k rozbití jejich skleněné výplně.“ Tak popsali celou událost policisté s tím, že pachateli skutku ublížení na zdraví hrozí trest odnětí svobody od jednoho do pěti let.

Mluvčí Vítkovické nemocnice Radka Miloševská sdělila, že zraněná zdravotní sestřička je stále na nemocenské. Blíže se ale k případu nechtěla vyjadřovat právě proto, že je stále v policejním šetření. Nicméně ale potvrdila, že zejména verbální agrese není v nemocnici něčím výjimečným. „Ať už ze strany pacientů, jejich příbuzných či návštěv nemocnice. Poměrně často v tom hraje roli skutečnost, že agresoři jsou ‚pod vlivem‘ “, podotkla Miloševská.

První „na ráně“

První „na ráně“ – a to doslova – bývají posádky zdravotnických záchranářů, kteří zasahují v terénu.  „Záchranář byl fyzicky napaden opilým zraněným pacientem, který se utrhl z připásání v sedačce během transportu přímo v ambulantním prostoru sanity. Řidič vozidla musel zastavit právě při vjezdu do areálu nemocnice, kde posádce pomohla ostraha, a poté i policie. Když byl pacient předáván na úrazové ambulanci, uvedl na dotaz ošetřujícího lékaře, jak se mu úraz stal, že byl napaden záchranářem,“ popisuje jeden z nedávných případů Lukáš Humpl ze Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Moravskoslezského kraje. A doplňuje, že počet fyzických napadení s pracovní neschopností se za rok pohybuje v rozmezí do dvou případů. „Pokud jde o slovní napadení, ta jsou násobně častější a během své práce se s ní setkává prakticky každá záchranář opakovaně,“ dodává.

Počet fyzických napadení zdravotnických záchranářů Moravskoslezského kraje

Zdroj: ZZS MSL kraje

Střelba na psychiatrii

Jeden z nejzávažnějších případů agrese ze strany pacienta se na Ostravsku stal v červnu roku 2014 v ostravské fakultní nemocnici. V čekárně na oddělení psychiatrie napadl pacient pracovníka ostrahy, kterého přivolal lékař kvůli jeho agresivnímu chování. „Při incidentu vzal podezřelý legálně drženou střelnou zbraň zaměstnance ostrahy,“ popsala poté krajská policejní mluvčí Gabriela Holčáková.  V čekárně následně padl výstřel. Naštěstí v ní nikdo jiný kromě střelce a ostrahy nebyl a vše se obešlo bez zranění. Pracovník ostrahy pak psychicky narušeného muže zpacifikoval a pistoli se mu podařilo získat zpět.

„Byl to jeden z nejzávažnějších případů agrese ze strany pacienta. Od té doby jsme naštěstí nic podobného nezaznamenali,“ vzpomíná mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Oborný. Zároveň ale připouští, že se slovními výpady vůči zaměstnancům nemocnice se setkávají poměrně často. „Největší problém je na urgentním příjmu,“  doplňuje.

Kurzy sebeobrany atd.

Nemocnice se snaží na narůstající agresivitu reagovat. Své zaměstnance proškolují a učí, jak s agresorem jednat, případně se mu bránit. Není proto výjimkou, že pro své zaměstnance pořádají kurzy asertivního vyjednávání, psychologie konfliktu nebo i sebeobrany. Před dvěma léty prošlo speciálním školením v komunikaci například přes třicet zdravotníků Vítkovické nemocnice v Ostravě a na osm desítek zdravotníků Nemocnice Přerov.

„Cílem tréninku bylo naučit personál efektivně komunikovat, předávat informace a odstraňovat bariéry v komunikaci. Účastníci semináře se také naučili, jak se domluvit s problémovými pacienty či jejich rodinnými příslušníky,“ vylíčila mluvčí Radka Miloševská s tím, že v praxi se zdravotníci setkávají s problémovými pacienty stále častěji a jde nejen o osoby s poruchou osobnosti, ale výjimkou nejsou ani lidé pod vlivem alkoholu či omamných látek.

„V paměti mám případ, kdy k nám byla k celkovému vyšetření odeslána praktickým lékařem pacientka, které jsme odebrali krev, natočili EKG a poučili ji, že na výsledky z laboratoře je třeba počkat, aby mohly být vyhodnoceny lékařem. Asi po půl hodině začala být pacientka nevrlá až agresivní a začala nám vyhrožovat, že má mnoho kontaktů mezi primáři, u kterých by určitě čekat nemusela. Naštěstí jsme věděli, jak se v této situaci zachovat a pacientku se podařilo zklidnit. Podobných zážitků máme na oddělení mnoho, a jak vidíte, nemusí se vždy jednat o jedince pod vlivem omamných látek,“ popsala jeden příklad z praxe staniční sestra ambulantní části interního oddělení Vítkovické nemocnice Jana Hrbáčková. Jak ale podotkla, také komunikace s příbuznými pacienta bývá mnohdy stejně náročná, jako práce s pacientem samotným.

Nejčastěji v úrazových ambulancích

V dovednostech, jak se agresorovi fyzicky ubránit, byl v minulosti proškolen personál Nemocnice Valašské Meziříčí. Účelem bylo naučit zdravotníky nejen, jak se útokům ze strany pacientů účinně bránit, ale i to, jak se jich předem vyvarovat. Až v devadesáti případech ze sta lze totiž útočníka takzvaně „ukecat“.

„Personál se učil základní chvaty sebeobrany, tedy obranu před kopy, údery či postoje na vykrytí úderu, ale i to, jak správně zareagovat v případě napadení nožem nebo střelnou zbraní,“ uvedla Radka Miloševská.

Jak už bylo řečeno výše, s agresí se zdravotníci setkávají nejčastěji v úrazových ambulancích. Například v Nemocnici Valašské Meziříčí sestřičky dodnes v této souvislosti vzpomínají na pacienta, který byl už při přijetí neklidný a velice vulgární. Když mu chtěly zajistit žílu k aplikaci léků, začal do nich kopat a poškrábal jim ruce. Sestry nakonec musely přivolat na pomoc další zdravotníky, bez kterých by se jen těžko ubránily.

„Agresivita pacientů nás mrzí, ale člověk si tyto případy nesmí příliš připouštět. Rozhodně je ani nesmí bagatelizovat a musí na ně být odborně připraven. Kdybychom svoji práci neměli rádi, tak bychom ji nemohli dělat,“ uzavírá hlavní sestra valašskomeziříčské nemocnice Jana Pelikánová.

-ova-

Tématu násilí ve zdravotnictví jsme se v ZD věnovali například v článcích:

Zvládat agresivní pacienty pomáhá vhodná komunikace. Se základy seznámí i krátké školení

Nejčastějším terčem násilí ve zdravotnictví jsou zdravotní sestry, potvrdila studie

Pohled na zdravotníky jako oběti násilí nejen v zaměstnání, ale i doma:

Jsou zdravotní sestry častěji obětí domácího násilí než ostatní ženy?