Pacient, jehož případ byl publikován v BMJ Open Gastroenterology, se dostal do problémů s policií poté, co mu byla při řízení naměřena 0,2 procenta alkoholu v krvi - ačkoliv nic alkoholického nepil. Foto: koláž ZD

Syndrom vlastního pivovaru: vzácná choroba, která dokáže opít bez kapky alkoholu. Stačí jí pizza či limonáda

Když se řekne bizarní choroba, možná některé napadne hypertrichóza nebo sloní nemoc. Svým způsobem neméně zarážející je ale i tzv. syndrom vlastního pivovaru, kdy si tělo vlivem patogenních bakterií nebo kvasinek začne vytvářet vlastní alkohol, takže je pacient opilý, aniž by si skutečně přihnul. Jeden takový případ byl letos v srpnu publikován v časopise BMJ Open Gastroenterology, podle odborníků jde ale o chorobu, která je pravděpodobně poddiagnostikovaná.

 

O tom, jak je u nás rozšířeno rizikové pití a co s sebou nese za následky, jsme ve Zdravotnickém deníku jen v poslední době psali několikrát. To ovšem není případ muže, o němž nedávno informovali lékaři z Richmond University Medical Center v New Yorku. Dlouhou dobu mu přitom nikdo nevěřil, když tvrdil, že nepije alkohol. Často vrávoral, padal, choval se agresivně a byl dokonce zatčen kvůli podezření na řízení v opilosti. Jeho rodina, lékaři i policie se proto domnívali, že je tajný piják, ačkoliv sám muž přísahal, že nevypil ani kapku.

Skutečná příčina by asi nenapadla nikoho: mužovo tělo produkovalo vlastní alkohol, kdykoliv snědl jídlo bohaté na karbohydráty. Tzv. syndrom vlastního pivovaru se u něj rozvinul v roce 2011 poté, co tři týdny užíval antibiotika na komplikovanou zlomeninu palce. Od té doby si dnes 46letý muž, který předtím nikdy neužíval žádné léky ani neměl zdravotní potíže, začal stěžovat na ztráty paměti, duševní změny a deprese, které trvaly dalších šest let.

„Vůbec nebyl schopen fungovat, a to hlavně po jídle,“ popisuje podle serveru Today spoluautor studie Fahad Malik. Nakonec muže zatkla policie poté, co mu při řízení naměřila 0,2 procenta (!) alkoholu v krvi – tedy množství, při kterém většina lidí skončí v bezvědomí.

Pacient se nejdříve léčil u praktika a pak u psychiatra, který mu nasadil antidepresiva a léky proti úzkosti. Věci ale začaly měnit směr poté, co mužova teta slyšela o podobném případu v Ohiu. Koupila proto alkohol tester pro pravidelné sledování hladiny alkoholu a přesvědčila muže, aby podstoupil laboratorní testy. Nález pivních kvasinek ve stolici nakonec poukázal na to, že muž trpí syndromem vlastního pivovaru. Aby se diagnóza potvrdila, požádali lékaři pacienta o konzumaci jídla bohatého na karbohydráty, načež sledovali hladinu alkoholu v krvi. Ta se skutečně po osmi hodinách zvýšila.

Jak se opít rohlíkem

Syndrom vlastního pivovaru vzniká narušením fungováním střevní mikroflóry, v tomto konkrétním případě vlivem antibiotik, což způsobí nekontrolovaný růst některých kvasinek či bakterií. „Podle toho, co víme, nebylo dosud spuštění syndromu vlastního pivovaru prostřednictvím antibiotik zaznamenáno,“ poznamenávají autoři studie. Ať tak či tak, když pak pacient zkonzumuje jídlo bohaté na karbohydráty, jako je pizza, těstoviny, chléb nebo limonáda, začnou tyto organizmy měnit cukr na etanol. Nahodilý a nevysvětlitelný výskyt opilosti pak pochopitelně bezprostředně ovlivňuje pacientův pracovní a osobní život, o možných problémech se zákonem nemluvě.

Naštěstí nejde o stav neléčitelný – i když někdy může být terapie nesnadná. Když muž dostal krátký cyklus antimykotické léčby a začal dodržovat přísnou dietu, ulevilo se mu – jenže jen na krátko. Problémy se pak naplno vrátily a hladina alkoholu v krvi se mu prudce měnila. Pacient nakonec vyhledal pomoc v newyorském Richmond University Medical Center. Opět dostal antimykotickou léčbu, která na několik týdnů zabrala. „Jenže jsme nevěděli, že když byl na terapii, jedl pizzu a pil limonádu, což vedlo k závažnému relapsu,“ uvádějí autoři studie.

Nakonec však testy ukázaly, že růst kvasinek ustal. Pacient začal užívat probiotika, aby byly podpořeny pozitivně působící střevní mikroorganizmy, čímž se povedlo uvést střevní mikroflóru do normálu. Symptomy nakonec ustaly a dnes, více než rok po ukončení léčby, může jíst muž běžnou stravu.

I když je výše popsaný případ svým způsobem jedinečný – i díky doposud nezaznamenanému mechanizmu spuštění patologického procesu působením antibiotik – pacientů se syndromem vlastního pivovaru je v reálu zřejmě mnohem více. „Syndrom vlastního pivovaru je častější u pacientů s komorbiditami jako diabetes, obezita či Crohnova choroba, ale mohou se vyskytnout i u jinak zdravých jedinců. Syndrom vlastního pivovaru je ale diagnostikován zřídka a je zřejmě poddiagnostikovaný,“ konstatuje článek věnovaný chorobě v databázi National Center for Biotechnology Information. Ti také poukazují na to, že nemoc byla odhalena u mužů i žen, a to jak dospělých, tak dětí, v celé řadě zemí.

-mk-