AstraZeneca: padající akcie a čekání na brexit

Akcie farmafirmy AstraZeneca spadly o 15 procent poté, co testy imunoterapeutického preparátu Imfinzi na rakovinu plic neprokázaly lepší výsledek než chemoterapie. Sílící nejistota zároveň vedla firmu k tomu, že s investicemi počká několik let, až budou jasné dopady brexitu. Foto: koláž ZD

Pascal Soriot, šéf AstraZeneky, s dalšími investicemi počká, až bude jasněji, co nastane po brexitu. Akcie farmaceutické skupiny oslabily poté, co nevyšly testy léku proti rakovině plic.

 

Vzhledem k tomu, že stále není vůbec jasné, jakou dohodu o vystoupení z Evropské unie si Velká Británie dojedná, bude AstraZeneca s dalšími investicemi na Ostrovech čekat. „Nejistota je vysoká, a tak počkáme a uvidíme,“ řekl Pascal Soriot listu Financial Times.

Přitom britsko-švédská farmaceutická skupina na příští rok plánuje pokračovat v investicích v Cambridge, kde sídlí. Kromě toho tam příští rok otevře velké biomedicínské vědecké centrum. Soriot potvrdil, že AstraZeneca je „Velké Británii plně oddaná“.

Současně však „nejistota, které musí farmaceutický průmysl v souvislosti s brexitem čelit, zpomaluje rozhodování o investicích a firmy s nimi často váhají.“ Plánovaných investic v Cambridge se to ale prý již netýká. „V tomto případě se na našem rozhodnutí nic nezmění,“ řekl Soriot.

Pohyb osob a zboží

Ono čekání souvisí s investicemi v několika příštích letech. Jde například o projekt továrny v Macclesfieldu v severní Anglii, kam AstraZeneka loni investovala 150 milionů liber (4,36 miliardy korun). „Další investice v Macclesfieldu zvažujeme, ale potřebujeme mít jasno a doufám, že to mít brzy budeme,“ dodal šéf AstraZeneky.

Soriot věří, že tři až pět let je přesně ten čas, který bude zapotřebí k tomu, aby se celý farmaceutický průmysl přizpůsobil novému prostředí poté, co Británie ze Evropské unie odejde. Ale jen tehdy, když se brexit „obejde bez chaosu“.

Podle Soriota je důležité, aby britská vláda po odchodu z Unie nebránila příchodu vědců, kteří by se podíleli na vývoji nových léků. „Bylo by to jako střelit se do vlastní nohy,“ myslí si šéf AstraZeneky. Volný pohyb osob je však jen zlomek problémů, kterým by farmaceutický průmysl mohl po brexitu čelit.

Daleko významnější je otázka regulace, registrace a certifikace léků jak ve Velké Británii, tak ve zbytku Evropské unie. „Vyjednat podmínky v této oblasti bude ještě nějaký čas trvat,“ myslí si Soriot s tím, že vzájemné uznávání certifikace léků bude muset být odsouhlaseno všemi stranami.

Klíčovou oblastí prý také bude volný pohyb zboží. Zdánlivě to nemusí být problém, protože vývoz a dovoz léků nepodléhá clům, nýbrž pouze účinné látky. „Pro AstraZeneku to však může znamenat vyšší náklady o dvacet milionů liber ročně,“ upozorňuje Pascal Soriot. Není to prý částka, která by AstraZeneku zlikvidovala, ale „rozhodně to není nic příjemného.“

Pád o patnáct procent

Nepříjemnosti AstraZenece jistě způsobily výsledky testů léků proti rakovině plic, od kterých se očekávalo, že by mohly nahradit chemoterapii u některých onkologických pacientů. Ukázalo se, že nezpůsobily v porovnání s chemoterapeutickými léky žádné zlepšení. Akcie AstraZeneky na to zareagovaly propadem o 15 procent a poklesem tržní hodnoty společnosti o 10 miliard liber (290 miliard korun).

Pascal Soriot, který na nový lék podle listu Financial Times velmi sázel, tvrdí, že je ještě příliš brzy na vynášení ukvapených soudů. „Přinejmenším do doby, než budou k dispozici komplexní data, což by mělo být během první poloviny příštího roku,“ řekl.

Jenže investoři to podle všeho vidí jinak a po zveřejnění prvních výsledků na nic nečekali a spustili na akciích AstraZeneky výprodej. Pro britsko-švédskou farmaceutickou skupinu byl patnáctiprocentní propad tržní hodnoty největší od roku 1993, kdy vstoupila na londýnskou burzu. Cena jedné akcie se dostala dokonce 12 liber pod úroveň, za kterou chtěl AstraZeneku před třemi lety koupit její americký konkurent Pfizer. Ten tehdy nabízel 55 liber za akcii.

Pascal Soriot usedl do čela AstraZeneky v roce 2012 s tím, že chce společnost revitalizovat, včetně vývoje nových léčiv. Do tohoto plánu spadal také imunoterapeutický lék Imfinzi, kvůli jehož selhání AstraZeneka nyní tolik na burze oslabila.

Spolu s ní se na neúspěchu Imfinzi svezl také její konkurent Bristol-Myers Squibb, který ztratil 6 procent. Vzhledem k tomu, že i on má v daném segmentu velké ambice, nezachránily jej před pádem ani solidní výsledky za druhý letošní kvartál, které se pohybovaly na úrovni očekávání trhu.

Petr Musil