Nad používáním glyfosátu v Evropě se stahují mračna. A nejde jen o zdraví

Zakáže za tři roky glyfosát i Evropská unie? Foto: pixabay.com

Evropská komise se chystá zahájit nový proces hodnocení širokospektrálního herbicidu glyfosátu. Ten ukončí v roce 2022 rozhodnutím o tom, zda prodlouží povolení k jeho užívání či nikoli. V roce 2017 tuto licenci obnovila s tím, že glyfosát nemá prokazatelné dopady na lidské zdraví. Diskuse se znovu otevírá, nicméně nyní se zdá, že strach z karcinogenního působení glyfosátu odsune do pozadí obava o zachování biodiverzity životního prostředí. Výrobce Roundupu společnost Bayer se brání, zemědělci jsou v hodnocení opatrní, protože glyfosát nemá zatím rovnocennou alternativu. Řada států však již nyní jeho používání omezuje, některé ho přímo zakázaly.

V prosinci začne Evropská komise znovu vyhodnocovat, jaký dopad na člověka a životní prostředí má glyfosát, jeden z  nejznámějších širokospektrálních herbicidů používaný k hubení plevele, který je součástí například známého přípravku Roundup.  Licenci k jeho používání v Evropské unii obnovila Evropská komise v listopadu 2017, a to i přes značnou diskusi o jeho možném karcinogenním působení a nesouhlas některých států jako Francie, Rakousko, Belgie nebo Itálie.

V současné chvíli se však zdá, že v novém procesu hodnocení bude spíše než lidské zdraví hrát větší roli životní prostředí, jak aktuálně uvedl pro server politico.eu ředitel Evropské chemické agentury (ECHA) Bjorn Hansen. Podle něj by se glyfosát měl zakázat ze zcela jiných důvodů než ze strachu, že způsobuje rakovinu. „Je totiž nebezpečný z pohledu životního prostředí. Vše záleží na tom, jaký argument použijete,“ uvedl Hansen.

Pravděpodobně karcinogenní

V Evropské unii se užívání glyfosátu povoluje od roku 2002. V roce 2015 však způsobila poprask studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci (WHO), která glyfosát zařadila na seznam látek, jež „pravděpodobně“ způsobují rakovinu. To vyvolalo značný ohlas u veřejnosti a nesouhlas mezi výrobci i zemědělci, protože slovo „pravděpodobně“ lze vykládat i tak, že nelze přímo vyloučit jiné látky nebo podmínky, které rakovinu způsobují. S tímto pohledem souhlasí i Hansen: „Pokud se na tu studii podíváte v kontextu toho, jak v Evropě i ve světě vnímáme limity pro to, co je a není karcinogenní, tak údaje obsažené ve studii tyto limity nepřesahují.“

V návaznosti na WHO vydaly své studie odborné agentury Evropské unie – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2015 a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v roce 2017. Obě se shodly na tom, že dosavadní vědecké důkazy nestačí na to, aby byl glyfosát označen jako karcinogenní látka. Jak již bylo zmíněno, glyfosát byl nakonec povolen, a to do roku 2022. Rozhodnutí tehdy vyvolalo značný nesouhlas u veřejnosti a vedlo dokonce ke vzniku evropské občanské iniciativy s názvem Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy, která napadala průběh a výsledky vědeckého posuzování rizik. Ještě během roku 2017 ji podpořilo více než milión evropských občanů.

Na druhou stranu existují americké studie, podle nichž může látka skutečně ublížit. V současné době se tak desítky tisíc zemědělců v USA dožadují v soudním sporu miliónových odškodnění od společnosti Bayer, výrobce Roundupu, za to, že jim tento přípravek způsobil rakovinu.

Ke slovu přicházejí žáby a včely

I když téma lidského zdraví v diskusi o povolení glyfosátu nakonec převážilo, stejně důležitou otázkou je i jeho působení na životní prostředí. Podle zprávy ECHA je glyfosát látka, která je s dlouhodobými následky toxická pro vodní organismy. Jeho toxicita vůči okolí však může být ještě mnohem větší. Podle Jeroena van der Sluijse z univerzity v norském Bergenu, který připravoval odborné stanovisko pro europoslance při přípravě jejich zprávy k povolovacímu řízení k pesticidům z prosince loňského roku, zabíjí glyfosát kromě plevele i jiné rostliny a jejich likvidace na rozsáhlých zemědělských plochách má devastující vliv na opylovače rostlin jako jsou včely a motýli. „Pokud z pole odstraníte veškeré rostliny kromě plodiny, která kvete jen po určitý a velice krátký čas, není co opylovat,“ popsal serveru politico.eu. „Glyfosát také nalézáme všude v povrchové vodě. Toxický je pak pro všechny vodní živočichy, zvláště pro obojživelníky jako jsou žáby a mloci,“ dodal.

Se závěry van der Sluijse však nesouhlasí tiskový mluvčí Bayeru. Ten na dotaz serveru politico.eu sdělil, že pokud se glyfosát používá správně a rozumně v souladu s návodem, nepředstavuje pro okolní organismy nebezpečí. „Žádná rozsáhlá studie doposud neprokázala vazbu mezi glyfosátem, syndromem zhroucení včelstev nebo jiným důvodem pro mizení včelstev.“ Naopak podle Bayeru výzkum ukazuje, že použitím glyfosátu mohou zemědělci zajistit větší úrodu na menší ploše půdy. „Snížením rozlohy obdělávané půdy tak mohou zemědělci zachovat důležité biologické lokality a prostor potřebný pro včely a další opylovače, ptáky, žáby a další živočichy.“

Opatrní v hodnocení jsou i zemědělci, protože nahrazení glyfosátu jiným přípravkem je velmi nákladné a šetrnější přípravek se srovnatelným účinkem i cenou není k dispozici.  Na druhou stranu již dnes lze použití glyfosátu omezovat například střídáním vhodných plodin, omezováním monokultury nebo pomocí nových technologií, které umožňuji aplikovat pesticidy cíleně a nikoli plošně.

Řada států tak jde cestou omezování plošné aplikace glyfosátu a nastavení pravidel pro jeho používání. To se týká i České republiky, kde od letošního roku platí nová opatření zakazující předsklizňovou aplikaci glyfosátu u plodin určených k potravinářským účelům. „Nově také připravujeme dotační titul pro pěstitele cukrové řepy zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik, uvedl nedávno ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle něj roste také zájem o dotační titul „Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin“. Částka vyplacená žadatelům o tuto dotaci se z 5,9 milionu korun v roce 2015 zvýšila na 10,4 milionu korun v roce 2018.

Postup ministra podporují i čeští zemědělci. „K tomu ještě doporučujeme omezit nadužívání aplikace glyfosátu i v nevýrobních oblastech, tedy například v intravilánech obcí nebo na železničních tratích,“ doplnil k tomu prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Českým zemědělcům se obecně daří používání pesticidů snižovat. Glyfosátu Češi v roce 2013 spotřebovali 935 tisíc litrů, v roce 2018 to již bylo necelých 600 tisíc (více o tématu pesticidů v českém zemědělství si můžete přečíst také zde).

Něco se změnilo

Stávající povolení pro jakékoli užívání glyfosátu v Evropské unii vyprší k 15. prosinci 2022. K tomuto datu musí Evropská komise rozhodnout o (ne)prodloužení licence. Tomu bude předcházet tříletý proces hodnocení, který Komise zahájí ještě letos v prosinci. A podle tiskového mluvčího společnosti Bayer se chystá podat žádost o obnovení povolení konsorcium dvanácti společností.

Do celého procesu však vstupují nové faktory. Jak již bylo zmíněno, Evropská komise bude pravděpodobně klást větší důraz na ochranu životního prostředí, jehož nulové znečištění je jednou z hlavních priorit nastupující Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Snižování závislosti na pesticidech a hledání jeho nízkorizikových alternativ je také jedním z hlavních cílů budoucí komisařky odpovědné za oblast zdraví a potravinové bezpečnosti Stelly Kyriakidesové.

Rozhodování Evropské komise bude rovněž probíhat pod drobnohledem Evropského parlamentu, jenž se proti používání pesticidů dlouhodobě vymezuje, a veřejnosti, která bude mít díky novému unijnímu nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizik v EU v potravinovém řetězci přístup k informacím o procesu hodnocení rizik a studiím, z nichž bude Evropská komise vycházet.

A nakonec je tu posun v přístupu samotných členských států Evropské unie, které, podobně jako Česká republika, postupně zavádí nebo připravují opatření omezující používání glyfosátu. A některé jdou ještě dál. Francie, která v roce 2017 hlasovala proti obnovení povolení, letos v lednu zcela zakázala prodej Roundupu a do roku 2021 chce až na výjimky používání glyfosátu vymýtit. Rakousko, další z oponentů rozhodnutí z roku 2017, zakázalo glyfosát od 1.ledna příštího roku a Německo se ke stejnému opatření chystá do roku 2023.

Helena Sedláčková