3. lékařská fakulta UK bude mít od příštího roku nového děkana. Michala Anděla by měl v křesle začátkem února vystřídat známý český kardiolog Petr Widimský. Akademický senát 3. LF ho zvolil tuto středu z celkem dvou kandidátů, volbu by ale ještě měl jmenováním potvrdit rektor UK.
Během středeční volby vybíral akademický senát mezi profesorem Petrem Widimským a profesorkou Lucií Bankovskou Motlovou, která působí jako vedoucí oddělení lékařské psychologie Kliniky psychiatrie a klinické psychologie a zároveň je proděkankou 3. LF pro vnější vztahy, rozvoj akademické obce a sociální záležitosti. Celkem volilo 31 senátorů, profesor Widimský získal 26 hlasů, profesorka Bankovská pět hlasů.
Do křesla děkana by měl Petr Widimský usednout 1. února 2018, volební období mu pak skončí 31. ledna 2022. S 3. LF je přitom spjato jeho působení dlouhodobě. Na fakultě učí už od roku 1983, v roce 1996 se pak stal vedoucím lékařem nově vzniklého kardiocentra na Vinohradech a o pět let později také přednostou III. interní – kardiologické kliniky FN KV a 3. LF. Oba posty zastává doposud. Od roku 2010 navíc působí jako proděkan pro vědu a akademické postupy na 3. LF.
Petr Widimský byl spolu s profesorem Michalem Andělem kandidátem na post děkana 3. LF UK už pro období 2010 až 2014, tehdy ovšem neuspěl. Michal Anděl byl ve funkci dvě po sobě jdoucí období (a předtím také v letech 1997 až 2003), takže se již nyní přihlásit nemohl.
Důraz na praxi i didaktické schopnosti učitelů
A co profesor Widimský slibuje v rámci svých programových bodů? „Třetí lékařská fakulta se za posledních 20 let odlišila od ostatních fakult v řadě aspektů výuky i přístupu ke studentům. Stala se fakultou elitní, ale ne elitářskou. Vedle nezbytných teoretických znalostí jsou studenti exponováni praktické výuce s pacienty od prvního ročníku. Mým cílem je v tomto trendu pokračovat. Jsem si vědom, že pro absolventy je nedostatek praktických dovedností stále ještě velkým handicapem. K jeho odstranění je nutné začlenit do výuky prvky technických i netechnických dovedností. To je podmíněno zavedením moderních výukových metod, včetně využití simulační výuky, podpory výuky zážitkovou formou a udržení poměru student: lektor,“ uvádí Petr Widimský.
Při klinické výuce by proto chtěl klást důraz na výuku založenou na získávání kompetencí a trvale rozšiřovat počty spolupracujících zdravotnických zařízení v Praze a okolí. V plánu má také zlepšení podmínek pro samostudium, podporu studentské vědecké činnosti i mimostudijních aktivit či pokračování v mezinárodní spolupráci v rámci programu Erasmus i mimo něj. Zamýšlí přitom zachovat současné počty studentů (případné navýšení by muselo být doprovázeno investicemi do prostor i vybavení, o mzdových prostředcích nemluvě), k diskusi je pak poměr českých a anglicky hovořících studentů.
Petr Widimský by se ale chtěl soustředit i na učitele, u nichž plánuje rozvíjet didaktické schopnosti například v rámci budovaného pracoviště, kde by probíhaly kurzy prezentačních a didaktických dovedností určené zejména pro mladé a nové učitele fakulty. U nejvytíženějších pedagogů by také chtěl zvýšit ocenění a vedle toho podpořit mladé učitele.
„Nejvýznamnějším problémem fakulty (a nejen naší) je pokles zájmu mladých lékařů o práci v teoretických a preklinických oborech. Jedním z hlavních úkolů budoucího vedení fakulty proto bude maximální podpora teoretickým a preklinickým oborům. Pro získání špičkových odborníků do klíčových pozic v těchto oborech je nutno adekvátně nastavit motivační prvky,“ podtrhuje Widimský.
Lepší komunikace uvnitř fakulty a propagace navenek
V rámci struktury fakulty neplánuje Petr Widimský žádné radikální změny, chtěl by ale usilovat o prostorový rozvoj, pochopitelně ale ruku v ruce s navyšováním prostředků. Ty plánuje vedle institucionálního financování získávat také z grantů či spoluprací se soukromou sférou. Co se týče složení budoucího vedení fakulty, tedy kolegia děkana, má profesor Widimský v plánu zapojení mladších perspektivních akademických pracovníků a posílení osobní odpovědnosti včetně příslušných kompetencí pro jednotlivé proděkany.
Důraz pak klade také na zlepšení komunikace mezi pracovišti například tak, že by se některá jednání kolegia děkana měla otevřít všem přednostům klinik a ústavů, kteří by se jich mohli účastnit, nebo nejméně dvakrát ročně pořádat veřejná zasedání akademické obce s možností otevřené diskuze o aktuálních problémech. Prohloubit by se měla elektronická komunikace. Vedle zlepšení vnitřní komunikace chce ale Widimský také více propagovat fakultu navenek prostřednictvím médií či sociálních sítí tak, aby byli medializováni špičkoví pracovníci fakulty či vynikající studenti. Proto také zvažuje zřízení funkce tiskového mluvčí fakulty.
Petr Widimský se narodil v roce 1954 a v roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Má atestaci v oboru vnitřní lékařství a specializační atestaci z kardiologie. Po začátku tisíciletí působil Petr Widimský tři roky jako prorektor UK pro rozvoj, v roce 2003 získal post ve Vědecké radě UK a také 3. LF. Mezi lety 2006 až 2008 byl viceprezidentem Evropské kardiologické společnosti, v období 2011 až 2015 pak zastával post předsedy České kardiologické společnosti, nyní je jejím prvním místopředsedou. V roce 2011 získal ocenění Česká hlava, tedy nejvyšší české vyznamenání ve vědě, a to za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu.
Profesor Widimský je ženatý a má pět dětí. Jeho otec profesor Jiří Widimský a bratr profesor Jiří Widimský jsou taktéž kardiologové.
-mk-
