Jednání o úhradách péče pro rok 2020 jsou v plném proudu. Loni se poprvé dohoda podařila ve všech 14 segmentech. Jak to bude letos?

V lednu odstartovalo dohodovací řízení mezi plátci a poskytovateli péče, které potrvá do léta. Foto: Rytíři krále Artuše, shromáždění u kulatého stolu se zlatým grálem, obrázek pochází s francouzských biblio sbírek z 15. století, zdroj Wikipedia

Dne 23. ledna bylo zahájeno dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o hodnotách bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních pro rok 2020. Zdravotnický deník zajímalo, jak jsou představitelé jednotlivých segmentů s dosavadním prvním kolem řízení spokojeni a zda existuje něco, co nebylo rozjednáno podle jejich představ. Již dříve jsme přinesli rozhovor s náměstkem VZP pro zdravotní péči Davidem Šmehlíkem, kde bylo mj. popsán balík peněz, který se bude letos rozdělovat navíc, jaké se očekávají „mandatorní výdaje“ a s čím do jednání vstupují zdravotní pojišťovny.

 

Dohodovací řízení je institut pro stanovení hodnot bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů, podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Pravidla jednání a práva a povinnosti účastníků dohodovacího řízení stanoví Jednací řád dohodovacího řízení. Účastníky dohodovacího řízení jsou statutární nebo jimi zmocnění zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci profesních sdružení poskytovatelů, jako zástupců smluvních poskytovatelů zdravotních služeb v jednotlivých skupinách. Dohodovací řízení  svolává Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dohodovací řízení pro rok 2020 bylo zahájeno 23. 1. 2019 za předsednictví segmentu ambulantních specialistů. Dokumenty a informace jsou zveřejňovány na www.sasp.cz/dr-2020.

Zdravotnický deník poslal dotazy na průběh jednání představitelům všech 14 segmentů péče. A tady jsou odpovědi těch, co reagovali:

„Jednání se nyní odvíjí od základní úrovně navýšení 104 procent roku 2019. Jistě je to těžko srovnatelné s předloženými analýzami potřeb v tomto sektoru. S ohledem na význam služeb tohoto typu se ale bude situace muset řešit. Ekonomické analýzy pro celé zdravotnictví nejsou ovšem příznivé. Jde však o problém již v úrovni státní politiky ve zdravotnictví,“ uvedl předseda sekce následné a dlouhodobé lůžkové péče Asociace nemocnic ČR Václav Volejník.

Zástupci Asociace nemocnic ČR (ANČR) a Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) nedávno vyzvaly dopisem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a premiéra Andreje Babiše (ANO) k navýšení plateb na následnou péči zhruba o šest až sedm miliard korun na rok. Náklady na pacienta na lůžku následné péče jsou podle nemocnic o tisíc korun na den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. Podle ministerstva zdravotnictví je však výše úhrad daná dohodou asociací nemocnic s pojišťovnami a od roku 2013 vzrostly úhrady na následnou péči o téměř tři čtvrtiny.

„Stanovení výše úhrad následné lůžkové péče je předmětem právě zahájeného dohodovacího řízení na rok 2020 mezi zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, kde ministerstvo zastává roli moderátora těchto jednání,“ sdělila v této souvislosti před pár dny mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Podle loňské dohody by měla letos částka vydaná na následnou péči vrůst o 2,2 miliardy korun, což je meziročně asi o dvanáct procent. Ve srovnání s jinými obory je to podle ní víc.

Nabídka pojišťoven je zatím daleko od našich očekávání

„Zatím nechceme stav vyjednávání komentovat. Prezentovaná nabídka zdravotních pojišťoven je zatím daleko od našich očekávání, vývoje mezd, výběru pojistného, možností pojišťoven i valorizací předpokládaných a deklarovaných ministerstvem. Podobné vyjednávací strategie ale známe z loňského roku, proto věříme ve změnu postoje i moderaci ze strany Ministerstva zdravotnictví v dalších kolech. Za zmínku stojí jen potřeba pojišťoven zajistit pro jejich pojištěnce na letní měsíce větší kapacitu, což už ale není možné. Díky nerovnoměrné poptávce pojišťoven během roku, když tato v uvedené období graduje a je skoro dvojnásobná než jindy, jsou tzv. akreditovaná lůžka všech lázní plná. Zvýšit tuto kapacitu pro část roku nejde. Je spojená s potřebou nedostatkových a stále dražších zaměstnanců a tak je jediným řešením řídit časový průběh poptávky,“ napsal Zdravotnickému deníku za skupinu poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče a zdravotní péče v ozdravovnách Eduard Bláha a za Svaz léčebných lázní ČR Alice Müllerová.

„Dohodovací řízení probíhá standardně, stejně jako v minulých letech se budeme snažit s plátci dohodnout,“ reagoval krátce za skupinu poskytovatelů ambulantních gynekologických služeb Vladimír Dvořák.

„Po úvodním jednání přípravné fáze dohodovacího řízení je ještě velice předčasné se k čemukoliv vyjadřovat. Řečeno sportovní terminologií – sotva jsme vykolíkovali hřiště, hra teprve začíná. Je proto předčasné odhadovat její vývoj, zatím lze říci, že nedošlo k faulu, který by mohl být oceněn žlutou nebo červenou kartou,“ uvedl Michal Bábíček, koordinátor segmentu praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost.

„Zcela se ztotožňuji s vyjádřením dr. Bábíčka. Jakmile vám budeme moci sdělit více, rádi tak učiníme,“ připojil se předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Dohodovací řízení zatím standardně probíhá, ale je brzo na závěry,“ zmínil krátce za skupinu poskytovatelů ambulantních stomatologických služeb, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Vyjádření za segment lékárenské a klinicko-farmaceutické péče poslal také koordinátor Marek Hampel.

„Máme za sebou dvě kola jednání. Zatím jsme se neshodli na celkovém objemu financí, který by měl být zajištěn pro příští rok do našeho segmentu. Pro pacienty je důležité, že dostávají od tohoto roku v lékárnách ověřené léky, s čímž souvisí změna organizace práce v návaznosti na protipadělkovou směrnici, která má dopad na řádné fungování lékáren a je potřeba v zájmu ochrany zdraví pacientů zajistit také financování této služby,“ uvedl Hampel a doplnil: „Při zavádění nových výkonů v lékárnách je potřebné zajistit způsob jejich financování pro rok 2020 například u digitalizace listinných receptů či u dalších výkonů. Zatím jsme našli shodu v parametru zcela zrušit limitace počtu vykazovaných signálních kódů v lékárnách při výdeji léčiv na recept. Je to logické, protože v lékárnách nepředepisujeme elektronické recepty, ale poskytujeme výdej a s tím jsou spojené další služby. Nedořešena ale zůstává otázka bonifikace lékáren v odlehlých oblastech a úprava Taxy laborum. Další jednání však budou probíhat.“

Pojišťovny mají dobrou vůli, jednání jsou věcná…

„Zatím nemám, co bych uvedl. V tuto chvíli, zdá se, mají pojišťovny dobrou vůli vyhovět našim požadavkům. První opravdu konkrétní jednání jsme měli toto úterý, přičemž zatím šlo o výměnu dat a srovnání preferencí obou stran s vysvětlením některých pojmů. Problémem se ale zabývala Rada SAS na svém posledním jednání 4. dubna 2019. Její názor najdete v zápise, jenž vám přeposílám,“ uvedl za Sdružení ambulantních specialistů a skupinu poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb, vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve zdravotnictví (zejména klinických psychologů a klinických logopedů) a ortoptistů Zorjan Jojko.

V zápisu rada SAS mimo jiné tvrdí, že „by bylo správné rozvíjet v bonifikacích úhrad kritéria, která byla užita pro rok 2019“. „Zároveň považuje za správné, pokud budou tato pravidla nějak rozšiřována, aby to bylo o existenci objednacího systému, o podpoře tzv. otevřených ambulancí, tj. těch, které nejsou uzavřené se stálým složením pacientů a přijímají nové a o podpoře elektronické komunikace mezi AS a ZP,“ uvádí SAS kupříkladu v prvním bodě své zprávy.

Za skupinu poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a přepravy pacientů neodkladné péče a lékařská pohotovostní služby, vyjma stomatologické, odvětil Marek Slabý. „Za segment ZZS a PPNP probíhají jednání věčně a korektně a domnívám se, že bychom mohli po dalších dílčích jednáních dosáhnout i dohody,“ konstatoval.

Paušál chceme navýšit o 14 procent, pojišťovny nabízejí devět

Za skupinu poskytovatelů akutní lůžkové péče a dalších zdravotních služeb poskytovaných v nemocnicích jedná Jaroslava Kunová, výkonná předsedkyně Asociace nemocnice ČR (ANČR).

„Už proběhlo druhé pracovní setkání pojišťoven a poskytovatelů akutní a následné lůžkové péče, zatím se ale představy liší hlavně v objemu finančních prostředků. Struktura (našich požadavků) je přitom obdobná jako v minulosti, protože zatím DRG Restart není hotov, takže se způsob financování prozatím nemění. Máme ale zásadní rozpor v objemu finančních prostředků, které nemocnice požadují na základě výpočtů, jež se opírají o čísla, v nichž se zvedly náklady v nemocnicích, hlavně v oblasti mezd. Nejde ale jen o mzdy, jde i o jiné náklady jako je strava a úklid a další věci, jež mají vliv na ceny. Tento zásadní rozpor se nám nedaří prozatím nijak sbližovat,“ řekla Kunová Zdravotnickému deníku.

Výši požadavků však nesdělila. „Nejde to specifikovat, neboť úhradový systém se skládá z více složek. Ale v základním principu potřebujeme objem nebo paušál zdvihnout zhruba o 14 procent, zatímco pojišťovny nabízejí devět,“ dodala.

Pojišťovny budou zřejmě s poskytovateli jednat několik týdnů. Loni byla poslední dohoda uzavřená v polovině června a na zdravotní služby šlo cca 320 miliard korun, téměř o dvacet miliard více než v roce předchozím. Všem oblastem bylo slíbeno navýšení plateb o pět procent, přičemž zdravotní pojišťovny daly nabídky na hranici svých zdrojů. Jako poslední tehdy s podmínkami souhlasily lékárny, které původně nechtěly přistoupit na navýšení jen platby za recept. Nakonec se strany dohodly, že kromě 18,50 Kč místo 13 korun za recept bude také zřízen fond pro jedinečné lékárny, zvýší se marže na prostředky připravované v lékárně, ale naopak se marže sníží u nejdražších léků. Požadavky lékárníků podle pojišťoven přesáhly možnosti systému. Nad rámec základního navýšení byla dohodnuta s nemocnicemi i bonifikace za směnnost.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, měsíčně je to 1018 korun za asi 5,9 milionu lidí. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu. Více než polovina peněz jde na úhradu lůžkové nemocniční péče.

Olga Böhmová