Ministr ve stanu: Každé nové znaménko je rizikem. I krátká návštěva odborníka může zachránit život

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch si nechal přímo od přednosty Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenberga vyšetřit podezřelá znaménka na kůži v rámci akce Stan proti melanomu. Foto: Olga Böhmová

Zhoubný melanom, který je sedmým nejčastějším nádorem v Česku a podlehne mu téměř pět set lidí ročně, se nevyplácí podceňovat. Moc dobře to ví i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jenž si v pondělí nechal vyšetřit kožní znaménka ve Stanu proti melanomu. Ten po dva dny stál na Václavském náměstí v Praze, příští týden se stěhuje do Brna a Ostravy. Už jsem se nechal vyšetřit poněkolikáté a tak vím, že nemám žádný akutní problém. Každý z nás ale v minulosti nějaký čas na sluníčku strávil, takže je důležité chodit na pravidelnou prevenci,“ připomněl Vojtěch. Za posledních třicet let totiž výskyt onemocnění v ČR stoupl až čtyřikrát. Nejvíce jich přibývá ve skupině mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let, které snadno podléhají trendu snědé kůže.

 

Loni si diagnózu zhoubný melanom vyslechlo v Česku 2700 lidí, 110 z nich se poprvé dostavilo k lékaři až v pokročilém stadiu s metastázami. I když je křivka incidence strmější, úmrtnost zhruba od devadesátých let stagnuje. I tak ale u nás na melanom umírá kolem pěti set lidí ročně. Průměrný věk pacientů při stanovení diagnózy je 56 let a běžně se tento nádor vyskytuje dokonce i u lidí od dvacátého roku věku. Melanom je přitom nejagresivnější kožní nádor, protože metastázuje do kůže, lymfatických uzlin i do vnitřních orgánů jako je mozek, střeva, či plíce.

Přesná příčina vzniku nemoci není známa, podobně jako u většiny zhoubných nádorových onemocnění. Za nejčastější rizikové faktory je ale obecně považováno nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření, světlý typ kůže a větší počet tzv. mateřských znamének.

Na konci roku 2018 Světová zdravotnická organizace (WHO) sbírala údaje o výskytu nových případů melanomu a úmrtnosti na něj ve 33 zemích světa (včetně Austrálie) za posledních třicet let a zjistila, že zatímco úmrtí na melanom u žen se i přes nárůst nových případů daří stabilizovat, u mužů prakticky ve všech zemích mortalita stoupá. Jedinou zemí, které se podařilo úmrtí na melanom u mužů snížit, byla Česká republika.

Každých deset let se zhruba zdvojnásobí počet nových případů

„Počty nových případů melanomu v Evropě stále vzrůstají. Není to jenom ve střední Evropě, ale všude tam, kde je světlá populace. Třeba naemigrované obyvatelstvo v Austrálii velmi významně trpí maligním melanomem a dokonce jsou oblasti, kde se maligní melanom vyskytuje asi čtyřikrát více, než v ČR. Podobně je na tom i Florida, Kalifornie, tam je také riziko vzniku kožní rakoviny výrazně vyšší. Čili počty nových případů maligního melanomu v Evropě stále stoupají. Každých deset let se zhruba zdvojnásobí počet nových případů – začínali jsme v 70. letech kolem tří pacientů na sto tisíc obyvatel a dnes jsme asi na čtyřiadvaceti, což je obrovský nárůst a křivka se zatím nijak neláme, stále stoupá. Dobrá zpráva ale je, že se u nás podařilo jako jediné zemi v Evropě – kromě nás i ve Spojených státech, v Izraeli a Austrálii – úmrtnost na maligní melanom snížit. A tato křivka stále klesá. Je to dáno zřejmě důslednou prevencí, jinými slovy, že pacienti chodí na vyšetření včas,“ uvedl pro Zdravotnický deník letos v únoru přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Svůj podíl na tom má nyní již třináct let trvající akce Stan proti melanomu, která nabízí preventivní vyšetření zdarma a navíc zvyšuje povědomí o problematice.

Lidé si mohou nechat vyšetřit podezřelá znaménka ve Stanech proti melanomu. Od pondělí do úterý stojí nad Václavském náměstí v Praze, příští týden se odstěhuje do Brna a Ostravy. Foto: Olga Böhmová

„Když jsme seděli v ordinaci a vyšetřili jsme při velké akci, jíž se zúčastnilo 180 dermatologických ordinací, šest set lidí, tak nyní jich vyšetříme tisíc denně a to ještě na jednom místě. A děláme to čtyři dny, čili máme v průměru čtyři tisíce vyšetřených,“ přiznal Arenberger.

Není to jen hnědá skvrna…

„Populace má zafixováno, že melanom je hnědá skvrna, která se vytváří na kůži nově nebo přeměnou mateřského znaménka. Takových útvarů je sice více než polovina, ale zbytek tvoří nádory ve tvaru uzlíku, a u některých může převládat jiná barva než hnědá,“ řekl dále Arenberger. Může to být podle něj růžová, modrá, šedá, černá anebo kombinace všech uvedených barev. Často jsou proto nádory zaměňovány za bradavici, modřinu či hemangiom, tedy nádorek z cév. „Proto máme letos motto padesát odstínů melanomu,“ připomněl. I růžový malý pupínek na světlé kůži může podle něj znamenat, že se jedná o melanom, což je právě na tom tak záludné.

Slunění se kumuluje a problém s kůží jako je melanom může přijít až za několik let, varuje Petr Arenberger. Foto: Olga Böhmová

„To, co děláme nyní na slunci, to se nám objeví tak zhruba za dvacet let. Takže kdybychom se i nyní přestali slunit, stejně se nám nádor může za hodně dlouho objevit,“ varoval s tím, že včasné rozpoznání melanomu je pro prognózu pacienta zcela klíčové. Důležité je, aby na preventivní prohlídky chodili muži po padesátém roce věku. „Přitom je dobře, že tato nejrizikovější skupina umírá již méně, tedy snižuje se nám riziko úmrtí u mužů nad padesát let věku, což je důsledek preventivních prohlídek. Našich výsledků si všimli i v zahraničí,“ řekl.

Diagnostika se provádí na základě klinického vyšetření zkušeným dermatologem, zpřesní se použitím ručního nebo digitálního dermatoskopu. Právě vyšetření dermatoskopem podstoupil ve stanu i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Už jsem se nechal vyšetřit poněkolikáté a tak vím, že nemám žádný akutní problém. Každý z nás ale v minulosti nějaký čas na sluníčku strávil, takže je důležité chodit na pravidelnou prevenci, protože každé nové znaménko může být rizikem. Slunění se totiž kumuluje a problém s kůží jako je melanom může přijít až za několik let, takže je v tomto směru Stan pro melanomu ideálním způsobem, jak se nechat vyšetřit během pár minut. Bez nějaké nadsázky – i krátká návštěva může někdy zachránit život,“ řekl Vojtěch Zdravotnickému deníku a zdůraznil, že také proto ministerstvo zdravotnictví zaštítilo tuto preventivní akci.

U mužů trup, u ženy nohy…

U mužů se podle odborníků nejčastěji nádory kůže nacházejí na trupu, protože si v létě častěji svlékají košili, a u žen na nohou, což je důsledek nošení krátkých sukní a šortek. Jak už bylo výše uvedeno, nejrizikovější jsou lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Podezřelá znaménka mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo je vystouplý nad povrch kůže.

„Každé nově vzniklé kožní znaménko po pětatřicátém roce věku by měl vidět kožní lékař-dermatolog,“ zdůraznila Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Pravděpodobnost vzniku nádoru podle ní zvyšuje opakované spálení kůže, protože účinek UV záření se v těle kumuluje. Prevencí je vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu, což je hodinu před polednem a ještě čtyři hodiny poté. Lidé by neměli zapomínat si nekryté části těla mazat krémem s ochranným faktorem proti UV záření, zejména ve vysokých horách či u moře, kdy je třeba používat vyšší ochranný faktor. „Používat opalovací krém je potřeba už od dubna do října. Pro děti s ochranným faktorem 30, u dospělých 20, ale záleží na pokožce jakou máme a na místě, kam se chystáme jet,“ dodala Arenbergerová.

Podle odborníků by si lidé navíc měli hlídat i tzv. UV index, tedy sledovat „ozónové zpravodajství“, které by mělo veřejnost informovat o snižování ozónu ve vyšších vrstvách atmosféry, neboť dostatečná síla ozónové vrstvy nás chrání proti nejagresivnějšímu ultrafialovému záření. „Když je ozónu málo, tak zároveň s tím narůstá incidence maligního melanomu,“ vysvětlil Arenberger.

Nemoc a uzdravování promítl do obrazů

Letošní preventivní akce doprovází i výstava obrazů Martina Huba, který je pacientem s pokročilým melanomem a současně předním českým kaskadérem. Jeho jméno je spojeno s filmy Titanic, Gladiátor, Zachraňte vojína Ryana a Trója. Jednoho dne se mu na noze udělal vřed, on to podcenil a následně musel na tři operace a na chemoterapii. Melanom totiž metastázoval. „Zprvu jsem to podceňoval. Vše mi došlo až teprve ve chvíli, když jsem měl první operaci, jenže ani to nestačilo a ´řezali mne dál´,“ přiznal Hub, kterému při vyrovnávání se s chorobou pomáhalo malování. Své „zdravoobrazy“ nyní nejen vystavuje, ale i prodává v aukci, výtěžek z prodeje plyne na výzkum této zákeřné nemoci. (O obrazech Martina Huba jsme psali zde).

Výstava „zdravoobrazy“ je otevřena od začátku tohoto týdne v Poštovní minigalerii na Praze 3 (na poště Praha 33) a to až do 23. května každý pracovní den mezi 8:00 až 18:00 hodinou.

Biologická léčba zachraňuje, ale je extrémně drahá

Léčba lidí, kteří melanomem onemocněli, není nijak levná. Ročně stojí podle odhadů kolem 400 milionů korun, protože nemocní často potřebují nákladnou biologickou léčbu. U VZP, která pojišťuje asi šedesát procent Čechů, se loni léčilo s melanomem přes 16 tisíc lidí, náklady s tím spojené pojišťovna vyčíslila na 311 milionů korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala 68 milionů korun, oproti roku 2015, což je dvojnásobek. S melanomem se u ní léčilo asi 500 pacientů. „Náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137 tisíc korun za rok,“ uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

„Máme moderní léčbu i pro ty pacienty, kterým bychom ještě před pěti lety nabídli ubytování v hospici na posledních několik měsíců života. Dnes jsou tady s námi dalších pět nebo i sedm let,“ připomněl v této souvislosti Arenberger. Léčba jednoho pacienta biologickou léčbou stojí podle něj asi milion dvě stě tisíc korun ročně. „VZP loni vydala na léčení 307 lidí s metastazujícím melanomem (biologickou léčbou) přes 205 miliónů korun,“ zdůraznil.

Akce Stan proti melanomu probíhají pod záštitou České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, Masarykovým onkologickým ústavem a Fakultní nemocnicí Ostrava.

Tradičním partnerem Stanu proti melanomu je i Česká pošta, která přišla s mimořádným tiskem na známce. Generální ředitel České pošty Roman Knap řekl, že právě pošťáci bývají hodně na slunci a jsou tak v rizikové skupině.

Nejde jen o melanom, ale i o spinaliom a bazaliom

„V minulosti se při preventivních akcích nechalo vyšetřit až pět tisíc pošťáků. Je známo, že pošťáci běhají venku, v létě, kdy jsou přetatřicetistupňová vedra, je zátěž pro ně dokonce velmi extrémní, takže jsou v rizikové skupině. Proto pro ně má smysl se nechat vyšetřit,“ dodal Knap.

Maligní melanom je nádor z pigmentových buněk, tzv. melanocytů. Může se vyskytnout na kůži kdekoliv na těle, nejčastěji jsou to plochy, které jsou nárazově opalovány. Kromě kůže se ale může vytvořit i na kterékoliv sliznici a ve tkáních oka. Jedná se o značně nebezpečný typ nádoru, který je schopen poměrně časně metastázovat. Pokud se odhalí v časném stádiu, je pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní.

„Rakovina kůže (kožní karcinom), tedy nejenom melanom, ale i spinaliom a bazaliom může postihnout každého z nás. Někdy v životě ji dostane každý třetí člověk, což je obrovské číslo,“ varoval nakonec profesor Arenberger a přidal i přehled těch, kteří by měli přijít do stanu na vyšetření:

– změna barvy nebo velikosti znaménka

– černá, neodrůstající skvrna pod nehtem

– vřídek, který se nehojí déle než tři měsíce

– nově vzniklé pigmentové znaménko po 35. roku věku

– větší množství pigmentových znamének (> 50)

První den Stan proti melanomu navštívilo 1162 osob. Lékaři týmu Dermatovenerologické kliniky zachytili 9 melanomů, 28 bazaliomů a 5 spinaliomů.

Olga Böhmová