Ta nemoc je tak nenápadná, že vás víc zasáhne spíš rýma, přiznal známý kaskadér o melanomu

V ČR se podařilo důslednými preventivními akcemi jako jediné zemi v Evropě snížit úmrtnost na maligní melanom, zdůraznil při představení Zdravoobrazů kaskadéra Martina Huba (vlevo) profesor Petr Arenberger. Foto: ZD

Nepřišel včas a tak mu málem hrozila smrt. Martin Hub je pacient s pokročilým melanomem a současně přední český kaskadér. Jeho jméno je spojeno s filmy Titanic, Gladiátor, Zachraňte vojína Ryana a Trója. Jednoho dne se mu na noze udělal vřed, on to podcenil a následně musel na tři operace a na chemoterapii. Melanom totiž metastázoval. „Zprvu jsem to podceňoval. Vše mi došlo až teprve ve chvíli, když jsem měl první operaci, jenže ani to nestačilo a ´řezali mne dál´,“ přiznal Hub, kterému při vyrovnávání se s chorobou pomáhalo malování. Své obrazy nyní prodává v aukci a výtěžek věnuje na výzkum této zákeřné nemoci. „Počty nových případů melanomu v Evropě stále vzrůstají, ale v jediné České republice úmrtnost na maligní melanom klesá. Je to dáno zřejmě důslednou prevencí,“ připomněl profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady a 3. LF UK.

 

Maligní melanom je nádor z pigmentových buněk, tzv. melanocytů. Může se vyskytnout na kůži kdekoliv na těle, nejčastěji jsou to plochy, které jsou nárazově opalovány. Kromě kůže se ale může vytvořit i na kterékoliv sliznici a ve tkáních oka. Jedná se o značně nebezpečný typ nádoru, který je schopen poměrně časně metastázovat. Pokud se odhalí v časném stádiu, je pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní.

Přesná příčina vzniku maligního melanomu není známa, podobně jako u většiny zhoubných nádorových onemocnění. Za nejčastější rizikové faktory je ale obecně považováno nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření, světlý typ kůže a větší počet tzv. mateřských znamének.

Mezi rizikové pacienty patří především lidé se světlou kůží a sklonem k tvorbě pih nebo ti, kteří se v dětství a dospívání opakovaně spálili na slunci. Do ohrožené skupiny patří také lidé s mnohočetnými běžnými nebo dysplastickými névy a samozřejmě pacienti, kteří již melanomem jednou onemocněli.

„Slunce je jediná příčina maligního melanomu, kterou umíme sami ovlivnit. Všechno ostatní máme buď dáno dědičně, nebo s tím prostě nic nemůžeme dělat. Protože pokud má někdo světlý fototyp, zdědil jej a tady si těžko může vybrat – proto tady není prevence úplně optimální. Váhu má také to, když někdo v dětství moc chodil na sluníčko a tím se mu vytvořilo hodně mateřských znamének, která jsou v rizicích při vzniku maligního melanomu mnohem významnější. Těch faktorů je celá řada, ale ultrafialové záření je jediné, které můžeme ovlivnit sami,“ řekl pro Zdravotnický deník profesor Petr Arenberger se zdůrazněním, že ultrafialové záření také ovlivňuje stárnutí kůže.

Kromě slunce ale na kůži působí negativně i to, když někdo pracuje na rizikovém pracovišti.

„Některé chemické látky jakou jsou třeba dehty u asfaltérů zvyšují citlivost vůči ultrafialovému záření a mohou působit i samostatně kancerogenně, čili vytvářet rakovinové změny – většinou se to ale netýká maligního melanomu, pokud to není spojeno s ultrafialovým zářením, ale jde spíš o nemelanomové kožní nádory. Některé z nich jsou bezpečnější, ale některé mohou být i podobně rizikové jako maligní melanom,“ vysvětlil.

Operace je při zjištění kožního nádoru indikována vždy, pokud je pacient schopen ji podstoupit. Chirurgická léčba kožních nádorů přináší nejlepší šanci na trvalé vyléčení a má i nejlepší výsledky kosmetické. Spočívá v tzv. radikálním odstranění nádoru (vyříznutí s bezpečnostním lemem zdravé tkáně), v případě nutnosti přichází na řadu i odstranění postižených uzlin a uzavření vzniklého defektu. Většina menších nádorů je operována v místním znecitlivění, buď za hospitalizace, nebo i ambulantně. U větších nádorů je výkon prováděn v celkové anestezii, vždy za hospitalizace. Dalšími možnostmi, v závislosti na rozsahu nádoru, jsou laserová terapie a kryoterapie.

Pomáhá biologická léčba i imunoterapie

Po odstranění nádoru jsou pacienti dlouhodobě sledováni a dle stavu je eventuálně měněna či doplňována léčba. Pokud již melanom tvoří vzdálená ložiska, tzn. jedná se o metastatické onemocnění, je vždy indikována chemoterapie, případně u vhodných pacientů může být nově zvolena biologická léčba nebo imunoterapie.

„Pokrok v léčbě je obrovský, takže i pacientům, kteří přicházejí pozdě a už mají třeba nejen vyšší stadium rizika dalšího šíření maligního melanomu, nebo dokonce mají již založené metastázy, tak i těm jsme dnes schopni nabídnout dlouhodobé přežívání. Moderní léčba posunula šanci na přežití u těch nejtěžších případů z půl roku po stanovení diagnózy na řádově léta. Zatím nemáme delší zkušenosti, takže nevíme jak dlouho tento benefit bude trvat, ale přinejmenším se zvýšil osminásobně,“ zdůraznil v této souvislosti Arenberger.

Za posledních třicet let výskyt onemocnění v ČR stoupl čtyřikrát. Loni si diagnózu vyslechlo 2500 lidí v Česku, 90 z nich se dostavilo až v pokročilém stadiu s metastázami. I když je ale křivka incidence strmější, úmrtnost zhruba od devadesátých let stagnuje. Ročně tak u nás na melanom umírá kolem pěti set lidí. Průměrný věk pacientů při stanovení diagnózy je 56 let a běžně se tento nádor vyskytuje dokonce i u lidí od dvacátého roku věku. Melanom je přitom nejagresivnější kožní nádor, protože metastázuje do kůže, lymfatických uzlin i do vnitřních orgánů jako je mozek, střeva, či plíce.

Stále stoupá počet nových případů

„Počty nových případů melanomu v Evropě stále vzrůstají. Není to jenom ve střední Evropě, ale všude tam, kde je světlá populace. Třeba naemigrované obyvatelstvo v Austrálii velmi významně trpí maligním melanomem a dokonce jsou oblasti, kde se maligní melanom vyskytuje asi čtyřikrát více, než v ČR. Podobně je na tom i Florida, Kalifornie, tam je také riziko vzniku kožní rakoviny výrazně vyšší. Čili počty nových případů maligního melanomu v Evropě stále stoupají. Každých deset let se zhruba zdvojnásobí počet nových případů – začínali jsme v 70. letech kolem tří pacientů na sto tisíc obyvatel a dnes jsme asi na čtyřiadvaceti, což je obrovský nárůst a křivka se zatím nijak neláme, stále stoupá. Dobrá zpráva je, že se u nás podařilo jako jediné zemi v Evropě – kromě nás i ve Spojených státech, v Izraeli a Austrálii – úmrtnost na maligní melanom snížit. A ta křivka stále klesá. Je to dáno zřejmě důslednou prevencí, jinými slovy, že pacienti chodí na vyšetření včas,“ uvedl Arenberger.

Ve stanu si posvítí až na čtyři tisíce lidí

Svůj podíl na tom má nyní již 13 let trvající akce Stan proti melanomu, která nabízí preventivní vyšetření zdarma a navíc zvyšuje povědomí o problematice.

„Když jsme seděli v ordinaci a vyšetřili jsme při velké akci, jíž se zúčastnilo 180 dermatologických ordinací, šest set lidí, tak nyní jich vyšetříme tisíc denně a to ještě na jednom místě. A děláme to čtyři dny, čili máme v průměru čtyři tisíce vyšetřených,“ přiznal Arenberger. Přesto podle něj existují pacienti, kteří i když zjistí, že mají problém, tak pak na další vyšetření do ordinace nepřijdou.

„Maligní melanom je onemocnění, na něž se umírá, takže v tomto případě výjimečně neplatí, že se na kůži neumírá. Stále je to zhruba 400 či 500 pacientů ročně, kteří buď bohužel přichází pozdě, anebo mají takový typ agresivity nádoru, že to vede ke smrti,“ dodal Arenberger.

Melanom může mít různé podoby. Může se šířit buď po povrchu kůže, nebo i mírně do výšky. Pokud se začne tvořit na původní zdravé kůži, projevuje se nejprve jako barevná skvrna, která se pomalu zvětšuje. V případě vytvoření na základě mateřského znaménka se projevuje změnou jeho barvy, tvaru nebo velikosti. Může se také objevit krvácení znaménka a jeho svědění. Když se takovéto příznaky vyskytnou, odborníci doporučují ihned vyhledat dermatologa a nechat si mateřské znaménko zkontrolovat pomocí jednoduchého bezbolestného vyšetření.

Zalepoval jsem to, abych se vůbec vešel do kostýmu

U kaskadéra a herce Martina Huba měla choroba obzvláště silný průběh. „Já jsem v podstatě roky nemarodil a dvacet let jsem nevěděl, kde mám obvodní lékařku…Ta nemoc je tak nenápadná, že vás víc spíše zasáhne rýma. Udělal se mi vřed na těle a já myslel, že je to nějaký opar a ono to rostlo, rostlo, až to prasklo. To už bylo velký, ale i to jsem podcenil a natáčel jsem dále a nohu jsem si zalepoval, abych se vůbec vešel do kostýmu. Fakt tomu člověk nepřikládá význam. I když mi lékař řekl, že mám rakovinu kůže, tak i tak jsem tomu nedával důraz, podceňoval jsem to. Vše mi došlo až teprve ve chvíli, když jsem měl první operaci, kde mi to vyřízli. Po dalším vyšetření mi už vyřízli kus stehna, jenže ani to nestačilo a ´řezali mne dál´. Najednou jsem si uvědomil, že to bude vážné. Nakonec mi odstranili přes deset uzlin a nyní jsem před dalším vyšetřením a uvidíme, jak výsledky dopadnou,“ říká Hub, jenž má za sebou takové filmy jako je Titanic, Troja, ale podle jeho slov byl pro něj jedničkou film Zachraňte vojína Ryana, kde se setkal s režisérem Spielbergem, čehož si velmi váží.

Martin Hub ukazuje profesorovi Petrovi Arenbergerovi své nejnovější výsledky vyšetření. Zatím prý vypadají nadějně. Foto: ZD

S nemocí se psychicky vyrovnával malováním. „Pustil jsem si k tomu hudbu a moje myšlenky na nemoc se tím vlastně otupily. Rád čtu, ale v té době jsem nemohl. Nedokázal jsem se na to soustředit, ale u obrazů to bylo jiné. Tam jsem nic nepřijímal, tam jsem ze sebe něco vydával,“ říká. Těsně po chemoterapii namaloval obraz, jež nazval příznačně ´chemoterapie´. Červená zkrvavená tvář na černém pozadí působí jako z hororu. „Tím jsem se ´toho´ zbavil,“ přiznává.

Ulehčení, volnost a příslib světla – to zřejmě cítil Martin Hub, když maloval tento obraz. Foto: ZD

Obraz „uvolnění“ s klavírem namaloval až poté, co měl – podle svých slov – to nejhorší za sebou. Teď obrazy, které během své nemoci ztvárnil, prodává v aukci a výtěžek z toho chce věnován na podporu nemocných s maligním melanomem.

Olga Böhmová