Malé biotechnologické firmy jako parťáci farmaceutických obrů

Velké farmaceutické firmy doslova žadoní o inovace, jenže už na to samy nestačí. Proto přicházejí za menšími, ale inovativnějšími společnostmi. Foto: Pixabay

Velké farmaceutické společnosti už několik let nevyvíjejí s takovou vervou jako kdysi. Proto stále častěji navazují spolupráci s biotechnologickými firmami, které jsou pružné, hbité a nebojí se riskovat.

 

Chránit si své know-how je racionální přístup. Přesně v tomto duchu se dosud chovaly i farmaceutičtí giganti, kteří si výzkum a vývoj ponechali takzvaně „in-house“. To znamená, že na něm s nikým nespolupracují a ani sebemenší část celého procesu nezadají externímu dodavateli. Jenže už nějakou dobu se ukazuje, že velkým hráčům v tomto směru poněkud dochází dech. Obzvláště když se musejí vypořádat se stále tvrdším konkurenčním prostředím i regulacemi, které vytvářejí tlak na umírněnou cenovou politiku.

Investice do výzkumu a vývoje tak pro tradiční farmaceutické molochy ztrácejí na atraktivitě, a tak už se outsourcingu (zadávání zakázek externím dodavatelům) v oblasti výzkumu tolik nebojí. Jen v minulém roce patřilo podle americké organizace BIO (reprezentující biotechnologické společnosti a zástupce akademického světa) více než sedmdesát procent kapacit pro klinické testy nově vzniklým nebo rozvíjejícím se, vesměs biotechnologickým, firmám.

Tato rozvíjející se spolupráce mezi farmaceutickými giganty a malými, ale pružnými hráči zvyšuje pravděpodobnost nějakého převratného objevu v medicíně. A zároveň to výrazně snižuje náklady, které s výzkumem a vývojem souvisejí. Následující tři společnosti stojí podle listu Financial Times za pozornost.

Kometa z Manchesteru

Společnost C4X vznikla už v roce 2007. Původně to však byl projekt Manchesterské univerzity, od níž se firma nakonec oddělila. Dodnes však s akademickou obcí spolupracuje. Daleko více ale těží z kooperace s farmaceutickými společnostmi, pro které provádí výzkum zejména v oblasti genetiky. „Velké farmaceutické firmy doslova žadoní o inovace, jenže už na to samy nestačí. Proto přicházejí za menšími, ale inovativnějšími společnostmi, jako jsme my,“ řekl listu Financial Times Clive Dix, výkonný ředitel C4X.

Největší kontrakt tato rychle se rozvíjející firma uzavřela se společností Indivor. Jeho objem dosáhl bezmála 300 milionů dolarů (6,9 miliardy korun), deset milionů dostala jako zálohu. C4X pro Indivor vyvíjí molekulu, která působí na receptory v mozku, jež jsou zodpovědné za bažení. Na konci má být přípravek, který bude schopen daleko efektivněji léčit závislosti.

Tržní hodnota firmy se dnes odhaduje na padesát milionů liber (asi 1,5 miliardy korun), přičemž na Londýnské burze od března posílila téměř o pětinu. „Většina našich programů se zaměřuje na řešení stavů, se kterými si možná většina lidí nedokáže poradit,“ řekl Dix. Šéf společnosti C4X je přesvědčen, že do pěti let by jeho firma mohla být největší biotechnologickou společností ve Velké Británii.

Databáze z Oxfordu

Sensyne Health je společnost, která vyvíjí a spravuje platformy pro zpracování a analýzu dat pacientů ve Spojeném království. Na jejich základě pak dokáže vyvíjet léky, které jsou takzvaně ušité na míru těm, kteří je potřebují. Společnost se sídlem ve vědeckém parku v Oxfordu je rovněž obchodovaná na Londýnské burze a její tržní kapitalizace přesahuje 260 milionů liber (7,8 miliardy korun). Spolupracuje zejména s Národní zdravotní službou (NHS) a nemocnicemi, které v ní mají určitý vlastnický podíl.

Jejím zakladatelem je Paul Drayson, podnikatel blízký Labour party. Podle něho jsou data o pacientech nesmírně důležitá, neboť výrazně zvyšují efektivitu výzkumu a vývoje ve farmaceutickém průmyslu. Na druhé straně vyvstává otázka, nakolik je možné je zpřístupnit širokému farmaceutickému trhu tak, aby nedošlo k porušení nejen zákonných, ale i morálních pravidel.

Americké buňky příští generace

Společnost MaxCyte má své hlavní sídlo v Gaithersburgu ve státě Maryland. Pro Vekou Británii zvolila základnu v biotechnologickém hubu v Alderley Edge, jen pár kilometrů jižně od Manchesteru. Její stěžejní výzkumná činnost se zaměřuje na medicínu nové generace, která cílí přímo na buňky pacientů. Zejména těch onkologických.

Doug Doerfler, výkonný ředitel společnosti, tvrdí, že vyvinuli unikátní technologii, která dokáže měnit lidské buňky a „vyrábět“ z nich účinné léky zacílené na konkrétní chorobu. Kromě toho společnost také prověřuje svůj potenciál pro léčbu pacientek s rakovinou vaječníků.

MaxCyte se chlubí spoluprací s více než padesátkou farmaceutických a biotechnologických firem, ale i akademickými institucemi. Její obrat přesáhl v polovině letošního roku sedm milionů dolarů (tedy asi 160 milionů korun), přičemž její hrubá marže dosahuje kolem devadesáti procent. Společnost za poslední dva roky na Londýnské burze posílila téměř o padesát procent a dosahuje tržní hodnoty necelých osmdesáti milionů liber (asi 2,4 miliardy korun).

Petr Musil