První čtvrtletí letošního roku přineslo zatím ve farmaceutickém byznysu rozporuplné výsledky. Zatímco zisk amerického Johnson & Johnson se propadl, švýcarská Roche vystartovala do letošního roku jako raketa.
Největší světový producent léků proti rakovině, švýcarská skupina Roche, vykázala v prvním letošním čtvrtletí meziroční růst tržeb o osm procent. Ovšem vývoj v rámci jednotlivých divizí a zejména pak na jednotlivých kontinentech byl značně nerovnoměrný. Farmaceutická divize pak oproti loňsku přidala v peněžní hodnotě prodejů celou desetinu.
Roche nejvíce roste v Číně
Ve Spojených státech se Roche podařilo tržby zvýšit dokonce o čtrnáct procent, ačkoli farmaceutické firmy zde již několik posledních let čelí tlaku na to, aby nezvyšovaly ceny léků. Nebo je alespoň zvyšovaly co nejnižším tempem. „Od července loňského roku jsme v USA ceny neměnili,“ řekl agentuře Reuters Bill Anderson, výkonný ředitel farmaceutické divize společnosti Roche. „V celosvětovém měřítku byl náš růst tržeb tažen ze tří čtvrtin zvýšeným objemem prodaných léků a jen z jedné čtvrtiny zvýšením jejich cen,“ dodal.
Hlavními tahouny byli Ocrevus (lék proti roztroušené skleróze), Perjeta a Tecentriq (proti rakovině) a nový lék proti hemofilii Hemlibra. Naproti tomu došlo k očekávanému poklesu prodejů Herceptinu a MabTery/Rituxanu, jež především na evropském trhu čelí novým konkurenčním generickým výrobkům. Právě Evropa je jediným kontinentem, kde Roche zaznamenala pokles tržeb, a to o šest procent.
Nejlépe se naopak švýcarské skupině dařilo v Číně, kde její prodeje vzrostly o sedmnáct procent. V Japonsku pak tržby přidaly meziročně sedm procent. Nejvíce se na tomto růstu podepsaly léky, které byly na trh uvedeny nově. „Jsem velmi potěšen, že nové produkty stojí za převážnou většinou růstu našich tržeb,“ řekl agentuře Reuters Severin Schwan, výkonný ředitel Roche.
Na základě slibného prvního letošního kvartálu upravila skupina Roche i celoroční výhled tržeb pro rok 2019. Zde předpokládá jejich meziroční zvýšení přibližně o pět procent. Pokud by se předpověď splnila, utržila by Roche letos bezmála šedesát miliard švýcarských franků, což v přepočtu činí asi 1,35 bilionu korun. Jde o sumu, která přibližně odpovídá výdajům českého státního rozpočtu na jeden rok.
Johnson & Johnson dusí žaloby
Naproti tomu americká farmaceutická společnost Johnson & Johnson vykázala za první letošní kvartál meziroční pokles zisku o čtrnáct procent. Tržby se nicméně o dvě procenta zvýšily a přesáhly hranici dvaceti miliard dolarů (asi 454 miliardy korun). Byly to zjevně právě tržby, na co krátce po zveřejnění výsledků zareagovaly akcie Johnson & Johnson, které rovněž posílily o dvě procenta.
Na čtvrtletním hospodářském výsledku se podle analytiků podepsala skutečnost, že Johnson & Johnson čelí asi 13 tisícům žalob, jež souvisejí s údajnou nebezpečností dětského pudru. S tím totiž souvisejí náklady na vedení sporů, které podle portálu Businessinsider dosáhly jen za první letošní kvartál 423 milionů dolarů (9,6 miliardy korun).
Zda firma nějak upraví svůj celoroční výhled, je zatím předmětem spekulací. Analytici vesměs vycházejí z toho, jak na výsledky prvního čtvrtletí společnost reagovala loni. „Vzhledem k tomu, že loni Johnson & Johnson čekal s úpravou výhledu až na druhé čtvrtletí, dá se očekávat, že letos to případně nebude jinak,“ uvedl David Lewis, analytik bankovní a poradenské společnosti Morgan Stanley.
Investoři jsou ve vztahu k Johnson & Johnson momentálně nejednotní. Nemalá část se k akciím této firmy staví koupěchtivě, jiná nemalá část pak neutrálně nebo je naladěna k prodeji. Z průzkumu agentury Bloomberg mezi významnými burzovními hráči vyplynulo, že jedenáct z nich doporučilo akcie J&J kupovat, deset zaujalo neutrální stanovisko a jeden doporučil prodej.
Novartis v problémech s klinickými testy
Zajímavé bude sledovat oznámení výsledků jiné švýcarské farmaceutické skupiny, a to Novartisu. Podle výsledkového kalendáře, který má společnost uveřejněna na svém webu, by se tak mělo stát ve středu 24. dubna. Novartis totiž od začátku dubna zaznamenal na burze poměrně strmý pád, když se tržní hodnota jeho akcií propadla o více než dvacet procent. Nejvíce pak společnost ztratila v posledních dvou týdnech.
Novartis totiž momentálně ve Spojených státech čelí problémům, které souvisejí s klinickými testy nového léku proti spinální muskulární atrofii (SMA). Švýcarská farmaceutická skupina podala žádost americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o schválení léku Zolgensma, který spadá do okruhu léků takzvané genové terapie.
Žádost byla podána na základě klinických testů prováděných na patnácti dětských pacientech, kterým byl podáván výše zmíněný lék. Jenže Novartis minulý týden na konferenci pořádané Asociací muskulární dystrofie v Orlandu prezentoval částečné výsledky klinických testů na 22 dětských pacientech, kteří onemocněli SMA prvního typu, tedy nejvážnější formy této vrozené choroby. Také jim byl podáván lék Zolgensma.
Ukázalo se, že se dětem zlepšily motorické schopnosti včetně například toho, že se byly schopny samy posadit. Jedno dítě ovšem během experimentu zemřelo na respirační selhání, které ovšem podle vyšetřovatelů s genovou terapií nesouviselo. Dýchací potíže jsou navíc nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí u pacientů s SMA.
Podle agentury Reuters ale vyšlo najevo, že to nebyl jediný případ úmrtí během klinických testů léku Zolgensma. Nedávno se totiž stal podobný případ v Evropě, kde zemřelo šestiměsíční dítě. „Předběžná zjištění indikují, že k tomu došlo v důsledku infekce, která zasáhla dýchací systém. Následovaly neurologické komplikace, které jsou pro pacienty s SMA prvního typu symptomatické. Vyšetřovatelé vyslovili domněnku, že by to s léčbou mohlo souviset,“ uvedl v pátek pro agenturu Reuters Eric Althoff, mluvčí společnosti Novartis s tím, že jakmile budou známy nové poznatky, Novartis je zveřejní.
Švýcarská farmaceutická skupina odhaduje, že bez jejího léku by padesát procent dětí s SMA prvního typu nepřežilo nebo by potřebovalo permanentní dýchací podporu nejméně do věku 10,5 měsíce. Jak nové okolnosti ovlivní rozhodování amerického FDA, by mělo být známo během několika týdnů.
Petr Musil
