MF a MZ jednají o financování péče a rušení či růstu platby státu

Ministryně financí Alena Schillerová přišla s nápadem, který je zatím syrový a vyvolává obavy. Opravdu zůstane většina občanů bez pojištění a stát se vzdá jakékoliv odpovědnosti? Zatím jenom otázky. Foto: MFČR

Vedení ministerstev zdravotnictví a financí mají rozdílné představy o budoucích zdrojích peněz pro zdravotnictví. Zatímco resort financí by platby státu za státní pojištěnce zhruba od roku 2021 případně zrušil a peníze získal od zaměstnanců a zaměstnavatelů, resort zdravotnictví by státní odvody každoročně zvyšoval. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a zástupců ministerstva financí zatím jasný návrh není a jde jen o „interní debaty“. Nápad zrušit státní platby kritizuje pravicová opozice i odbory.

 

„Je to o těchto dvou pohledech, jak situaci řešit. Náš návrh je odlišný, a to je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce,“ řekl ČTK Vojtěch. Případné budoucí změny komentovat nechtěl. „Zatím skutečně není nic konkrétního na stole,“ dodal ministr.

O plánu ministerstva financí, podle něhož by po zrušení superhrubé mzdy stát přestal platit zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané a zvedly by se zdravotní odvody zaměstnancům a zaměstnavatelům, informovala Česká televize. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tlačí v poslední době výrazněji na úspory v rozpočtu. Výdaje státu totiž rostou, ekonomika ale zpomaluje. Resort financí snížil odhad růstu pro letošek z 2,9 na 2,5 procenta.

Podle premiéra Babiše nápad na změnu financování zdravotnictví představuje „interní materiál“, o němž diskutuje ANO a vládní koalice a který není určen ke zveřejnění. „Je to v rámci našich slibů snižovat daně a je to v rovině úvah a nemá to žádné konkrétní obrysy. Debata je, jestli to bude stejný zdroj, nebo nějaký jiný zdroj (peněz pro zdravotnictví),“ řekl novinářům. Podle něj jsou platby státu ve srovnání s jinými zeměmi unikátní.

Ministerstvo financí je podle svého mluvčího Michala Žurovce připraveno spolupracovat na modelování dopadů jednotlivých variant financování, které by mohly přicházet v úvahu. „Lze předpokládat, že návrh bude předložen tak, aby účinnost nastala nejpozději v roce 2021. V tuto chvíli probíhají jednání na expertní úrovni,“ řekl ČTK Žurovec.

Z odvodů se hradí zhruba dvě třetiny výdajů na zdravotnictví. Platby státu za děti, důchodce, nezaměstnané či rodiče na rodičovské pak pokryjí necelou pětinu sumy. Zbývajících asi 14 procent částky putuje od domácností. Vojtěch podotkl, že do výdajů se promítne zavádění moderních terapií i stárnutí společnosti. „Bohužel náklady budou stoupat. Proto je lépe mít diverzifikaci zdrojů a složku státních pojištěnců, aby byla jistota do budoucna,“ míní ministr.

S přenesením zátěže ze státu na zaměstnance, zaměstnavatele a živnostníky nesouhlasí pravicová opozice. „Zvýšení daní o 75 až 80 miliard! To je ten ideový obrat ANO doprava a podpora živnostníkům a podnikání v praxi,“ uvedl na svém twitteru šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil nápad za scestný. „Státních pojištěnců je 60 procent. Když za ně stát přestane pojistné platit, logicky už to nebudou pojištěnci. Navíc není fér nutit čtyři miliony občanů, aby hradili zdravotní péči nejen sobě, ale šesti dalším milionům,“ řekl Kalousek.

Proti jsou i odbory. „Stát má jasné povinnosti. Ne, že je za něj bude plnit někdo jiný. Tohle by představovalo ohrožení. Buď je to úmyslný, nebo neúmyslný pokus o destabilizaci systému,“ řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Připomněl, že stát odvádí za děti či seniory méně, než je nejnižší stanovená částka zdravotního pojistného. Podle odborů je potřeba „dynamická valorizace“ státních plateb.

Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.

-čtk-