Ve znečištěných oblastech jsou duševní choroby častější, ukázala studie. Příčina ale zůstává nejasná

Lidé, kteří do svých deseti let vyrůstali ve znečištěných oblastech, mají podle nové studie vyšší riziko některých duševních poruch. Foto: koláž ZD

Není žádnou novinkou, že duševních poruch v poslední době přibývá. Odborníci si tak pochopitelně kladou otázku, co za nárůstem stojí. A vzhledem k tomu, že dalším doprovodným jevem moderní doby je také znečištěné ovzduší, zaměřili se američtí a dánští vědci na to, zda spolu duševní onemocnění a špinavé životní prostředí nemohou souviset. Studie publikovaná nyní v časopise PLOS Biology spojitost skutečně potvrdila – lidé, kteří do deseti let vyrůstali ve znečištěných oblastech, podle ní mají vyšší riziko deprese či bipolární poruchy. Na druhou stranu je třeba podtrhnout, že se vůbec nemusí jednat o příčinnou souvislost, tedy že by špinavé prostředí tyto psychické problémy přímo způsobilo. Jak totiž upozorňuje analýza britské Národní zdravotní služby (NHS), studie nezohlednila některé faktory, jako je například užívání drog nebo rodinná anamnéza. Abychom tedy problematice lépe porozuměli, bude třeba další výzkum.

 

Lidé z Dánska, kteří vyrostli ve více znečištěných oblastech, mají podle nového výzkumu větší pravděpodobnost rozvoje deprese, bipolární poruchy, schizofrenie či poruchy osobnosti, zatímco Američané žijící do deseti let věku v nepříliš čistém životném prostředí trpí častěji bipolární poruchou či depresí. Poukázala na to studie provedená výzkumníky z Chicagské univerzity, dánské Aarhus Univerzity a švédského Karolinksa Institutu.

„Sledovali jsme silnou pozitivní vazbu mezi vystavením znečištěnému prostředí a nárůstem prevalence psychiatrických poruch. Tato silná vazba ale nezbytně neznamená příčinnou souvislost a je proto třeba další výzkum,“ shrnují autoři studie.

Výzkum se skládal ze dvou částí: jedna využila americká data Environmental Protection Agency, zatímco druhá údaje z Dánských národních registrů léčby a znečištění. Tyto velké databáze obsahují údaje o životním prostředí, jako je znečištění vzduchu, a také o léčbě duševních onemocnění. Vědci přitom chtěli zjistit, zda je znečištěné ovzduší spojeno s vyšším rizikem mentálních chorob.

Co se týče americké části studie, ta zahrnovala data o znečištění vzduchu a vody, kvalitě půdy a zástavbě včetně hustoty dopravy v 3142 amerických oblastech, a to z let 2000 až 2005. Lokality přitom byly rozděleny do sedmi skupin podle stupně znečištění. Dle databáze zdravotního pojištění, obsahující údaje 151 milionů lidí, pak vědci vyhledali v každé oblasti pacienty s diagnózou duševního onemocnění, a to v rozmezí let 2003 a 2013. Podle toho byl odhadnut podíl lidí v každé oblasti, kteří trpí bipolární poruchou, schizofrenií, poruchou osobnosti, depresí, epilepsií a Parkinsonovou chorobou. Výzkumníci také využili data o počasí, aby získali představu o tom, kolik času lidé mohou trávit venku, a dále o etnickém složení obyvatel každé oblasti, jejich průměrném příjmu, hustotě zalidnění, podílu chudých či velikosti městských populací. Poté analyzovali, zda byl každý z těchto faktorů nějak spojen s tím, zda v dané oblasti žije větší či menší podíl lidí trpících zkoumanými diagnózami.

Dánská část studie využila denní data zahrnující atmosférickou koncentraci 14 látek způsobujících znečištění vzduchu. Poté se výzkumníci zaměřili na obyvatele narozené v Dánsku mezi lety 1979 a 2002, kteří v zemi strávili dalších deset let. Tato skupina 1,4 milionu lidí měla dostupná data od narození do roku 2016. Vedle toho vědci odhadli průměrní množství znečištění, kterému byl každý z obyvatel během deseti let vystaven, a populaci rozdělili na sedm skupin podle toho, jak velkému množství znečištění byli lidé vystaveni. Poté se zaměřili na to, jestli obyvatelé vystavení do svých deseti let většímu znečištění měli diagnostikované duševní onemocnění. Data byla dostupná ohledně diagnózy deprese, bipolární poruchy, poruchy osobnosti a schizofrenie.

U obou částí studie pak výzkumníci provedli statistickou analýzu a dvě sady dat se pokusili dát dohromady. Americká data proto omezili tak, aby odpovídala těm dánským, a do dánské analýzy přidali některé socioekonomické údaje, aby zjistili, zda se to nějak podepíše na výsledcích.

Výsledky u jednotlivých chorob nejsou jednoznačné

A jaké byly výsledky? V amerických oblastech s vysokým znečištěním vzduchu trpělo bipolární poruchou o 27 procent obyvatel více než v oblastech s nižší hladinou znečištění. Co se pak týče depresí, ty postihovaly obyvatele znečištěnějších oblastí o šest procent častěji. U schizofrenie a poruchy osobnosti se spojení se znečištěním v Americe najít nepodařilo. Zároveň se ukázalo spojení některých duševních poruch s dalšími faktory, jako je etnicita, hustota obyvatelstva, znečištění půdy a život ve městě.

Dánská data pak ukázala, že výskyt čtyř studovaných poruch byl ve znečištěnějších oblastech vyšší: u lidí vyrůstajících v nejznečištěnějších oblastech byla o 148 procent vyšší pravděpodobnost schizofrenie, u poruchy osobnosti šlo o 162 procent, u deprese o 50 procent a u bipolární poruchy o 24 procent. Je ale nutno zdůraznit, že data nezohledňují sociální a ekonomické faktory, které mohou ovlivnit riziko diagnózy duševního onemocnění. Tyto faktory jsou zohledněny pouze v grafech, kde se zdá, že nárůst rizika u bipolární poruchy není statisticky signifikantní.

Celkově je na místě připomenout, že šlo o observační studii, která dokáže najít zajímavá spojení mezi rizikovými faktory typu špinavé prostředí a zdravotním stavem, nemůže ale prokázat, že jedno způsobuje druhé. To platí u americko-dánského výzkumu dvojnásob, protože vědci museli vyvozovat údaje ohledně vystavení jednotlivých osob vlivům životního prostředí z toho, v jaké lokalitě nebo na jaké adrese daný člověk bydlel.

Americká data o nejchudších lidech bez pojištění scházejí

Prokázání souvislosti tak v tomto případě nemusí znamenat, že znečištění vzduchu bylo přímou příčinou duševních onemocnění, ale mohly za nimi stát jiné faktory. Lidé z více znečištěných oblastí, velmi často městských, mívají nižší příjmy, více traumatizujících životních zkušeností, odlišné návyky v užívání drog a horší přístup k oblastem se zelení. Všechny tyto faktory přitom mohou zvyšovat riziko duševních problémů, ale studie některé z nich nezohlednila.

„Tato studie je zajímavá pro výzkumníky, kteří chtějí zjistit více o možných příčinách duševních poruch, a pro ty, kdo chtějí porozumět zdravotním dopadům znečištěného vzduchu. Přesto je ale studie pouze průzkumná a analýza nám zatím mnoho neříká. Určitě nevíme, zda může znečištěný vzduch přímo způsobit depresi, bipolární poruchu či jiné takové onemocnění. Hlavní limitací studie je, že spoléhá jen na hrubá data o tom, kde lidé žijí a nakolik je daná oblast znečištěná. Není ale jasné, jakému množství znečistění přesně byla osoba vystavena. Nebyly také zohledněny dopady mnoha dalších faktorů, které mohou zvýšit riziko duševních problémů, jako je rodinná anamnéza duševních problémů, přítomnost traumatizujících životních zážitků a užívání drog, jako je marihuana,“ uvádějí autoři analýzy NHS.

Výzkumníci se sice pokusili zohlednit některé socioekonomické faktory, výsledky ale nejsou prezentovány tak, aby to bylo zřetelné. Americká data vycházejí z databáze zdravotního pojištění, takže nezahrnují obyvatele bez pojištění, tedy ty nejchudší a s větším rizikem duševního onemocnění. Zároveň není zřejmé, zda bylo znečištění vzduchu měřeno předtím, než daná osoba duševní onemocnění vyvinula.

„Vědci spekulují, že znečištění může způsobit duševní problémy prostřednictvím zánětu a poškození mozku. Zatím je ale tato myšlenka založena jen na experimentálních laboratorních testech na zvířatech, takže nevíme, zda se vztahuje i na lidi ve skutečném světě. Znečištění vzduchu je silně spojeno s rizikem jiných chorob, zvláště onemocněními dýchacího traktu. Není tedy pochyb o tom, že snížit znečištění ovzduší je důležitým cílem, zatím ale nevíme, zda jde o hlavní faktor ve věci duševního zdraví,“ dodávají autoři analýzy NHS.

-mk-