Ve Sněmovně vzniká další návrh zákona o eutanazii

Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka je volání po eutanázii "převlečeným" voláním po lepší paliativní péči. Foto: Torange

Ve Sněmovně vzniká další návrh zákona o eutanazii. Na včerejší konferenci České lékařské komory (ČLK) na toto téma to řekli poslanci hnutí ANO Milan Brázdil a Věra Procházková. Asi 55 procent českých lékařů a 70 procent sester podle průzkumu, který byl na konferenci prezentován, s eutanazií souhlasí. V ČR se nyní eutanazie trestá jako vražda. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná, první ji legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko.

 

„Chceme pravidla pro lékaře i pro pacienty. Bude tam omezení pro starší 18 let, duševně zdravé a další. Pracujeme na tom už tři čtvrtě roku,“ řekla Procházková. Podle Brázdila je takový zákon potřeba, aby se lékaři nemuseli bát. Z evropských zemí je eutanazie legální ještě v Belgii, ve Švýcarsku může lékař pacientovi připravit smrtelnou dávku léku, vzít si ho ale musí pacient sám.

Poslední podobný návrh vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, odmítla v roce 2016. Předloha počítala s tím, že by možnost měli mít lidé jen v beznadějném stavu, žádost by posuzovala komise. Sněmovna podobnou úpravu zamítla už v roce 2008.

Podle průzkumu ČLK, který dnes prezentoval vedoucí oddělení vzdělávání ČLK Radek Ptáček, s eutanazií souhlasí asi 55 procent lékařů. Průzkumu se zúčastnilo přes 9000 lékařů, více než tisícovka sester a byl porovnán s reprezentativním vzorkem většinové společnosti. „Lékaři jsou v otázce eutanazie proti sestrám i většinové společnosti nejvíce zdrženliví,“ dodal Ptáček.

Psychiatr Radkin Honzák upozornil na to, že eutanazie nese rizika psychického poškození lékaře a rozhodně by to neměla být jeho povinnost. „Můj názor je, aby to řešila jiná instituce než medicína,“ dodal. Oddělení případné možnosti eutanazie od lékařského stavu podporovali i další řečníci. „Eutanazie je problém celé společnosti, nikoliv lékařů a pacientů,“ uvedl k tomu emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Pavel Pafko. Rozdíl mezi pasivní eutanazií a paliativní léčbou je podle něj jen v úmyslu. „Pokud pacienta léčíte opakovaně stoupajícími dávkami opiátů. Pak nevíte, jestli pacient zemře na to onemocnění nebo na předávkování,“ dodal.

Katolický kněz a přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha na konferenci prezentoval data z Nizozemska, kde v roce 2016 činily případy eutanazie či asistované sebevraždy čtyři procenta všech úmrtí. Upozornil na to, že od roku 2002 případů každoročně přibývalo a žádosti se posuzují čím dál benevolentněji a byly rozšířeny už i o mentálně nemocné.

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka někteří lékaři nechtěli o eutanazii ani diskutovat. „Obraceli se na mě kolegové – a nebyli to jednotlivci – s tím, že by toto téma ČLK neměla otevírat, protože tím dáváme eutanazii jistou legitimitu,“ řekl. Podle něj je volání po eutanázii „převlečeným“ voláním po lepší paliativní péči. Tou se označuje péče o umírající a jejich rodiny, ať už v nemocnicích, hospicech či domácím prostředí, na které se kromě lékaře podílejí například sociální pracovníci a psychologové.

-čtk-