Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna včera přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody na 2,1 procenta, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a poslankyně ANO Andrea Brzobohatá po hlasování svůj postoj korigovali. Zatímco Kalousek oznámil, že ačkoli má v záznamu, že hlasoval pro, ve skutečnosti chtěl hlasovat proti. V případě Brzobohaté tomu bylo přesně naopak.
Zastánci proplácení prvních dnů nemoci pokazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.
Poslanec ODS Jan Bauer (ODS) připomněl nesouhlas zaměstnavatelů a Hospodářské komory. „Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti,“ uvedl. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) novela vytváří nový přístup velmi nespravedlivý k zaměstnavatelům. Naopak podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je zrušení karenční doby nutné a ve prospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů. Pirátka Olga Richterová označila předlohu ČSSD za vrácení rovnováhy z nulové kompenzace prvních dnů nemoci na 60 procent.
Předseda SPD Tomio Okamura, jehož poslanci se hlasování zdrželi, řekl, že hnutí zrušení karenční doby podporuje, první tři dny pracovní neschopnosti by ale měl proplácet stát. Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková nazvala Okamurovo vystoupení „bohapustým alibismem“.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
Údaje ČSSZ: Přebytek nemocenského pojištění se postupně snižuje
Přebytek na účtu nemocenského pojištění se v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí činil 0,36 miliardy korun. O pět let dřív byl skoro desetkrát vyšší, dosahoval 3,38 miliardy. Příjmy z odvodů se i přes vysokou zaměstnanost a růst výdělků zvedají pomaleji než výdaje na nemocenské dávky. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc a vyrovnávací příspěvek v mateřství. Loni k nim přibyla ještě otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnanci odvody neplatí. Zaměstnavatelé odvádějí 2,3 procenta. I živnostníci mohou dobrovolně z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění posílat do systému 2,3 procenta. Sněmovna dnes rozhodla o zrušení karenční doby a o proplácení náhrad nemocným v prvních třech dnech stonání. Lidé by měli od pololetí dostávat 60 procent základu příjmu. Odvody se mají podnikům snížit na 2,1 procenta, vybere se tak méně.
Systém nemocenské je léta v plusu. Nejvíc příjmy převýšily výdaje v roce 2012, a to o 5,6 miliardy. Od té doby se přebytek snižuje. V roce 2013 činil 4,98 miliardy korun a předloni 3,19 miliardy. Data za celý loňský rok ještě nejsou k dispozici. Příjmy v roce 2017 dosáhly 31,5 miliardy a výdaje 28,3 miliardy. V roce 2013 se na odvodech vybralo 25,1 miliardy korun a vydalo 20,1 miliardy.
Za první tři čtvrtletí roku 2013 se z nemocenského pojištění na nemocenskou, mateřskou či ošetřovné vyplatilo 15,3 miliardy Kč. O pět let později to bylo 25,3 miliardy. Do systému loni od ledna do září přiteklo 25,6 miliardy, v roce 2013 pak 18,7 miliardy korun. Za posledních pět let se tak příjem z odvodů za první tři čtvrtletí zvedl o zhruba sedm miliard korun, výdaje ale vzrostly téměř o deset miliard.
Za růstem příjmů systému je vysoká zaměstnanost i růst výdělků, z nichž se pak platí i vyšší odvody. Vyšší mzdy a platy jsou ale i za růstem výdajů. Vyplácejí se k nim i vyšší nemocenské dávky. Redukční hranice pro jejich výpočet se navíc každý rok zvedají, také přibyly nové dávky.
Karenční doba byla zavedena v roce 2008. Ústavní soud ji ale po pár měsících zrušil s tím, že pokud si lidé platí pojistné, měli by z něj i něco dostávat. Karence se pak znovu obnovila s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady v prvních dvou týdnech nemoci. Nemocenskou ze systému lidé dostávají až od patnáctého dne. Po zrušení karence by se odvody zaměstnavatelů měly snížit z 2,3 na 2,1 procenta.
Před změnami v roce 2008 přiteklo do nemocenského pojištění 46,7 miliardy korun, vyplatilo se 31,9 miliardy. Přebytek činil 14,8 miliardy. V následujícím roce za krize a po snížení odvodů se systém dostal do schodku, a to 2,7 miliardy. Dál se situace zlepšovala.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů se ke zrušení karenční doby zavázala v programovém prohlášení. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) představují tři dny stonání bez náhrad pro pracovníka s minimální mzdou ztrátu 898 korun a s průměrnou mzdou 2345 korun. Maláčová uvedla, že stát by neměl lidi za nemoc trestat. Po zrušení karence volají odbory, zaměstnavatelé jsou naopak proti. Obávají se růstu nemocnosti a zneužívání. Jejich názor sdílejí i někteří opoziční politici.
Příjmy, výdaje a zůstatek nemocenského pojištění ke konci září daných let v miliardách korun
| 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| Příjmy | 18,66 | 19,25 | 20,31 | 21,45 | 23,24 | 25,63 |
| Výdaje | 15,29 | 16,5 | 18,07 | 19,72 | 21,24 | 25,27 |
| Zůstatek | 3,38 | 2,75 | 2,24 | 1,73 | 2 | 0,36 |
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, přehled vybraných ekonomických ukazatelů
-čtk-
