Češi pijí rizikově, ale často o tom neví

Maximálně jedno (žena) nebo dvě (muži) velká piva nebo sklenky vína s pauzou každý třetí den. Ilustrační foto: Národní linka pro odvykání

Více než 1,5 milionů lidí v ČR pije alkohol rizikovým způsobem. Zároveň mají Češi tendenci to bagatelizovat a neuvědomují si všechny možné důsledky nadměrného pití. Ukázaly to výsledky exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Národní linka pro odvykání. Více než polovina dotázaných také zná někoho, kdo má problém s alkoholem.

Naprostá většina obyvatel ČR nepovažuje dva až tři alkoholické nápoje denně za problematické. Pro necelou polovinu Čechů je pak normální pít více jak tři nápoje denně. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 1800 lidmi, který včera představila Národní linka pro odvykání (800 350 000). Maximální denní příjem lihu, který by měl člověka poškodit minimálně, je přitom podle adiktologů daleko nižší – zhruba jeden nápoj denně pro ženy a dva pro muže (viz obrázek). Ovšem s tím, že dva dny v týdnu by člověk neměl alkohol pít vůbec.

Problematická pětina

Česká republika se řadí mezi země s vysokou spotřebou alkoholu (celkem jde o 11,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok, psali jsme o tom například zde). Ta sice v posledních letech mírně klesá, ale k žádným podstatným změnám nedochází. Češi nejraději pijí pivo (téměř polovina spotřeby), lihovinám se připisuje podíl 25 až 29% v závislosti na metodice odhadu a zdrojích dat, zbytek tvoří víno. Téměř 70% spotřebovaného alkoholu pak vypije pouhá pětina populace.

Co je „bezpečná“ dávka alkoholu? Zdroj: Národní linka pro odvykání

„Společensky žádoucího snížení spotřeby alkoholu a tudíž i snížení zdravotních a sociálních dopadů lze dosáhnout pouze dlouhodobou strategií kombinující regulační a preventivní opatření,“ uvedl Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Tato opatření by se podle něj měla zacílit především na onu problematickou pětinu.

Alkohol může ovlivnit i vznik rakoviny prsu

Většina lidí si podle průzkumu uvědomuje, že nadměrné pití může způsobovat zdravotní problémy. Téměř všichni si nadměrnou konzumaci spojili s cirhózou jater, onemocnění ledvin demencí nebo kornatěním cév a kolem dvou třetin Čechů už také ví, že alkohol může stejně tak přispět k neplodnosti či rakovině tlustého střeva a žaludku. Pouze jedna třetina dotázaných ale uvedla, že nadměrné pití může ovlivnit i vznik rakoviny prsu u žen, což je přitom lékaři potvrzený jev. „Pití alkoholu nás decimuje podobně jako kouření cigaret, přitom lidé rizika pití značně podceňují. I proto jsme služby Národní linky pro odvykání již před rokem rozšířili o tuto druhou nejčastější závislost,“ řekl prezident České koalice proti tabáku Lukáš Kohoutek.

Lidé v průzkumu také často uváděli, že ve svém blízkém nebo širším okolí znají někoho, kdo má problémy s alkoholem (58%), zároveň zhruba 15% dotázaných netušilo, na koho se obrátit. „To je poměrně vysoké číslo, přitom Česko nabízí širokou síť služeb, kam se mohou lidé obrátit. Od praktických lékařů, adiktologických ambulancí, přes protialkoholní léčebny až po Národní linku pro odvykání,“ uvedl Kohoutek.

Národní linka pomáhá

Národní linka pro odvykání, která původně vznikla na pomoc kuřákům, nabízí anonymní a bezplatné konzultace v oblasti alkoholu (a také patologického hráčství a drog) od loňského roku. Linka funguje jak pro lidi, kteří si uvědomují svůj problém s alkoholem a neví, kam se obrátit, tak pro ty, kteří mají ve svém okolí někoho, kdo má problém s pitím alkoholu, a chtějí mu pomoci. Zavolat ale mohou i lidé, kteří chtějí zjistit, zda jejich pití nepřekračuje bezpečnou hranici a neohrožuje tak jejich zdraví.

„V letošním roce již proběhlo celkem 504 rozhovorů na téma alkohol a do dlouhodobé péče jsme získali 206 nových klientů,“ popsala adiktoložka Kristýna Fišerová, vedoucí konzultantů Národní linky pro odvykání. V průměru se ozve 23 nových klientů měsíčně. „Do půl roku od prvního kontaktu přestalo alkohol užívat téměř 40% klientů,“ pochlubila se Fišerová.

Ministerstvo zdravotnictví v současné době připravuje legislativní úpravu omezující reklamu na alkoholické nápoje, které by nadále neměla zobrazovat živou bytost či používat nebo napodobovat hlas veřejně známých osob a postav z pořadů zaměřených na děti. Podle Lukáše Kohoutka je prakticky jisté, že omezením reklamy dojde ke snížení spotřeby u dětí. „Ale není to jedno opatření, je nutné také silně vymáhat to, aby se děti a mladí lidé pod 18 let k alkoholu skutečně nedostali,“ dodal na závěr.

V Poslanecké sněmovně je aktuálně projednáván také daňový balíček, jehož součástí je i vyšší zdanění tvrdého alkoholu.

Helena Sedláčková